Vysvobození

Správně syrovej thriller který každou minutou dodává napětí. Boorman udělal silně nepříjemnej film kterej si vysloužil místo mezi nejlepšíma thrillerama na světě. Abych se přiznal tak udajně lepší thriller Strašáci mě moc nebraly ale tohle je jiný kafe. Scéna znásilnění byla fakt odporná. Plno režisérů dnešní doby by si měly vzít příklad. (08.09.2012)

Svieži dobrodružný thrillerík s peknou kamerou, prírodnými scenériami a výbornými hereckými výkonmi. Hixplo prvok bol na svoju dobu slušne spracovaný, nechýbala tu ani s ním spätá dusnota a napätie (mohlo jej byť však viac). Čo sa týka dobrodružstva na rieke tak ide o jeden z najlepších snímkov aký som kedy videl. V niečom predčí aj Divokú rieku (1994). 80/100 (21.01.2015)

Vysvobozením pro mě byl konec filmu, protože takového naprosté emoční minutí mě a filmu jsem dlouho nezažil. Pro mě tu nefungovalo prakticky nic a pokud tam jsou myšlená vážně jakákoliv "podtémata", tak to celé mohlo být nejen přímočařejší, ale především kratší. Nepopírám jakoukoliv kvalitu, provokativně dodávám předvídatelnost a odcházím zlepšit si chuť skutečnými emocemi z postav a příběhu. tak Larsi, snad mě nezklameš... (29.04.2012)

Klasický dobrodružný snímek (vodáci si přijdou určitě na své), měnící se postupně v napínavý exploitation thriller v němž se ale na rozdíl od většiny jiných negeneruje stovkou přestřelených na pokraji smrti balancujících momentů, nýbrž věrně stupňovanou atmosférou a pocitem, že přesně to se může třeba stát. Samotný příběh je celkem prostý ale obsahuje některé nezapomenutelné momenty jako třeba slavný duet banjo-kytara (slavná skl. Duelling Banjos) v úvodu aj. Kouzlo samotného filmu však hlavně spočívá v neposlední řadě v jeho dvojznačnosti. Nad rámec čistě dobrodružného filmu je zároveň jakousi alegorií o pocitu nadřazenosti městského člověka vůči nevyspytatené přírodě. Chvílemi jsem s těmi chlapáky skutečně cítil také jakousi beznaděj zvlášť při drsné scéně v lese a při zničení jedné lodi z důsledku nárazů do silných peřejí, ale i třeba pohled na brečícího drsoňe Reynoldse (bez kterého by tam zcela jistě všichni na začátku nepřežili) mě dostal do úzkých a postavil k zamyšlení. Samotné zakončení filmu je také trochu překvapivé (čekal jsem možná trochu víc) jakým by současný Hollywood pohrdal, avšak zcela neprávem! Film určitě ve své době něco znamenal a byl jistým přínosem (definoval a spoluvytvářel exploitation žánr, který se pak dále dělil na různé subžánrové odnože.. etc), stále nás všechny provokuje, je i k zamyšlení, dnes už ale takovou sílu krom jisté kultovnosti nemá. Tři silné scény to zas nějak moc nevytrhnou. Hodnotím tedy čistě z dnešního pohledu, pak se trochu přikláním k samotnému přínosu a významu filmu na světovou kinematografii, a hvězdu navrch dávám i za velmi dobrou kameru a samozřejmě i za fanouškovství. Jelikož podobné filmy vážně můžu. Takže mi to vychází na krásných 5* a ne jinak. Když bych měl ale i tak srovnat a porovnat tak "Straw dogs", zhruba ze stejné doby, jsou pro mě přeci jen o kapánek lepší. Komentář zde jako 17-tý v pořadí. (21.05.2006)

Čtyři přátelé, měšťáci, obyčejní chlapi. Jeden se možná stylizuje do neohroženého dobrodruha, ale vesměs jde o kancelářské krysy. Na kánoích hodlají sjet úsek řeky, který má být kvůli výstavbě přehrady zaplaven. Počítají s nějakou tou odřeninou, jenže tenhle výlet v „divočině“ je poznamená zatraceně silně. Důvodem je dvojice vidláků (ještě primitivnější se pak díky téhle inspiraci stále častěji objevovali v kultovních hororech – Texaský masakr, Hory mají oči), kteří vyznávají tak trochu jiný hodnotový žebříček. Stačí pár náznaků, kdy pak vše vyvrcholí sexuálním napadením jednoho z vodáků. Následuje úprk, boj o holý život. A hlavně postupná proměna charakterů do toho času obyčejných mužů, které sžíral stereotyp. Napětí je slušné, krásu řeky se vším všudy dokonale nasnímal legendární kameraman Vilmos Zsigmond, tvůrce Excaliburu zase pokládá netriviální otázky. O nějaké zásadní otevřenosti násilí bych nicméně určitě nemluvil. I po letech to ovšem má své kouzlo. (21.10.2017)