Matka Kráčmerka

No náhodou:-) některé špeky jsou tam fakt mazané a když to srovnám např. s komediemi Ferbasové, tak je to extraliga:-) Prosímtě, nemaluj maminku na zeď! Haha muadmazel vu zet šarman - luxusní výslovnost:-) a mužská fuchsie v podobě Ladislava Peška s jeho sofistikovanou, kolosálně pyramidalní a vytříbenou mluvou je také trefná:-) (28.12.2007)

Mám tenhle film moc rád,, protože z něho čiší ohromné lidství. Příběh Popelky Bilánové "Do panského stavu" je její asi nejpopulárnější knížka a této popularitě jistě přispěla i Slavínského adaptace. Přirozeně můžete namítnout, že je to dílko ryze sentimentální a plně se řadí do "Červené knihovny", třebaže se liší tím, že si chudá nenamlouvá bohatého. Z filmu dýchá pocit lidské sounáležitosti, když Kráčmerka předá živnost a domek chudé dvojici příbuzných. Pocit krásné prostoty, když vidíme, jak je nasupená na záhadného a neuctivého nájemníka Mozarta. Všechno okořeněno dokonalým hereckým mistrovstvím Antonie Nedošinské a Theodora Pištěka. Film na svou dobu trošku delší, ale rozhodně nenudí a jedna zápletka střídá druhou, nejsou v ní prázdná místa. Na druhou stranu nelze si neuvědomit, že Hana Vítová stejně jako v mnoha jiných filmech hrozně přehrávala a její výkon by způsobil úsměv i u dnešních ochotníků; u Rolfa Wanky je tomu obdobně, nemluvě o nevýrazné Blance Waleské. Přesto si film zaslouží víc než tři hvězdičky, o tom jsem přesvědčen. (09.11.2016)

Koncert pro Antonii Nedošinskou a Theodora Pištěka. Oba dva zase perlili nezapomenutelným stylem. Zvláště pak Antonie Nedošinská, ta mi občas připadala neroztomilejší na světě. Její úsměv vyzařoval dobrotu a laskavost. Mám pocit, že paní Nedošinská byla nejvytíženější herečkou tehdejší kinematografie. Někde jsem dokonce četla, že doslava běhala ze studia do studia, akorát jí prý veměnili zástěru a řekli, kdo je její filmová dcera, aby se jí to nepopletlo. Asi na tom něco bude. (11.07.2011)

Ačkoli patřím k fanouškům humoru dvojice Pištěk-Nedošínská, tady musím chtě nechtě prohlásit, že jde o mizerný film. Pištěk sice hází jeden vtip za druhým, ale paní Antonie pořád brečí a brečí a Vítová tak děsně přehrává, aby byla tím rozkošným nablblým diblíkem (asi to po ní chtěli), že se celá zpočátku zajímavá komedie úplně roplizne v bohapustou nudu. Nakonec jsem se konce s vypětím sil dočkal. Jen díky slibnému začátku dávám 50%. (20.05.2012)

Film silně kazí několik věcí: 1. Francek alias J.W.Speerger, který se svým ksiftíkem a tučnou postavou může úspěšně ztvárnit tak maximálně zloděje či jiného příslušníka lumpenproletariátu, ale určitě né dobrého nezaměstnaného dělníka, který nemá co do úst 2. Hana Vítová, která tradičně přehrává silně nesympatickým afektovaným způsobem (narozdíl od Nedošinské a Pištěka, kteří tradičně přehrávají způsobem silně sympatickým) 3. Pešek, který degeneraci a hloupost zkarikaturoval tak, že to už není vůbec legrační 4. příliš natahovaný děj s mnoha ne moc vtipnými dialogy a konečně bod č. 5, asi ten nejhorší, totiž zápletka s domnělým těhotenstvím Nedošinské. Tohle mi neměli dělat, jak jsem býval šťastný, když mi nepřišlo na mysl, že ta jejich filmová manželství nemusí být jen platonická... (30.05.2013)