Nebe

Dokument o čínském křesťanském zařízení, kde se starají o postižené děti, ke kterým má komunistické zřízení vztah úplně stejně jako Hitlerovo Německo v roce 1938. Meziřádky shrhutá kariéra zpravovajce ČT v Číně Etzlera, u které člověku dojde, že je jen otázka času, kdy západ vystřízlivý z opojení příležitostí s tou miliardovou zemí úplně stejně jako se zemí otroků Vladimira Vladimiroviče. Smutný, těžký, silný dokument s nadějnou dávkou lidskosti. (30.10.2022)

Tchien alebo Nebo je priezvisko všetkých opustených a postihnutých detí, o ktoré čínska spoločnosť nemá záujem. Politika jedného dieťaťa viedla až k tomu, že ak rodičia majú postihnuté dieťa, tak ho radšej zabijú, aby si mohli zaobstarať nové, zdravé dieťa. Neuveriteľné informácie, o ktorých sme tak akosi mohli tušiť. Na druhej strane je dokument znakom toho, že katolícka cirkev vôbec nie je len o nejakých starých degenerátoch a pedofiloch, ako to často podsúvajú médiá. Škandály sú, to áno a treba to trestať, ale je mnoho takých, ktorí svoj život zasvätili pomáhaniu biednym. Tak ako v Číne. Napriek tomu, že je to tam trestné. Malá škoda pre dokument je to, že je to väčšinou o jednom sirotinci a tých zaujímavých všeobecných informácií bolo menej. Pritom boli veľmi zaujímavé. Šokovali ma hlavne tie zábery, kde si bežní Číňania kľudne prejdú autom ženskú na ceste, alebo obídu detskú mŕtvolu a tvária sa, že nič nevidia. (15.11.2022)

Velmi smutné a ve výsledku depresivní. Pokud máte srdce, tak si připravte kapesník. Etzler natočil velmi důležitý dokument, který nemá v našich podmínkách obdoby a ani v celosvětovém měřítku vlastně nemá srovnání. I přes zvláštní formu filmu, která mi nebyla blízká, ho musím ocenit pro jeho originalitu a sociální angažovanost. (02.03.2023)

Většinou vyhledávám dokumenty za účelem rozšíření vlastního obzoru. Tenhle dokumentární film je jiný, nepředává kvanta informací, předává emoce a donutí k zamyšlení. Hltala jsem každý záběr a sledovala s úctou, zděšením a s vděčností za to, kde žiju. V prostředí prázdného sálu kina jsem měla pocit, jako by pan Etzler promlouval jen ke mě a o to to bylo silnější. Věřím, že snad každý má nějaké základní informace o Číně a dokáže si představit systém, který je tam nastavený. Dokument se obecné problematiky Číny dotýká jen letmo, což je za mě škoda, protože bych v tom kině klidně seděla o pár hodin dýl. Středobodem filmu je sirotčinec vedený ženami s velkým srdcem, které pro něj obětovaly celé své životy a tvoří s dětmi jednu velkou rodinu. Upřímně, tolik štěstí, jako bylo na tvářích obyvatel sirotčince jsem už dlouho neviděla. V kontrastu jsou pak ukázány záběry ze státních sirotčinců, kde děti ani slovo štěstí neznají. Nedokážu moc popsat, jak mě na konci zasáhla zpráva, že byl tento chudý a přesto štěstím a láskou oplývající sirotčinec vedený více jak 30 let zestátněn a jeho obyvatelé byli přerozděleni do oněch státních sirotčinců. Nechci si ani domýšlet, co se s nimi stalo. Bylo to silný kafe a jen kapka v moři všech hrůz, které se v téhle zvrácené zemi odehrávají. S informacemi, které Etzler o Číně určitě za ty roky života tam má, by mohl vydat desítky celovečerních dokumentů a rozhodně bych šla na každý z nich. (21.06.2021)

"Život Číňana, který není schopen pro Čínu vytvořit materialistický užitek, ztrácí jakoukoliv hodnotu" ... jen malá parafráze ze včerejší nebeské debaty v Boskovicích, kam pan Etzler zavítal. Profesionál, jež mě nutí obracet zrak daleko na východ, jelikož co se šustne tam, semele nás. Rád bych ještě ve svých mladých letech sám otestoval "deformovaný lid Číny" a jestli je vše do puntíku tak, jak nám to tento Ostravák líčí. Super zážitek .... brzo knížky. Děkuji Evropě za nebe. (20.10.2021)