Apollo 10 1/2: Dítě kosmického věku

Množstvo odkazov na seriály a filmy svojej doby potešia každého fanúšika, avšak po čase som začal mať dojem, že je toho až príliš a to na úkor príbehu. V druhej polovici sa ale Linklater "spamätal" a ponúkol presne to, čo sľúbil na začiatku, totiž cestu na Mesiac. Ak by sme tu mali tieto dva prístupy rozdelené do dvoch filmov, Apollo 10 1/2 by pôsobilo celistvejšie a logickejšie. Avšak aj napriek upozorneniu na túto skutočnosť film relatívne slušne funguje a pokiaľ vám hovoria niečo pojmy Destination Moon alebo Twilight Zone, či napríklad aj Bonanza, nemáte čo riešiť. 70% (24.02.2023)

Dalo by sa povedať, že snímka žiadny príbeh nemá a jedná sa iba o Stanleyho (režisérovo) spomínanie na koniec 60.rokov - obdobie, ktoré v ňom zanechalo z detstva asi najväčšie stopy. A treba povedať, že je to spomínanie naozaj poctivé a podrobné. Linklater tu totiž nezabudne prakticky na nič. Preberieme tak nielen vesmírne preteky a vplyv NASA na tamojšie okolie, ale dôjde aj podrobný opis jeho vtedajších filmových zážitkov, obľúbenej hudby, seriálov či zoznam významných udalostí tej doby. A keďže sa jedná v neposlednom rade aj o príbeh malého chlapca, dôjde aj na rodinné zázemie, vzťah s otcom, piškutálie s jeho súrodencami, detské šantenie a pod. To všetko potom dáva dohromady prakticky dokonalý obraz nielen šesťdesiatych, ale aj detských rokov, ktorý vás úprimnosťou a poetikou úplne vtiahne, a hlavne očarí. Je trochu škoda, že samotný príbeh chlapca letiaceho na Mesiac nakoniec pôsobí pri všetkom v tom spomínaní málinko navyše. Má síce v deji svoje jasné miesto, je mu však venovaných málo priestoru, do hravosti zvyšku snímky príliš nezapadá a na konci neponúka potrebnú katarziu. Tiež trochu pomalšie tempo nemusí sedieť každému. Na druhú stranu, pri striedmejšej stopáži (97 minút) to bude snáď prekážkou pre málokoho. (10.5.2022) (02.09.2022)

Velmi zajímavá podívaná. Krásná animace a skvělé zachycení atmosféry konce 60. let pohledem dětské mysli. První půlka skvěle funguje jako sled úryvků ze života běžné americké rodiny, jejíž členové společně koukají na televizi, děti sportují, navštěvují prarodiče a zkrátka dělají všechno, co člověka napadne. Film zároveň nezapomíná na další události s touto dobou spojené – vražda JFK a různé konspirační teorie, hnutí Hippies, válka ve Vietnamu či „vesmírné závody“. A právě okolo nich se točí další rovina příběhu, která se ve druhé polovině prolíná s nostalgickými vzpomínkami. Ačkoliv chápu režisérovu snahu film obohatit i o tu dětskou představivost, aby to nebyly pouze takové úryvky z deníčku, tak mi úplně nesedlo to provedení. Každá pasáž s cestou malého kluka na Měsíc mi připadala tak trochu navíc, a nakonec zřejmě nevyzněla tak, jak bylo původně v plánu. I proto je finále takové prázdné a je škoda, že se film nedržel celou dobu v rytmu první půlky a část ve vesmíru nenechal plynout v pozadí jako další události. Přesto ta hodina a půl uteče rychle a na zpříjemnění večera lze tento netflixovský počin rozhodně jen a jen doporučit. 7/10 (14.04.2022)

Příjemné animované vzpomínání na americké předměstí Hustonu v době vesmírného závodu, které je obohaceno klukovskou představivostí, jež se propsala do jeho vyprávění jako dospělého. Apollo 10 1/2 v tomto ohledu nepřekvapí, nezklame a nenadchne. Ikdyž jsem se první půlku dobře bavil, časem to přejde do stereotypnosti, která nic nenabízí, krom tohoto vyprávění. Asi jsem v menšině, ale Linklater mě prostě jeho sentimentalitou nebaví. Cítil jsem to u Chlapectví a cítím to tady. Prostě je to fajn nápad, ale ve výsledku až moc prázdný produkt. K tomu nejsem vyloženě fanda této animace, která je sice líbivá, ale nemůžu se zbavit dojmu, že tento hybrid mezi hraným a animovaným filmem je tak trochu k hovnu. Protože to eliminuje nejzajímavější prvky animace i kamery. 5/10 (07.01.2023)

Tyhle nostalgické filmy mi začínají připadat jako velké klišé, protože jednak jich je v poslední době hodně a taky jsou si podobné jak vejce vejci. Ať už šedesátky, sedmdesátky, osmdesátky nebo devadesátky, vždycky autoři vzpomínají na svoje dětství, vždycky to mají plné odkazů na tehdejší kultovní díla, u kterých nutně musí i ostatní, kteří v té době žili, stejně nostalgicky vzpomínat, vždycky je ta doba prezentována jako bezstarostná a nejlepší na světě, skoro vždycky to je jen sled scén či slepenec vykradených zápletek z jiných filmů a seriálů (což platí hlavně o Stranger Things)... Opravdu málokterý takový současný film se to snaží využít v něco víc a ačkoli jsem u Linklatera doufal, že Apollo 10 1/2 bude jeden z těch výjimečných případů, tak jsem se bohužel mýlil a dostal jsem obyčejný nostalgický film splňující do puntíku vše výše vypsané. Což o to, dětství to mohlo být hezké a doba příjemná (když teda byl člověk dítě), ale na mě se to nijak zvlášť nepřeneslo a přišlo mi to víceméně průměrné, až na pár scén. Kdyby aspoň ta fiktivní cesta na Měsíc byla víc zapojena do celkového kontextu a nepůsobila jako nějaký jiný příběh, asi bych byl značně spokojenější, protože o cestě na Měsíc jsem snil jako děcko taky a kdybych čirou náhodou měl možnost letět do vesmíru, hned bych ji využil i teď. Jenže takhle to ze svojí největší možné přednosti kvůli nepropracovanosti udělalo tu nejnudnější a nejmíň zajímavou část. Škoda. 3* (01.05.2022)