Režie:
Steven SpielbergKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
John WilliamsHrají:
Richard Dreyfuss, François Truffaut, Teri Garr, Melinda Dillon, Bob Balaban, J. Patrick McNamara, Warren J. Kemmerling, Roberts Blossom, Philip Dodds (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Francouzský vědec Claude se svým tlumočníkem, kartografem Davidem, objeví letku vojenských letounů, která zmizela před třemi desetiletími. Letadla nejsou poškozená, fungují, ale po pilotech není ani stopy. Starý muž, který byl jediným svědkem, tvrdí, že v noci vyšlo slunce a zpívalo mu. Brzy poté se v poušti Gobi objeví pohřešovaná řecká loď Cotopaxi. V Indianapolis se zase krátce poté na řídící věži podaří zachytit hovor dvou pilotů civilních letadel o zjevení UFO. Stát Indiana je postižen masivními výpadky proudu, a tak je do práce povolán i technik Roy. Právě on na opuštěné silnici zažije setkání s UFO. Začne ho ve vozidle pronásledovat a spolu s ním tak činí i policie, ale kosmická loď mizí na noční obloze. Roy je UFO fascinován a stává se stále více posedlým obrazy, které se mu v mysli stále objevují. Vidí horu a neznámá síla ho nutí ji neustále z něčeho modelovat. (Nova Cinema)
(více)Videa (2)
Recenze (765)
Nad zemí se vznášejí neidentifikovatelné objekty, na nečekaných místech se objevují ztracená válečná letadla a Richard Dreyfuss blbne s jídlem a pěnou na holení. Stejně jako o 17 let později Jurský park, také Blízká setkání z nekritické perspektivy fascinovaného malého dítěte (nebo infantilního dospělého) tematizují lidský údiv jako takový. Na podkladu sci-fi z 50. let Spielberg mistrně odklonil paranoiu americké společnosti od vnitrostátních záležitostí k věcem nadpozemským, kterých vlastně není důvod se bát. Jako vyprázdněná eskapistická zábava, do které si každý může nalít své vlastní významy, film funguje výborně také díky tomu, že je celý založený na naznačování toho, že nám v příští scéně bude odhaleno něco zásadního (a pokud ne v příští, pak v přespříští nebo v té další). Oddalování odhalení díky svižné režii a náležitě rozmáchlému měřítku dokáže udržet pozornost až do spielbergovsky chlácholivého finále. Rád bych viděl remake, ve kterém hrábne třeba Sethu Rogenovi a který rozvede (možná nezáměrnou) komediální rovinu filmu (modelování homolí z bramborové kaše s vážnou tváří vážně sledovat nedokážu). 75% Zajímavé komentáře: evilive666, Bobek15 ()
Reziser Steven Spielberg mal nominaciu na Oscara za najlepsieho rezisera, avsak v tejto kategorii zvitazil Woody Allen za romanticku komediu ANNIE HALL (1977). Aj herecka Melinda Dillon bola nominovana za najlepsiu herecku vo vedlajsej ulohe, avsak Oscara si prevzala Vanessa Redgrave za dramu od Freda Zinnemanna JULIA (1977). __________ Richard Dreyfuss - (Roy Neary) +++ François Truffaut - (Claude Lacombe) +++ Teri Garr - (Ronnie Neary) +++ Melinda Dillon - (Jillian Guiler) +++ Bob Balaban - (David Laughlin) +++ Lance Henriksen - (Robert) +++ Shawn Bishop - (Brad Neary) +++ Adrienne Campbell - (Silvia Neary) +++ Justin Dreyfuss - (Toby Neary) +++ Josef Sommer - (Larry Butler) +++ Carl Weathers - (Vojenský policajt) +++ Produkcia: Michael a Julia Phillips +++ ()
Naprosto výjimečné dílo v žánru sci-fi. Film, u kterého mi poprvé naskakovala silná husí kůže. Film rozhodně nepatří mezi ty nejakčnější sci-fi, má celkem pomalé tempo, ale právě to je jeho největší síla. Všechno tak působí mnohem více reálněji a hlavně ta atmosféra celého filmu je naprosto úžasná. A ta závěrečná půlhodina, ta je zkrátka fascinující. Spielberg je génius. ()
