Jídlo

1. část 4* - po Tma / Světlo / Tma už jsem nad Švankmajerem málem lámal hůl, ale první část Jídla je prostě super. Konečně Švankmajer dokázal ten svůj osobitý styl přetavit do něčeho, co mě dokázalo zaujmout a místy i zakroutit hlavou nad skvělým provedením. 2. část 3* - opět nesmírně osobité a povedené, ale tentokrát už mi celkový nápad nepřišel tak dobrý a nosný jako v případě první části, ale za poslední "badass" pohled Jana Krause jsem ochotný uvažovat o přidání čtvrté * :D 3. část 2* - tak aspoň tady Švankmajer nezklamal a opět se se mnou totálně minul___podtrženo sečteno - 3* (02.03.2010)

Říká se, že hlad je nejlepší kuchař...Jak to vidí Jan Švankmajer, uvidíte v tomto vynikajícím snímku, který se dělí na tři části dle našich stravovacích návyků. Snídaně; jídlo, které jíme po ránu zcela automaticky. Je zde vyobrazen celý cyklus snídajícího muže v automatu, na který čeká dlouhá fronta lidí. Oběd; čas, kdy už jsme velmi hladoví a snědli bychom snad cokoliv, bohužel jen někteří z nás jsou, při tom hladu, schopni dodržovat stolovací kulturu. A nakonec večeře, kterou si chceme náležitě vychutnat a pokud snad vaříme, tak do toho dát i něco ze sebe. Mistrovská animace Jana Švankmajera, vynikající práce s animováním živých herců. Některé záběry mohou být pro někoho poněkud nepříjemné např. chroupání porcelánu, strkání prstu do oka, či pojídání svých vlastních genitálií...což bylo i na mě moc, ale byl jsem rád, že si to režisér včas uvědomil a odháněl kameru pryč. Určitě stojí za to vidět. (19.01.2010)

Mé první seznámení se Švankamajerem nemohlo dopadnout lépe. Jídlo je geniální po stránce zpracování i dějové. Rozhodně nejlepší český kraťas, jeden z mála, který mě opravdu pobavil a rozesmál. Když jen pomyslím na to jak se Kraus snaží chovat jako gentleman, když jí své spodky, pokaždé mi cukají koutky do velkého úsměvu. Snídaně je vychytralá, Oběd trochu znepokojující a Večeře šokující. Bravůrní, děkuji. (16.05.2011)

Člověk a jídlo, člověk jako jídlo, jídlo jako člověk. Tři krátké etudy na téma obžerství, což je (jak známo) jeden ze sedmi smrtelných hříchů. V první části nahlížíme na obžerství z hlediska jeho zautomatizovanosti, strojovosti. Ve druhé z hlediska evoluce (lépe stolující „vyspělejší“ hrdina zabíjí a pojídá toho druhého). Ve třetí části se pak setkáváme s vrcholnou formou obžerství – autokanibalismem. (09.01.2006)

Nejšvankmajerovější švankmajerovina ze všech švankmajerovin, kanibalistická lahůdka pro skutečné gurmány, ohlodáná kost surrealismu, věčně hladová česká držka, tři stupně absurdity, ranní pochoutka z desinfikovaného výtahu, naturální oběd Strausse, Krause a toho třetího, Abendessen nevýdaných dobrot čerstvě připravených. Mňam, mňam, mňam, co jen si dnes dám? (08.12.2005)