Anna proletářka

Anna proletářka! Jak snadné je odsuzovat a dštít síru kolem sebe! Jak snadné je očekávané rozhořčení a slovní ulevování nahromaděného vzteku! Podávat objektivní pohled na minulost i současnost není možné, pokaždé se do předkládaného pohledu obtiskne subjektivní náhled vzpomínek, sympatií, či životního cíle a poslání. Některé výtvory přijímáme, jiné zavrhujeme. Tento film samozřejmě reflektuje dobu svého vzniku a předem určené vize o komunistické cestě jako jediného správného řešení a vyústění historického vývoje. Komunistická myšlenka o rovnosti je samozřejmě vznešená. Jen to provedení se nikdy příliš nepovedlo. Ale jak se může povést něco, když pokaždé jsou určující osobní ambice jednotlivce a neposkvrněný kořenový základ se nakonec stává jen reklamním sloganem umného řečníka a náboráře. Dostavují se myšlenky a polemika, zda všichni, kdo se podíleli na tvorbě tohoto filmu, tak činili z přesvědčení, ze strachu, či pouze z pracovního hlediska a finančního výdělku. Konečný výsledek a poslání je jasné: bolševici jsou skvělí chlapi, socialismus je jediné správné řešení a všichni ostatní (buržoazie v čele s Masarykem) touží jen po bohatství a jsou svolní s osobním korumpováním. Nemyslí se na dělnickou třídu, a tak je přirozené, že se musí později chopit moci silou. A tak přichází čistě subjektivní pohled na vznik Československé strany komunistické při rozkolu Sociální demokracie. Herecké výkony jsou dobré, ale to poslání je nešťastné, hrůzostrašné, zavádějící, ospravedlňující. Teoreticky je hlavní postavou Anna (Marie Tomášová), prostá vesnická dívka s novou životní etapou služky v hlavním městě nové republiky. Naštěstí pro ni se seznamuje se zapálenými bolševiky, kteří jí vyjeví skutečný stav věcí a prohloubí její soucítění s prostým člověkem. Skutečnou hlavní postavou je slévač z Kolbenky Toník (Josef Bek), politicky aktivní člověk a neústupný idealista za lepší budoucnost. Jsou zde proletářští hrdinové a nadšenci: Annina kamarádka a nadšená aktivistka Máňa (Jana Dítětová), její stejně zapálený přítel Bohouš (Bořivoj Křístek), neústupný poslanec a hlavní zakladatel komunistické strany Bohumír Šmeral (Josef Beyvl), či svérázný a cynický komentátor Franta Sauer (dobrý Otomar Krejča st.). Jsou zde nepřátelé, zrádci, padlí a chybující: Annin zaměstnavatel a stavitel Rubeš (Bedřich Karen), jeho pokrytecká manželka (Jarmila Májová), jejich škodolibá dcera Dadla (Libuše Pospíšilová), mladý ředitel Živnobanky Houra (Oldřich Velen), vydíráním zastrašený poslanec Jandák (zajímavý Vítězslav Vejražka), či další padlí lidé ze sociální demokracie Jarouš (Saša Lichý), Podhradský (sympatický Martin Růžek), Tusar (František Vnouček) a Habrman (Karel Máj). Těch postav je tam více než kopa. Je to velkofilm s efektními davovými scénami. Pracující spodina byla vždy především zneužívána. Buržousti především vždy vykořisťovali. Dobročinnost uspokojovala a uspokojuje pouze svědomí dárců a přispěvatelů. A já jsem rád, že jsem vše ve zdraví přežil. (02.07.2016)

1* za krásnou Marii Tomášovou, to dnes na ulici nepotkáte! Ale k věci: Anička je blbá, mladá a je ze vsi. Rodiče chudí a pravděpodobně taky děsně pitomý.Toník je idiot, co napřed jedná a potom myslí. Někdy ale ani to potom nenastane! Toník bolševik z ní udělá bolševičku, je to snadné, ona je mladá a blbá a Toník silný a hezký Bek. V r. 1920 se ještě nevědělo, co jsou to bolševici za kurvy, jací jsou to vrazi a svině. Ano, byla to móda a mnoho mladých umělců tomu propadlo, třeba Karel Teige. Celý tento příběh je děsná sračka z pera komouše Olbrachta (maturitní otázka) . Proč poslouchat filosofa a zakladatele státu TGM? Chceme socialializaci! Chceme byty! Chceme to řídit! Nechceme koalici, to znamená nechceme demokracii! No a jak to dopadlo, to jsme zažili sami. Vývoj v naší byť zkorumpované zemi naznačuje, že sen Jana Masaryka, Československo= druhé Švýcarsko, byl reálný. 40 let jsme ztratili s těmito pitomci a vrahy. žijí mezi námi dodnes. (25.05.2018)

Hlavní linie: Příběh o vyšukání KSČ v ČSSD. Vedlejší linie: Když neměla Anička co šukat u Rubešů, šukala s bolševikem Toníkem po Praze. Po nějaké době společného pošukávání , pak v sobě vyšukali lásku k sobě a k lidu. Po zhlédnutí filmu jsem měl pocit, že bych si měl taky zašukat, když čumím na takovýhle pičoviny. (02.11.2012)

Sledování tohohle dvouhodinového utrpení má asi tak podobný efekt jako lobotomie. Nevadila by mi agitace, ale když si odmyslíte ji, tak filmu zůstává pouze slaboučká dějová linie lásky mezi Annou a Toníkem, jejich vztah je ale kompletně založen na inklinaci ke stejné ideologii, takže to selhává i po téhle stránce. A pan Olbracht zřejmě nikdy neslyšel, jak mluví normální lidi. (18.04.2017)

Tak nějak přemýšlím, proč to vlastně dělám! Spinosaurus a jeho dary jsou opravdu skvosty! Vždy když jsou Vánoce, nebo mám narozeniny, očekávám DVD buď s rudým obalem (Botostroj, Únos, Rudá záře nad Kladnem...) a bohužel mezi těmito dary byla i Anna Bordelářka. 139 minut totálně o NIČEM! Jedinou vtipnou hláškou bylo: "Dejte si na nás pozor, budeme do vás střílet!". Věta od špinavých odporných a mocichtivých kapitalistů! (06.11.2014)