1941

Spielbergova buranská variace na Dr. Divnolásku (k němuž přímo odkazuje postava Slima Pickense) je podobně přepálená jako některé příliš ambiciózní ansámblové válečné filmy z 60. a 70. let (Příliš vzdálený most, Tora! Tora! Tora!, Nejdelší den). Oproti nim si ale 1941 svou nabubřelost dobře uvědomuje a počínaje úvodní scénou, parodující pouze čtyři roky staré Čelisti, dává na srozuměnou, že se scenáristé i režisér drželi motta „anything goes“. Pokud po celou dobu zůstává klíčovým slovem „nestřídmost“, pak ve snaze oživit anarchistický odkaz slapsticku a zároveň předvést hyperbolizovanou verzi toho, co Hollywood běžně provádí s historickými fakty (právě Hollywoodu je v souladu se sebe-shazujícím humorem filmu hlavním terčem japonské ponorky). 1941 je zaručeně nepravdivou rekonstrukci událostí, k nimž v LA (ne)došlo v únoru 1942. Zatímco generál se v kině dojímá na Dumbem, vojáci namísto nepřátel nahánějí holky a do držky si dávají mezi sebou navzájem. Jak dokládají dobové recenze, americká společnost na tohle znevažující, „italské“ chcete-li, pojetí války nebyla připravena. Neúcta k historickým faktům ale není hlavním problémem filmu (naopak mě mile překvapilo, že právě Spielberg použil americký patriotismu jako základ pro ryzí frašku). Více vadí, že ztřeštěné řetězení různě zkázonosných nedorozumění navzdory zručné režii, slušným trikům a znamenité hudbě (která se vysmívá i klaní soundtrackům vážných válečných filmů) pro svou monotónnost dost rychle omrzí. Není postavy, natož dějové linie, která by vyprávění scelovala, mnohé skeče jsou natahované a samoúčelné a celkově je film mnohem méně vtipný, než by dle papírových předpokladů měl/mohl být. Přesto je pozoruhodné sledovat 1941 třeba jako nedokonalý prototyp současných blockbusterů, které rovněž vrší jednu atrakci na další. Poetiku animovaných grotesek (a dnes taky mnohých videoher) dokázal Spielberg do celovečerního filmu zdárněji přenést (nepřekvapivě) až v animovaném Tintinovi, v němž nepřetržitý akční chaos působí mnohem organizovaněji. 60% (15.11.2015)

Tomuto snímku právem náleží punc „ztřeštěné“ komedie, na Spielberga opravdu nevídané. Asi nejvíc mě dostalo, jak Japonci bezradně sháněli nový kompas, aby mohli najít a následně zaútočit na Hollywood. Myslím si, že tento film neurazí a příjemně pobaví. Je zajímavé, že příběh filmu je složen z malých scének, které jsou založeny na skutečnosti. Jo, nahá kráska na periskopu japonské ponorky, skvělá parodie na vlastní film. (05.01.2012)

Koukám na to a říkám si: "co tohle má být? To se Steven Spielberg snažil ukázat bratrům Zuckerovým a Jimu Abrahamsovi jak Velcí filmaři točí komedie?". A ono jo. Myslím si, že se mu to docela dost povedlo. Je to prostě snímek pro filmové fajnšmekry, kteří si dovedou užívat dobrého humoru a skvělých gagů... (27.01.2009)

Nechať udalosti voľne plynúť nebýva vždy zárukou kvalitného zážitku, najmä nie vo filme. Scenár ponúka rôzne kombinácie, kto všetko sa môže s kým pobiť alebo ho zostreliť. Pri tom samozrejme žiadne skvelé herecké výkony čakať netreba. Spielberg ukázal, že vie kamerovať dobrodružné naháňačky, čo mu vydržalo doteraz. Intenzity Horúcich striel to nedosahovalo. Pri mnohých scénach nebolo ťažké odhadnúť, ako asi dopadnú, v pamäti mi utkvelo len balenie na lietadlo v úvode. Vznikla patriotistická snímka o vojakoch, ktorí nedokážu riadne bojovať a civiloch, ktorí ich dokážu spoľahlivo nahradiť. Pre Spielberga je výnimočné, ak sa jeho film nesnaží driapať po najvyšších métach, čo sa mu s týmto podarilo. (05.06.2013)

Námět je super. Američané byli po Pearl Harboru paranoidní a viděli Japonce všude, takže nepochybuji o tom, že o absurdní situace a hlášení nemohla být nouze. No a kdyby se japonská ponorka opravdu u západního pobřeží objevila, určitě by způsobila pěknou paseku i bez jediného výstřelu. Nicméně Spielbergovi se tohle téma nepodařilo tak úplně vytěžit. Dobrých nápadů tu je bezpochyby spousta a mě konkrétně bavila sekretářka, kterou vzrušovala letadla, Belushiho střelený pilot či ne úplně schopná posádka ponorky, ze které Lee jako německý důstojník dostával osypky. Jenže také tu byla spousta momentů, které snad může pochopit Američan, ale já se u nich moc nechytal. Nehledě na to, že komediální měřítka se od 70. a 80. let trošku posunula, takže co bylo vtipné tehdy, může dnes působit trapně. Lehký nadprůměr to určitě je, ale říkám si, jestli neměl Spielberg poslechnout Kubricka a natočit film jako drama. 60% (25.03.2018)