Doktor Živago

Campiotti dobře věděl, že v monumentálnosti svého staršího soka těžko porazí. Vsadil tedy vše na příběh a postavy a udělal jedině dobře. Jeho Živago je velice lidským filmem o lidech, jenž smetla doba a přesto navzdory osudu žili své životy nejlépe jak jen mohli. Zvláště je to vidět na konci ve Varikinu. V starší verzi tam Jurij sedí, kouká se na Laru a píše svou životní báseň. V té nové si ti dva a Lařina dcera jen tak hrají na sněhu. Srovnámím těch dvou scén je vidět jak si obě verze jsou tak vzdáleny. (01.11.2007)

Lepší 3 hvězdy. Je sice pravdou, že herci hrají výtečně, hudba vše dokresluje, ale děj se někdy až nepříjemně táhl a místy mi to přišlo skoro až vyloženě "blbý". Ale za to nejspíše nemůže ani tak film, jako předloha, ale to jen odhaduji, já to nečetla. :) Mě to nechalo emocionálně chladnou, tedy snad vyjma konce, to mi trochu zvlhly oči. Proto lepší tři :) (19.02.2014)

Bez důkladné znalosti literární předlohy - poprvé byla u nás vydána na Slovensku r. 1967 z podnětu legendárního slovenského básníka a politika Laca Novomeského - je kvalitu díla těžké plně docenit. Bez ohledu na to lze i tak říci, že tento koprodukční projekt, v němž se Olomouc stala Moskvou, dosáhl nadprůměrné úrovně a jen dílčí přeryvy ve scénáři (např. pojetí a úroveň komponování vývoje postav v prvním díle) brání podle mého názoru tomu, aby tato kvalita mohla být považována za vrcholnou. Keira Knightleyová - v době natáčení jí ještě nebylo dvacet let - i Hans Matheson předvedli v titulních úlohách až překvapivě vyzrálé umělecké výkony a pod standard nešli ani ostatní herci. V třetí výrazné úloze jim víc než zdatně sekunduje německá herečka Alexandra Mara Laraová; její Toňa je nádherným ženským rusky nadčasovým typem, který kdysi svou Taťánou založil Puškin. Oproti hollywoodským adaptacím zejména padesátých let vyniklo postižení ruského prostředí jak carské, tak bolševické doby i šílenství občanské války. Oba - Jurij Živago i Laura-Lara - patří k pravici, z obou tryská jejich občanskost a liberálnost, šlechtěné tradičním sociálním cítěním, oba jsou příliš nemasoví a netuctoví; nemohou nebýt perzekvováni zprvu leninským a pak stalinským komunismem. Jak jejich odjezdy z Moskvy - překvapivě ne ze sovětového Ruska - tak příběhy jejich zatýkání vcelku odpovídají reáliím doby. Právě tady je potřeba znát přesně zjevně biograficky laděnou Pastěrnakovu prózu, protože právě zde vyniká nejvíce autobiografické ladění díla. Základní námět - tragicky hrůzný osud ruské i neruské sovětské inteligence v minulém století - tu vyniká nad vší pochybnost. Živagova předčasná smrt i odporný právník-chlípník Komarov pomáhají pochopit, proč román, psaný a tajený Pastěrnakem zřejmě dlouhá desetiletí, nemohl obstát ani v ovzduší chruščovovského tání a oteplování, ani v době vlídného Tvardovského regulování ruské literatury v šedesátých letech. Pastěrnak, někdejší přítel Majakovského, okrajově v díle rovněž zmíněného, se tu mění v předchůdce sovětského disentu příštích dvou desetiletí. Nám úspěšně pomáhá pochopit a osvojit nejednu zákrutu vývoje ruské společnosti v první polovině minulého století. A zdá se, že nejen nám, ale i západní společnosti naší doby. (24.06.2010)

Olomouc není Moskva a Tatry nejsou Ural. Převážná většina uličkových scén je z Olomouce, z Prahy je pak akorát nádraží. Není to úplně marné, ale ruskou látku musí točit Rus, protože nikdo jiný než širá duše, širé duši nerozumí! A hlavně by tomu slušel mnohem větší rozpočet, takhle ty válečné scény působí, jako bitva na pískovišti. Tímhle jsem na nějakou dobu ukojil touhu své manželky na romantické filmy a můžeme se zase věnovat akčním filmům. (Opravdu je romantické když se hlavní hrdina vysere na manželku co jí právě udělal dítě a uteče za jinou? To je romantika co ženy chtějí? Poserte mě jestli tomu rozumím....) (04.01.2014)

Nádherná podívaná, čistý jednoduchý příběh, který Vás vtáhne dovnitř děje. Tady jsem si zamilovala Keiru a klobouk dolů, vždyť ji tady bylo pouchých sedmnáct a ona ten příběh (skoro) žije. Ta atmosféra Ruska se opravdu vydařila, má své kouzlo, ale také mraky té poválečné doby a těch je tam převaha. Rusko je nádherná země-škoda, že tak nevyzpytatelná. Krása!!! (27.01.2010)