Steven Spielberg, vynikající producent, dobrý osvětlovač, průměrný režisér a mizerný scénárista. Bylo by vůči němu milé říci, jak pozvedl žánr sci-fi filmu, dodal mu hloubku a mystérium, leč spíše opak je pravdou. Spielberg není žádný vizionář, ale surfař na módní vlně. V roce 1974 vydal jistý Charles Berlitz knihu s názvem Bermudský trojúhelník a fakticky stvořil (třebaže ta v náznacích existovala už předtím) legendu o této oblasti, v níž se údajně ztrácí lodě a letadla. "Fakta" z této knihy si Spielberg zapůjčil a bez ladu a skladu je do filmu, s prominutím, mrdnul. Uječeného vědce nechává nalézat v exotických pouštích loď Cotopaxi a křičet: "Cotopaxi, co ta tady dělá," a totéž i s letkou číslo 19. Mimozemšťany předvádí jako naprosto nelogické bytosti, které tu někoho v průběhu času unesou, jindy třesou barákem a nádobím, tu někoho opálí v temné noci, pár lidem vhodí do hlavy nejasnou myšlenku, jež jim rozvrací rodiny a chybět nemohou tajemně poletující světélka. Zkrátka canc, co shrnuje většinu populárních nesmyslů, které s sebou víra v ufounské manévry na Zemi nese, a jenž se vůbec nezajímá o logiku, která by za tím mohla být. Někdo by mohl namítnout, že např. nezahrnul kruhy v obilí, tudíž "tak lacinej zase nebyl", jenže chyba - ony se ty kruhy proslavily až v roce 1978 - o rok to minul, zatracená smůla. Jinak by tam jistě byly. Vzpomenu-li si na moudré, trpělivé a hrozivé mlčení monolitu z Vesmírné odysey, tak mi jsou emzáci, co akorát pípají, jednou komunikují kódem (btw - je zajímavé, že mají stejnou soustavu souřadnou jako lidé), jindy telemlžením a mají velké oči na zjevně přesvětlené planetě, dvojnásob nesympatičtí. Nu a hlavní hrdina, který postupně přijde o svůj tvar a zůstane mu pouze TVAR... stal se beztvarým. Nebýt jeho rodiny, jdu s hodnocením ještě níž. Protože bez ní jde o nesmyslný sled trikových sekvencí, jež mají jen o něco větší nárok na označení za umění než světelné efekty na lepší diskotéce. Slabé **. ()
Pro mě osobně obrovská klasika se sci - fi žánru , film , který ve mně zanechal od prvního shlédnutí hluboký dojem. Všichni ti posedlí lidé , neustále tvořící podivnou horu a zpívající jednoduchou melodii , kterou mají někde v myšlenkách . Asi každému nesedne , ale pro mě je to jeden z nejmilejších filmů. ()
Galerie (230)
Zajímavosti (111)
- Titul se stal prvním snímkem Stevena Spielberga, který vyšel ve formátu HD na Blu-rayi (v listopadu 2007). (don corleone)
- Steven Spielberg chystal film pro uvedení v létě 1978, ale studio Columbia, které bylo v té době na pokraji krachu, ho tlačilo k uvedení na podzim 1977. To znamenalo, že režisér pod tlakem nějaké části vynechal. Vzhledem k obrovskému úspěchu filmu nemělo studio problém s tím, aby dostal režisér dva miliony dolarů na dotočení vnitřku vesmírné lodi pro speciální edici filmu. Zpětně to ovšem Spielberg označil za nepotřebné. (don corleone)
- Název vychází z knihy J. Allena Hynka „The UFO Experience: A Scientific Study“. Autor v ní definoval tři druhy blízkého setkání: 1) Blízké setkání prvního druhu – vizuální pozorování neidentifikovaného létajícího objektu zdánlivě vzdáleného méně než 500 stop, které vykazuje znatelné úhlové rozšíření a značné detaily. 2) Blízké setkání druhého druhu – fyzický efekt, jako je elektronická interference nebo reakce zvířat, nebo fyziologický efekt, jako je paralýza či teplo, nebo fyzikální nebo chemické stopy, jako je spálená vegetace. 3) Blízké setkání třetího druhu – přítomnost pohyblivého tvora, jako je humanoid, robot nebo zdánlivý pilot UFO. Sám Hynek se ve filmu ukáže na konci, kdy vylézá z kosmické lodi jako jeden z válečných pilotů, kouřící dýmku. (sator)
Reklama