Jen si tak trochu písknout

Když jsem letos o Velikonocích koukal na celý film, tak jsem si scénu s rybičkami, přiotrávenými alkoholem, taky vybavil. Film mě mile překvapil, zobrazení vztahů mezi rodiči a dětmi nadčasové. Suchánkova filmová matka skvěle komentuje pubertu svého syna: "Já ho koupu pravidelně každý týden a žádné puberty jsem si ještě nevšimla." A Suchánek před spolužáky kontruje: "Ne že ještě nemám pubertu. Já UŽ ji nemám." Herecké obsazení Suchánek - Freimanová jako zdařilý prolog pro Sněženky a machry. (09.07.2008)

Celkem povedený a mírně odvážný film z dob, kdy Karel Smyczek byl brán ještě za kontroverzního režiséra. Příběh problémového chlapce a chlapce ze slušné rodiny je podán nepodbízivou formou a nehodlá posuzovat dobré či špatné, ale spíše čeká, jak na to bude reagovat divák. Dětští herečtí představitelé si vedou opravdu skvěle a sígr Dana Šediváka umí u diváka probudit emoce, Michal Suchánek v roli slušňáka je přesným kontrastem k němu. Nakonec ani nejde o to, za jakou cenu si ti dva "tak trochu pískli", ale jde o to, že tak zajímavě podané snímky o mládeži se přestaly točit, nebo či spíše už není kdo by je natočil. (17.11.2009)

Další prda z neuvěřitelné doby. „Mám pro tebe známku z NDR. Ani nevím, jestli si ji zasloužíš.“ A servírují to řádně. Výrostek Suchánek exceluje, Poloczek naděluje a nechybí rating puberťaček - předchůdce X-Teenu „Prsa 2.“ „Sotva 1! A mínus 2 body za blbý kecy.“ „Proč dáváš za poctivost 10? Já nevím, jestli je to pro naše účely dobrý.“ (10.02.2012)

Vynikající film (nejen) pro mladé. Velmi blízko má k Sněženkám a machrům, ostatně tvůrčí tým je u obou snímků stejný. Je to typ filmu "smích skrz slzy", kdy se velmi vtipné momenty odehrávají v dramatičtějších kulisách, nutí k zamyšlení i nad námi samotnými a mohou u nás vyvolat neblahé vzpomínky na minulost, protože Jen si tak trochu písknout je o reálném životě, zachycujícím ve větší nebo menší míře střípky všedních dnů každého z nás. Radku Johnovi a Ivo Pelantovi se to velmi vydařilo. (29.01.2010)

Když člověk vidí ve filmu ty rodiče na rodičáku, jeden větší blb než druhý, pak se nelze divit. Děti nebudou jiné. Tenhle film je o tom, že děti jsou jiné než rodiče, mají průsery, ale čistý štít. Dospěláci v socialismu? To byl zvláštní přírodní úkaz. Ta touha mít víc než druzí v beztřídní společnosti dala vzniknout novému společenskému druhu. 80% (09.12.2017)