Režie:
Peter BogdanovichKamera:
László KovácsHrají:
Barbra Streisand, Ryan O'Neal, Madeline Kahn, Kenneth Mars, Austin Pendleton, Michael Murphy, Sorrell Booke, Graham Jarvis, Randy Quaid, M. Emmet Walsh (více)Obsahy(2)
Ryan O’Neal a Barbra Streisand v bláznivé komedii o roztržitém hudebním vědci, excentrické mladé dámě a čtyřech navlas stejných zavazadlech. Americká crazykomedie s hvězdným obsazením je založena na existenci čtyř navlas stejných kabel, mezi nimiž dojde k řadě záměn. V jednom zavazadle jsou šperky závratné ceny, v dalším jsou zase přísně tajné vládní dokumenty. Zcela bez důležitosti není ani zavazadlo třetí, ve kterém má jistá dáma svoji „garderóbu“ na cestu. Zdánlivě bezcenná je poslední taška, plná „kamení“, pokud by ovšem její obsah nesloužil k demonstraci převratné vědecké teorie. V důsledku toho dojde i k propletenci lidských osudů. Tak se seznámí dvě zcela rozdílné osobnosti – roztržitý hudební teoretik Howard a excentrická slečna Judy... Děj samotný se odehrává jednak ve velkém hotelu, jednak v ulicích San Francisca, a je „prošpikován“ množstvím gagů a nápadů. Film získal Cenu britských kritiků za nejlepší komedii roku 1972 a byl v témže roce vyhlášen za pátý nejnavštěvovanější film v USA i Kanadě. (Česká televize)
(více)Recenze (126)
Dlouho jsem se musel přemlouvat k tomu, abych se na tuhle slavnou komedii podíval, protože mě odrazovalo obsazení Barbry Štrajsand do hlavní role. Nakonec mi tahle nesympatická pani s chobotem místo nosu zase tak moc zážitek z filmu nezkazila. Přesto mam dojem, že s jinym hereckym obsazenim (Ryan O'Neal mi taky trochu vadil) by to asi dopadlo líp. Nejvíc mě pobavil asi Austin Pendleton a pak "Higgins" John Hillerman. Ten se pro podobný role snad narodil. Jinak některý scénky jsou dobrý, jiný byly vtipný možná tak v éře němýho filmu. Celkově je to trochu nevyrovnaný... Průměrná komedie, kterou stačí vidět jednou. ()
Ptákovina na entou. Staré komedie mám rad, pokud jsou kvalitní. Toto je střelené moc. 4 různé kufry a režisérsky pro diváky těžko čitelné. Vše by šlo přeci udělat lépe. I pokud by šlo ve klasických záměnových kolejích. Tento originální střelený styl. Brr. Až mi jde mráz po zádech. Nelíbilo. Dobrých vtipů pár, ale zbytek dokonale přehluší a zkazí. 5/10 ()
"Proboha, nezabíjejte mě, jsem napůl Ital!" Čtyři zavazadla stejného zevnějšku a různého obsahu. Jejich čtyři majitelé, sledující zcela odlišné cíle, a několik lidí, kteří sledují cíle ještě odlišnější, leč ve všech případech se zmíněnými zavazadly související. Teď si ty čtyři lidi, jejich čtyři zavazadla i všechny ostatní aktéry zkuste představit v jediném hotelu, ba co víc, v jediné hotelové chodbě, kde bude téměř čtyřicet minut filmu docházet k náhodným záměnám jednotlivých zavazadel. Geniální věci jsou prosté. Bogdanovich zákonitosti screwballových komedií neinovuje, staví z obdobných materiálů jako mnoho let zpět například (a především) Hawks Leopardí ženu, nanejvýš si díky rozpočtu může dovolit řezat zatáčky vyšší rychlostí. Se stejným respektem čerpá z němých a kreslených grotesek, jimiž v závěru dává najevo nevážnost celého počinu (Bugs Bunny). Krom neustálých záměn, mezi nimiž beztak brzy ztratíte přehled, slouží jako motor pohánějící humorné situace rozkošná Barbra Streisand. Ztřeštěnost bez omezení. 90% ()
„Mám pro vás vzkaz od zaměstnanců hotelu.“ „Jak zní?“ „Sbohem.“ „Ach to je milé.“ „Oceňovali bychom kdybyste se odstěhoval.“ „Kdy?“ „Včera.“ „Hm, tak brzy?“ Už jako malému se mi ten film hodně líbil. Po mnoha letech to není výjimkou. Ty scény a dialogy které se zde odehrají jsou nezapomenutelné. Zasloužených 5*. ()
Dál se budeme honit po San Franciscu (tam se ujíždí mafiánům opravdu úžasně), necháme manželku zešílet, rozbijeme pár skel, poničíme nábytek v hotelu a budeme se různě proplétat mezi životy našich i ostatních. A že to nestačí? Ale ano, doktore, úplně to stačí, protože tohle (a hlavně, hlavně závěrečná scéna nebo vlastně ne, ta v jídelně nebo ne, já prostě nevím!) dělá film krásnější a krásnější! ()
Galerie (71)
Photo © Warner Bros. Pictures
Zajímavosti (8)
- Jedna z posledních pronesených vět ve filmu "Láska znamená, že se nikdy nemusíš omlouvat" je vtipnou narážkou na dva roky starší zahraniční film Love Story (1970). I zde je totiž jednou z posledních řečených vět, tentokrát však s mnohem dramatičtějším podtextem. (Chegi)
- Česká verze měla "zničené" titulky, takže až po letech se mohli diváci podívat na elegantní ručku Barbry Streisand, jak v úvodu filmu převrací listy v knize, na jejichž stránkách jsou napsáni herci a filmový štáb. (Robbi)
- Peter Bogdanovic si za vzor filmu vzal ve své době neúspěšnou komedii Leopardí žena (1938) s Cary Grantem a Katharine Hepburn. (Olík)
Reklama