Nadaný žák

Před léty jsem tento film prvně zhlédla a bylo to zrovna poté, co jsem dočetla povídku. Oproti povídce mi přišel hodně nízko a držely ho jen výkony obou hlavních "hrdinů". Ovšem čas plynul dále a já si uvědomila, že pocity, myšlenky, všechny scény a to jakési "Kingovské kouzlo", to všechno vyjádřené v knize, se prostě nikdy nedá převést na plátno. Kniha je prostě kniha a film je film. Jisté změny oproti předloze, jak velké, tak menší, tu jsou, ale hlavní dějová linie zůstala téměř nepozměněna, což je moc dobře. I když oproti předloze, kde je Todd skutečným zosobněním dokonalého zla, je jeho filmový protějšek vylíčen o poznání mírněji, jakoby lidštěji. Film oplývá dokonalou atmosférou, hudbou a famózními výkony obou hlavních představitelů, a to vše je řízeno z režisérského křesla Bryana Singera. Mě nejvíce fascinoval mladý Brad Renfro a jeho pohled. Nezapomenutelné. Je ho velká škoda. Další z řady mladých talentů, kteří zaplatili tu nejvyšší možnou daň za slávu. Za zmínku taktéž stojí závěrečná scéna a poslední pronesená věta, která jakoby uzavírala celý příběh. To vše, čeho se Todd dopustil, ale zároveň nechává děsivě neklidný otevřený konec, otevírá nové brány a možnosti Toddovy mysli, ve které začíná jakési podivné nekonečno, a už možná nejsou hranice, které by nemohl překročit. Nechává diváky přemýšlet o tom, co všechno je ještě schopen udělat... (21.06.2007)

Bryana Singera poznám ako režiséra perfektných X-menov alebo napríklad Valkýry, no všetko sú to rozpočtom veľké filmy. Nadaný žiak je skromná až psychologická dráma, ktorú nenapísal nikto menší ako Stephen King. Takže tu máme brilantného režiséra, ktorý perfektne pracuje s atmosférou a napätím a na druhej strane výborný príbeh. No a nemôžem zabudnúť ani na perfektného Iana McKellena, ktorý v tomto období ešte nehral svoje najlepšie a najznámejšie postavy (Gandalf / Magneto). A zvyšok známych mien, ktorý zo Singerom dlhodobo pracujú - kamera (Newton Thomas Siegel) a hudba (John Ottman) - už iba pridali korenie a podieľali sa tak na ďalšom výbornom filme Bryana Singera. 80% - 4* (10.11.2020)

Škubali sebou, jako by tancovali. Muselo se to udělat. Tomu nerozumíš…. Jde o hru založenou na tajemství, které oba hráče může stáhnout do pekel. Chtěl bych uvěřit, že ,,vlézt do sprchy“ již nikdy nebude jako dřív. Zrůdnost nacistických činů je nepopiratelná. Příběhu vlastně není moc co vytknout. Jen mi vedle výborného I.McKellena nesedla role mladého ,,žáka“. Chápu, že na dětské duši mohou jisté příběhy zanechat stopy, ale 16ti letý chlapec, premiant – tedy chytrý, se s tím musí vyrovnat. Zvlášť, když to není žádnej mazánek. Asi jsem čekal víc ,,psycho“. Taktéž se i přes silné okamžiky s ,,dobovou“ hudbou nekonala žádná ,,zpětná reakce“. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *** (05.05.2009)

Dějepis je fajn, člověk se toho spoustu naučí, z historie poučí, ale někdy, někdy může zdravý zájem přerůst v obsesi. A pokud se hlouběji (a s jistým entuziasmem) zajímáte zrovna o plynování židů za druhé světové války, měli byste včas vyhledat psychiatra, nikoliv nenápadného dědu ze sousedství, ve skutečnosti někdejšího velitele koncentračního tábora. Podobně nerozumným způsobem se zachová mladistvý (anti)hrdina tohoto psychologického dramatu, které rozhodně není pouze o neonacistickém smýšlení v dnešním “jiném“ světě. S tou jinakostí to nebude až tak žhavé, jak jasně vyplývá z mnoha scén, nejlépe z Toddova závěrečného dialogu s klasifikačním poradcem (??) s prostřihy na jednu (ne)šťastnou událost, kdy je dobré povšimnout si rovněž americké vlajky v pozadí. Kapku morbidnější než Americká krása, ale párkrát podobně cynické. Boyceův scénář (podle S. Kinga) neprotěžuje ani jednu stranu, o to vyznívá závěr pesimističtěji. Jedna generace zrůd možná vyhynula, ale druhá už je připravena dát o sobě vědět. Zakomponování nacistické problematiky do děje přesto působí trochu násilně. Není zcela jasné, proč je Todd těmito zvrhlostmi natolik fascinován, jaký vlastně Dussanderovým vydíráním sleduje cíl (těžko, aby udělal zkoušky, když v tomto ohledu mu „nová známost“ naopak příliš nesvědčí). Výchozí situace je nicméně dostatečně poutavá a rozvíjená poměrně nečekaným směrem, dost pro odpuštění jistých nejasností, které mě přesto mrzí a brání mi v udělení plného počtu hvězdiček. Herecké obsazení nemá chybu, Brad Renfro skvěle zvládl přerod z nevinného, pouze o něco bystřejšího (což je pouze jeden z mnoha možných překladů slova „apt“) žáka v monstrum, Ian McKellen jistě také nebyl obsazen jenom proto, že je homosexuál (další z témat, kterému Singer rád věnuje zvýšenou pozornost). Režie je úsporná, nicméně účelná, umně kombinuje patos se sarkasmem (romantická scéna podbarvená písní „Das is Berlin“). Nadaný žák je mnohovrstevnatým snímkem, velice znepokojujícím a mnohdy mylně redukovaným na pouhou demonstraci účinků zvrhlé ideologie na „nevinnou“ lidskou mysl. Tato ideologie je špatná, člověk, který ji uznává za svou, horší. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Kaka, Kubick, swamp (19.06.2007)

Další důkaz, že Kingovy předlohy se musí chopit výjimečný režisér. Ve spojení s velmi autentickými hereckými výkony vznikne velmi mrazivý film o lidské zmanipulovatelnosti, strachu a zkaženosti. McKellenovi by člověk skoro nevěřil, že není fašista, potěšil i Tříska a "Ross" HUDBA: John Ottman - byl zároveň i střihačem. (05.02.2009)