Blízká setkání třetího druhu

Setkání prvního druhu je, když vidíte UFO. Druhým druhem je, když o tom spatříte nějaký důkaz. Kruhy v obilí, záření...Třetí druh znamená, když navážete kontakt. Ale to už je tak trochu spoiler... Každopádně je skoro neuvěřitelné, co dokázal Spielberg v roce 1977 natočit...a k puncu výjimečnosti stačilo jemu a Johnu Williamsovi vlastně jen pět jednoduchých tónů... PS: Tenhle velkolepý film by si zasloužil remake - ideálně kdyby ho natočil sám mistr Spielberg! (18.11.2006)

Well, well, well, jak by pronesl Jan Werich (O stvoření světa)....Steven Spielberg je bezpochyby mistr svého řemesla a většinou svých snímků to dokazuje. Blízká setkání nejsou výjimkou. Dokonalé záběry kamer, perfektně naaranžované scény, skvělý výběr hudby, jež je z dílny výborného Johna Williamse, a v tomto případě i parádní vizuální zpracování. Nemohu ovšem hodnotit lépe. Nemám rád filmy o mimozemšťanech (výjma Vetřelci, Predátor,...), v nichž máme tu "čest" jim pohlédnout do tváře. Kdyby zůstalo u počáteční atmosféry, kde nic pořádně nevidíme, ale můžeme se obávat toho, co venku je, byl bych nadšený. V tomto případě jsem však byl spíš znuděn představou tvůrců o mimozemské civilizaci, jejich vzhledu, pohybů, gest, chování,...Velmi kladně však hodnotím spojitost se zmizelými bombardéry, lodí, lidmi, atd. Chybička: Ve scéně, v níž Royova žena opouští s dětmi dům a je s nimi v autě, říká dětem, aby zamkly dveře. Sama se nakloní ze sedadla řidiče na dveře spolujezdce a zamačkává knoflík na zamknutí. Všimněte si, že její dveře ho mají stále vystrčený. Zřetelně vidíme, jak se Roy blíží k autu a směřuje k jejím dveřím. Následuje záběr z místa spolujezdce a dveře u řidiče jsou již zamknuty (knoflík je zamáčknutý), přičemž Ronnie se teprve v tuto chvíli odvrací od spolujezdcových dveří. (23.12.2011)

Mimo mísu... - - - Tak co nám to zase uklohnili (ixtá repríza na >třetím sprostoru< 9.4.2012) naši mistři >veřejnosrádní< pro >náročného< stádního diváka? Úžasný výřez z ořezu obrazu (chápou nešťastní diváčtí troubové, že z původního formátu 2,20:1 dostali po dvojím oříznutí k nahlédnudí zmršených pouhých cca 60% ze skutečné obrazové plochy filmu?) a v řadě sekvencí zcela bezzvučný (zato v dialozích ponašem kdákajících postav řádně osolený) kuchyňsko-čudlárenský dabing (vyplodila ČT roku 2003!) prakticky bez originálních reálných ruchů a původními zvukaři vytvořené atmosféry filmu? . . . Tož kdo nemáte to štěstí a neviděli jste v současnosti film na dvd, užívejte blaze lidičky a pište děkovné dopisy debilním sračkařům z Šašské tupovize... Howgh. - - - - - (Poprvé viděno v dobách dávných normalizačních v kině, při repete pak po vydání na dvd /s původní zvukovou stopou s č. titulky a v originálním formátu obrazu/, hodnocení 08.10.2005, nekomentář zde jako čtyřistadvacátýdevátý - 9.4.2012) (09.04.2012)

Odzbrojující film, který stále dokáže ohromovat, zneklidňovat, děsit, probouzet zvědavost, bavit svým vtipem a napínat v detailech (když v jedné scéně opodál stojící televize zobrazuje horu, jejíž právě dokončený model stojí hned vedle, chtělo se mi na telefonujícího Roye řvát, ať se podívá na tu pitomou bednu..!). Blízká setkání třetího druhu jsou inteligentní limonádou a výbornou zábavou s mnoha sugestivními momenty, jejíž nejsilnější kouzlo spočívá v suverenitě, s jakou míchá snad všechny tradiční návnady na diváka do jednoho funkčního celku. Zbývá přičíst atraktivní UFO tematiku a vychází mi pravděpodobně nejlepší Spielberg. Ostatně, není schopnost míchat kvalitní filmové koktejly pro masy jeho dlouhodobou výsadou? Až člověka zamrzí, že se na stará kolena snížil ke kompromisům, jakým byl například druhý Jurský park nebo čtvrtý Indiana Jones... (28.12.2006)

Nevhodné pro výchovu dětí, neboť ty pak můžou lehce nabýt dojmu, že stavění mohyl z kaše je u večeře přirozené.. V 70. a 80. letech byly údajně Blízká setkání třetího druhu spolu s filmy Starman a Zámotek považovány ufology a vědci zkoumajícími možnou existenci jiných civilizací ve vesmíru za stěžejní díla připravující lidstvo na přílet mírumilovných mimozemšťanů na naši planetu. A vida, uběhlo pár let, zelení mužíčci nikde a tak to někdy ti samí tvůrci (Válka světů), někdy blázniví jiní (Den nezávislosti), začali hrát na poněkud temnější strunu. Spielberg nasliboval tajuplným úvodem s letkou Avengerů velký zážitek, aby mě nakonec uspokojil až audio rozkoší v samém závěru. Nemůžu si pomoci, ale podobná Cameronova Propast bylo o několik oholených vousů Richarda Dreyfusse lepší.. (01.09.2008)