Blízká setkání třetího druhu

Mimo mísu... - - - Tak co nám to zase uklohnili (ixtá repríza na >třetím sprostoru< 9.4.2012) naši mistři >veřejnosrádní< pro >náročného< stádního diváka? Úžasný výřez z ořezu obrazu (chápou nešťastní diváčtí troubové, že z původního formátu 2,20:1 dostali po dvojím oříznutí k nahlédnudí zmršených pouhých cca 60% ze skutečné obrazové plochy filmu?) a v řadě sekvencí zcela bezzvučný (zato v dialozích ponašem kdákajících postav řádně osolený) kuchyňsko-čudlárenský dabing (vyplodila ČT roku 2003!) prakticky bez originálních reálných ruchů a původními zvukaři vytvořené atmosféry filmu? . . . Tož kdo nemáte to štěstí a neviděli jste v současnosti film na dvd, užívejte blaze lidičky a pište děkovné dopisy debilním sračkařům z Šašské tupovize... Howgh. - - - - - (Poprvé viděno v dobách dávných normalizačních v kině, při repete pak po vydání na dvd /s původní zvukovou stopou s č. titulky a v originálním formátu obrazu/, hodnocení 08.10.2005, nekomentář zde jako čtyřistadvacátýdevátý - 9.4.2012) (09.04.2012)

Steven Spielberg, vynikající producent, dobrý osvětlovač, průměrný režisér a mizerný scénárista. Bylo by vůči němu milé říci, jak pozvedl žánr sci-fi filmu, dodal mu hloubku a mystérium, leč spíše opak je pravdou. Spielberg není žádný vizionář, ale surfař na módní vlně. V roce 1974 vydal jistý Charles Berlitz knihu s názvem Bermudský trojúhelník a fakticky stvořil (třebaže ta v náznacích existovala už předtím) legendu o této oblasti, v níž se údajně ztrácí lodě a letadla. "Fakta" z této knihy si Spielberg zapůjčil a bez ladu a skladu je do filmu, s prominutím, mrdnul. Uječeného vědce nechává nalézat v exotických pouštích loď Cotopaxi a křičet: "Cotopaxi, co ta tady dělá," a totéž i s letkou číslo 19. Mimozemšťany předvádí jako naprosto nelogické bytosti, které tu někoho v průběhu času unesou, jindy třesou barákem a nádobím, tu někoho opálí v temné noci, pár lidem vhodí do hlavy nejasnou myšlenku, jež jim rozvrací rodiny a chybět nemohou tajemně poletující světélka. Zkrátka canc, co shrnuje většinu populárních nesmyslů, které s sebou víra v ufounské manévry na Zemi nese, a jenž se vůbec nezajímá o logiku, která by za tím mohla být. Někdo by mohl namítnout, že např. nezahrnul kruhy v obilí, tudíž "tak lacinej zase nebyl", jenže chyba - ony se ty kruhy proslavily až v roce 1978 - o rok to minul, zatracená smůla. Jinak by tam jistě byly. Vzpomenu-li si na moudré, trpělivé a hrozivé mlčení monolitu z Vesmírné odysey, tak mi jsou emzáci, co akorát pípají, jednou komunikují kódem (btw - je zajímavé, že mají stejnou soustavu souřadnou jako lidé), jindy telemlžením a mají velké oči na zjevně přesvětlené planetě, dvojnásob nesympatičtí. Nu a hlavní hrdina, který postupně přijde o svůj tvar a zůstane mu pouze TVAR... stal se beztvarým. Nebýt jeho rodiny, jdu s hodnocením ještě níž. Protože bez ní jde o nesmyslný sled trikových sekvencí, jež mají jen o něco větší nárok na označení za umění než světelné efekty na lepší diskotéce. Slabé **. (04.10.2010)

Příliš naivní a infantilní, zápletka nedořešená a velice útržkovitá. Působivější by pro mě spíše byla jakási vzdálená setkání prvního druhu, než toliko blikajících a létajících světélek a mimozemšťané, v podstatě stejní jako lidé (jsou-li to vlastně vůbec mimozemšťané) a dorozumívající se melodiemi, což je tedy kapitola sama pro sebe...zjištění na toto téma v Indii jsem teda nepobral, stejně jako to věčné opakování stejných úryvků. Jo, ti mimozemšťané vnukli svým obětem stavění té hory jenom z toho důvodu, aby si toho pak všimli v telce a přijeli tam? Ti byli ale chytří, že je to napadlo. Ale proč je vlastně chtěli? Jo a na místo přistání si vybrali Wyoming, i chudák Francouz François Truffaut musel kvůli tomu do Ameriky. Proč chudáky Ufáky nenapadlo přistát třeba kolem Tokia? Zajímavou postavou byla žena postavy hlavní. Ale ještě nevím, jestli v kladném či záporném smyslu. Byla to ta typická postava B, která vůbec nic neviděla, snímek ji schválně vede tak, aby nic neuviděla, a postavě A, která viděla vše, to samozřejmě nevěří. Postava B má ale v těchto filmech často hlavní slovo. Tohle se stává ve filmech o mimozemšťanech často a je to vždycky k posrání. Je zase otázka, jak by to probíhalo ve skutečnosti, ale ve filmu tohle prostě nesnáším. Ne, tohle dílko mě nenudilo, ale prostě se mi nelíbilo. (10.01.2008)

║Rozpočet $19,400,870║Tržby USA $134,800,000║Tržby Celosvetovo $306,500,000║ Steven Spielberg a jeho obľúbená téma o mimozemšťanoch, nuž tých už z každého možného smeru prevetral, či už v dobrom (E.T.) alebo aj v zlom (Vojna Svetov), ale treba pripomenúť, že vždy to je od neho plnohodnotný zážitok ako aj toto blízke stretnutie s nimi. Po trikovej stránke to aj dnes dobre rezonuje, prináša správnu dávku napätie či aj takú slušnú štipku strachu a úzkosti pri niektorých moc vypätých scénach. /95%/ (18.05.2005)

Víc jak 40 let starý a pořád naprosto fascinující. Pro někoho nuda, pro druhé zas [vzhledem k době vzniku] nadčasový AUDIO-vizuální spektákl, který redefinoval a etabloval subžánr filmů o setkání s mimozemšťany. Hidden gem tvorby mistra Štefana, v němž jaksi ustanovil své typické trademarky – jmenovitě třeba motiv rodinné krize, zkorumponovanosti vlády, dětské fantazie, anebo fascinace neznámem. Unikátní prototyp mysteriózního filmu [ta mysteriózní rovina je fakt geniální], který zpracovává fenomén UFO [zkratka pro 'unidentified flying object' – doslovně řečeno 'neidentifikovatelný létající objekt'; přičemž Spielberg tenhle pojem pozvedl na naprosto jinej level], a který komunikuje s divákem velmi enigmaticky a prezentuje své informace skrze letmé náznaky [ačkoliv snímek své otázky raději pokládá, než aby na ně odpovídal].... dřív se vědecko-fantastický blockbustery točily líp; takhle. Navíc, natočit něco tak úchvatnýho a technicky revolučního v tak mladym věku chce fakt velký koule. Esence spielbergovštiny. (28.09.2022)