Četa

Oliver Stone je prostě pan režisér. Tenhle Vietnam patří k tomu nejlepšímu, ale na Coppolu by si musel ještě trochu přivstat. Válka je tu taková všudypřítomná a přitom Vietnamčíci vlastně skoro nejsou vidět. Opravdu sugestivní zážitek, pro někoho možná nudný, ale to není chyba toho filmu. Dnes zaujme i malou rolí Johnnyho Deppa. (27.03.2006)

Keby som nevidel APOKALYPSU a OLOVENÚ VESTU, možno by som dal 80%. Ale zdá sa, že môj neobľúbený Oliver Stone sa v ČATE stratil. Tak sa mi zdá, že tento (proti)vojnový film za štyroch Oscarov doplatil na to, že vznikal v príliš úzkej spolupráci s hollywoodskym macho producentom Arnoldom Kopelsonom, ktorý po realite zrejme príliš netúži. Herci, s výnimkou Willema Dafoea, nestíhajú a detinské dialógy snímku kopú do bosej nohy. Stone je možno skúsený režisér, ale o jeho pisateľských schopnostiach (k ČATE napísal scenár) pochybujem. Tým najlepším, čo snímka ponúka, je vzťah veliacich dôstojníkov (Tom Berenger & Willem Dafoe)... ktorému je bohužiaľ venovaný maličký priestor. (07.07.2005)

Jsou lidé, co Četu odsuzují. Říkají, jak moc je přeceňovaná, že v ní není všechno až tak jak by mělo. Mě se líbí a je mi jedno jestli je to správný názor. Tenhle film je výborný! Není v tom žádné idealistické “všichni v četě drží spolu a všechno je v ní v pohodě“. Je to víc válka něž většina jiným, ale podobných filmů. Neshody, znásilňování, vraždy, šikana nováčků, smrt, život, štěstí, smůla a možná i ten osud. To všechno patří k válce a ani v nejmenším to není všechno. Tento film je o hodně jiný než např. Full metal jacket, ale je to hodně způsobem točení obou režisérů. Stone jistě čerpá z vlastní zkušenosti. Což u Kubricka celkem pochybuji (ne kvůli věku, ale kvůli celkovému pocitu z jeho osoby). Kubrick více ukazuje psychiku a rozpoložení lidí. Četa ukazuje co se dělo. Snaží se vyjádřit, kde je podle ní pravda. Ukazuje válku, která byla válkou velmi zvláštní a v Americe jistě velmi kritizovaná. Četa je skvělý film a zaslouží si plné hodnocení i za výborného mladíčka Charlieho Sheena a dvojici Dafoe/Berenger. (18.06.2004)

„Jestli je nějaký nebe, a já doufám, bože, že je, tak tam sedí nahoře, ožralej jak zasraná opice a kouří trávu, protože svý bolesti nechal tady dole.“ Obraz naprostého válečného chaosu předkládá „svědomí Ameriky“ Oliver Stone. Naturalisticky snímá osudy bandy ztroskotanců, kteří nikoho nezajímají a doma ve Státech je čeká akorát tak práce ve fabrice. „Peklo je tam, kam rozum nemůže.“ Výjimkou je naivní Američan Chris Taylor, který zanechal studií a už od prvních týdnů uprostřed válečné vřavy ztrácí svou nevinnost. Jeho loajalitu přímo v nehostinné džungli zkoušejí dva naprosto rozdílní důstojníci – a člověk zde zatraceně rychle dokáže ztratit schopnost rozlišovat dobro od zla. I tentokrát kontroverzní tvůrce mísí zanícené vypravěčství s barvitými obrazy. Autobiografický projekt šťourá do jednoho z nejpalčivějších traumat americké historie a přes všechny klady za mě nepatří do skutečně strhujících a nezapomenutelných válečných snímků. Poctivou poklonou jedné historické etapě ale rozhodně je! 75% (18.03.2009)

Četu jsem viděl poprvé na premiéře ještě v době totáče koncem 80. let. Oliver Stone jako známý levičák a protiválečný aktivista byl považován za garanta ideové nezávislosti filmu, takže jinak bdělá cenzura tentokrát zaspala a možná šlo i o naschvál překladatele, který zkoušel meze možného v dobách perestrojky. Uprostřed promítání jinak vážného válečného dramatu se sálem začal ozývat ohlušující smích diváků. Zazněla totiž památná věta po obsazení opuštěného vietnamského bunkru, kdy americký mariňák hlásí: "Nic tu není, jen čtyři československé kulomety." Dnes to zní jak banalita, tehdy byl fakt, že v přepočtu na počet obyvatel a HDP patříme dlouhodobě k největším výrobcům a vývozcům zbraní, přísné společenské tabu. Stone měl s vietnamským konfliktem sice jen krátkodobou nicméně přece jen osobní zkušenost a narozdíl od svých kolegů se umělecky krotil a šlo mu o to podat co nejautentičtější zprávu o vietnamském konfliktu. Svůj herecký tým nechal běhat 3 týdny s plnou polní v tropické džungli na tichomořském ostrově pod vedením veterána z vietnamské války, který si ostatně ve filmu také střihl menší roli. Stoneovi šlo o maximálně plastické zobrazení konfliktu a v rámci téhle snahy potlačil hlavní význam téhle postavy. Idealistický nováček sice prochází bojovým křestem a během času stráveného s jednotkou lidsky dozrává, ale skutečným kolektivním hrdinou se stává jeho četa. Její temnější rozměr představuje seržant Barnes, řemeslný válečník, a jeho vlastenecký humanistický protipól seržant Elias. Snímek nemá lineárně prožívaný příběh, je rozdělen na několik válečných epizod s bojovými střety a pochody. Stone střídá tempo, pomalé namáhavé přesuny a stresující hlídkování uprostřed noční džungle se v mžiku mění v krvavou noční bitvu. Stone ukazuje, jak tenká může být hranice mezi hrdinstvím a válečnými zločiny, jak ve vyhrocené atmosféře berou za své ideály a jak snadno se šíří drogová epidemie. Pro mě jeden z nejlepších válečných filmů, ke kterému se kdykoli rád vracím. Celkový dojem: 95 %. (16.11.2014)