Schindlerův seznam

Tak tohle je genialni Spielbergovo mistrovske dilo, ktere je pravem mezi deseti nej filmama. Behem tech trech hodin filmu, ktery ani na moment nenudi a klidne by moh bejt jeste delsi, Spielberg mistrovsky ukazuje jak hruzy, tak sceny plny nadeje. O tomhle filmu neni moc co psat, jeden z nejlepsich s podobnou tematikou, i kdyz mam mozna krapet radsi Pianistu. Vynikajici rezie, skvela kamera, pekna hudba a uzasny vykony Neesona, Fiennese a Kingsleyho. Nevim, jak moc film odpovida skutecnosti, ale je tak uchvatnej a realistickej, ze me to ani nejak zvlast nezajima. Jediny co bych tomuhle filmu vytknul, je barevnej zaver, s pokladanim kamenu, to bylo trapny. (20.02.2007)

,,Poldek Pfefferberg, Mila Pfefferberg, Stagel Paul, Ismail Fisher, Josef Scharf, ......... a všechny děti". ,,Kolik?" ..... ,,VÍC ! VÍC !"...... - TENTO SEZNAM JE ŽIVOT ! - Toto dvd mi doma leželo 2 roky, než podruhé přišel ten správný čas propadnout depresi. Životní role pro L.Neesona a jeden z nezapomenutelných skvostů filmové historie. Doba, kterou by jistě nikdo nechtěl zažít na vlastní kůži, dívat se do vyděšených dětských očí a na utrpení ve tvářích rodičů. - I HODINA ŽIVOTA JE ŽIVOT - Nezapomenutelná holčička v červeném kabátě, čtrnáct let mám ten záběr zafixován v paměti. Dokonalá výpěvěď té doby. - UŽ ABY TAHLE ZASRANÁ NOC SKONČILA - My dnes víme, že radovat se z jakéhokoliv nápadu fašounů bylo předčasné. Ono totiž nebýt vybrán do transportu a posléze hledět na odjíždějící děti není zábavné ani dnes. - KDO ZACHRÁNÍ JEDEN ŽIVOT, ZACHRÁNÍ CELÝ SVĚT !!!! - A pak nepropadejte depresi. Děkuji MISTŘE. (30.06.2007)

Spilebergova (Žid) verze sio-židovské propagandy, husarský kousek, který sklidil velkou chválu ze strany Židy kontrolovaných médií, a získal mu cenu Oskara za nejlepší režii v rukou Židy ovládaného Hollywoodu. Jojo..pochopitelně, jak jinak že, to jsou fakta. Film podle skutečných událostí, ale jinak přetáhlá,dojemno-přeslazená limonáda, židohollywoodská pohádka, bajka, uměle vytvořená legenda, která neměla se skutečnou historickou realitou vůbec nic společného. Skutečný život narozdíl od Schindlerova seznamu, nebyl tak černobílý a titulní hrdina rozhodně nebyl takový lidumil-spasitel, jak se o něm tradovalo či treduje. Film byl natočený podle Keneallyho (*1935) stejnojmenného bestselleru. Schindler v tomto románu zachraňuje život 1200 Židům. Steven Spielberg si knihu vybírá jako předlohu pro svůj filmový opus(?) činí tak zřejmě s nejlepšími úmysly, dokonce věnuje svůj honorář pamětníkům holocaustu. A jelikož oba umělci (spisovatel i židovský filmař) jsou ve svých oborech machři, uchvacují miliardy lidí. Toto ožehavé téma a jeho zpracování, jako téměř povinná nutnost pro Spilberga něco podobného konečně už také natočit, vždycky už zabere. Bylo to jen z vypočítavosti? V Podstatě každý Žid je vypočítavý. I Spilbergovi to bylo často podsouváno, těžko říct. Rozčarování z filmu však u některých lidí na sebe nedalo dlouho čekat. Všem nezasvěceným, naivkům, hlupákům, stačí si přečíst něco se zápisků Emilie Schindler (1907 ? 2001), Schindlerovi manželky, Davida M. Croweho profesora historie nebo od Jitky Gruntovové (*1945) a především její knihu "Oskar Schindler, legenda a fakta". Obrázek si už jistě udělá každý z nás, tím však nechci tento film (především po historické stránce a co se týče fakt) jen shazovat, po filmařské stránce se jistě jedná o vyjímečné dílo. Půlmiliardový výdělek jistě mluví za vše! Zajímavé komentáře: Gemini, Jack.Pott, flanker.27. (14.05.2006)

Nevím čím to je, ale tenhle film na mě nijak nezapůsobil. Líbila se mi výprava, atmosféra té doby, zejména kostýmy. Herecké výkony bych také označil za velice dobré, Steven Spielberg jako režisér nezklamal, dokonce se mi líbila i ta nebarevnost, která jakoby jen podtrhla výsledný efekt filmu, ale ten scénář, ten byl prázdný. Pomalu jsem si připadal, jako když sleduji příběh, který už byl ze začátku 'odsouzen' k úspěchu. Připadá mi, že tento film je milovaný jen proto, že tolik útočí na city a hlavně kvůli době, o které vypovídá. Také mě fascinuje druhá světová válka, ale rozhodně jsem si ji představoval trochu jinak, neviděl jsem ve filmu tu krutost Němců, Ralph Fiennes střílející po vězních ze své vily mi připadal nevěrohodný, neviděl jsem smutek ve tvářích odsouzených židů, nevěřil jsem. Jediná scéna, kdy jsem slzil byla ta, ve které se režisér inspiroval Trierovou Evropou. Je to scéna s dívkou, která na sobě nese červený kabátek, ta mě opravdu dostala. Celkově se jedná o nadprůměrný film, který ale rozhodně nesplnil mé představy... (01.01.2006)

Geniální. Výborný Fiennes (proč nedostal Oscara místo Jonese v Uprchlíkovi?!) a Kingsley. Ale hlavně je genialita filmu dána režisérem - mistrovské a náročné komponování některých scén je dechberoucí: likvidace krakowského ghetta (červená holčička), scény z Osvětimi, scény selekcí. Některé scény mám potíže i dnes dokoukat. I ta tak kritizovaná závěrečná scéna se dá přežít i když si ji mohl Steve odpustit. (07.06.2003)