Zachraňte vojína Ryana

Ten největší výsměch spojeneckým silám při invazi na Den D. Hned úvodní scéna, byť brutální jako řemen, v mnoha ohledech přepisuje historii a to je pouze začátek. Logika celého námětu o záchraně řadového vojína elitní jednotkou v průběhu děje naprosto pozbývá smysl, celé "komando" si bez problémů vyšlapuje za nepřátelskou linií k rozpadlému městečku, jen aby nakonec zvítězili proti desetinásobné přesile, která je navíc podporována tankovou divizí. Do toho všeho ještě charismatický sniper za své dovednosti v oblasti míření děkuje Bohu a konec je tak otřesný patos, že i scriptované Call of Duty má mnohem lepší atmosféru. Nebýt režisérovy dlouholeté praxe, tak jde snímek do kytek hned při první vystřelené nábojnici. (09.02.2008)

Počáteční bitva na pláži v Normandii je sice úchvatná, ale zbytek filmu je tak nechutnej sentimentální blábol, že ani nevím, co si myslet. Proč neumí Spielberg natočit něco, kde by nás nakonec nenutil ronit litry slz? Protože o špatné závěry lidé nestojí, těch mají dost v životě. Jenže happyendy musí být dobře zakomponované do děje, nesmí tam být na sílu, protože divák to pozná. Tady je sice ukázaný, že lidé ve válce opravdu umírají, jenže všichni ti dobří (Amíci) umírají jako hrdinové a všichni ostatní jejich nepřátelé jako pytle sraček. Jako obvykle je to kvalitně odvedený a taky kvalitně zaplacený řemeslo, ale je tam na mě až moc patetismu, až moc vlastenectví, příliš mnoho emotivně cucajících scén. Na jedné straně je tu hyperrealita bojových a válečných scén, na straně druhé nerealita lidí. Spielberg je kvalitní řemeslník a tak jsou jeho filmy po této stránce obvykle výtečné. Po té další, nadrozměrně scénáristické, už však dost kulhají. Není to příběh obyčejných lidí, není to příběh vojáků, není to příběh války. Je to příběh několika smyšlených umělých postav. A všichni vojcli US Army jsou kamarádi na život a na smrt. (31.01.2006)

Spielberg to spravil výnimočne lišiacky! Bol si určite vedomí toho, že vojnových filmov už sú preplnené celé regály, takže musel upútať hneď zozačiatku úžasne prepracovanou, krutou, takmer polhodinovou scénou z bojiska. Nápad bol odvážny, ako aj to, nechať s chladnou hlavou zomrieť skoro všetky hlavné postavy, no do čoho sa Steven pustí, má to záruku úspechu. Polhodina skvele zrežírovaného boja na začiatku, vyše polhodina na konci a aj tak tu ostalo veľa miesta pre rozvinutie charakterov postáv. 95%. (25.09.2006)

Rodina Ryanovic nemá zrovna šťastné období. Kluci zloběj, nekrejou se tak, jak je zupák v semináři poučil, takže plýtvají tekutinou z nejcenějších v zámoří, a když je naženou na frontu, tak i krvácí. A to víc, než dobře živený americký vidlák ustojí. No a protože administrativa je zcela typicky všímavá a měkkosrdcatá, rozhodne se poslední exemplář poslat zpět mamině, aby jí na zahrádce pomohl probrat bramborovou nať od mandelinky. Za tento bohulibý cíl hodlá obětovat libovolné množství lidksých zdrojů....... Vylodění na Omaze spolu s usazením mé maličkosti na nejlépe ozvučeném místě kina ve mě zanechalo výrazný zážitek. Ani Tom nevypadal tentokrát jako autistický štěně. (12.04.2012)

Úvodní scéna je působivá, o to pokoj. Pohled na rudou barvu moře je strašlivý a těch mrtvých ryb mi bylo naprosto upřímně líto. Pak se to vleče jak slimák po mrtvici, občas nám to oživí nějaká scéna tu k probuzení emocí (nepravý Ryan), tu k probuzení diváka (dobývání kopce s kulometem uprostřed pole), tu k zamyšlení právě probuzeného diváka (otázka zastřelit či nezastřelit zajatce), až se dopotácíme k mostu, kde tedy konečně SPOILER dosud žijící členové záchranné mise popatří na toho onoho jedinečného zachraňovaného chlapce. Libým pohledem na onoho šťastlivce jim není popřáno kochat se dlouho, protože válka. Ono se na druhou stranu až tak není čím kochat, ale vyslovila bych smělou domněnku, že to všem přítomným bylo beztak naprosto šumák. Otázkou je, zda je větší oběť obětovat jediné dítě, nebo dvě z šesti, tři z pěti, sedm z osmi ... a zda za záchranu jednoho člověka pro štěstí jedné matky, nebo aspoň relativní štěstí, stojí za to obětovat štěstí nekonkrétního množství jiných matek, babiček, otců, praotců, sourozenců (protože případná smrt posledního Ryana přinejmenším žádného člověka v kategorii sourozenec nerozpláče) a potomků jiných lidí. Zatímco závěrečná scéna u kříže na vojenském hřbitově z Vlasů mě spolehlivě rozbrečí, i když jsem to viděla již mnohokrát, tady jsem se dlouho držela, ale nakonec jsem to nezvládla a stejně jsem se smála. (30.09.2013)