Šestý smysl

Rok 1999 bol jedným z najsilnejších rokov americkej kinematografie nielen po stránke komerčnej („nové“ HVIEZDNE VOJNY), ale i umeleckej (TRAJA KRÁLI). Tiež horor dostal po tínedžerských vyvražďovačkách nový smer a ŠIESTY ZMYSEL režiséra a scenáristu Shyamalana ukázal (so ZÁHADOU BLAIR WITCH), že horor môže skutočne desiť a mraziť. Bruce Willis sa predstavuje ako detský psychiater, ktorý sa potrebuje vykúpiť z hriechov minulosti a nadväzuje vzťah s tichým chlapcom, ktorý vidí mŕtvych. Čaká ho však šokujúce prekvapenie. Bolo by ale kruté tvrdiť, že takmer dokonalý ŠIESTY ZMYSEL neponúka nič viac, než "len" kultový finálny twist. Je tu predsa ešte skvelý pokojný výkon bývalého akčného veterána Willisa, strhujúci výkon Haleyho Joela Osmenta (syn Forresta Gumpa!) a nádherná Olivia Williams ako „zakliata panna v strašidelnom zámku“. Sebavedomá réžia, zrelé scény, výborné dialógy („Kam chodia colníci cikať?“), hrôzostrašné stretnutia s duchmi. Škoda niekoľkých hysterických scén s nesympatickou Toni Collette a na asi 20. raz už to nie je taká šupa a pecka, ako na prvé razy. Ale nemôžem dať menej, ako 100%, pretože keď to u nás v mrazivom januári 2000 išlo do kín, bol som na tom niekoľkokrát a nevedel som sa toho nabažiť. No od Shyamalana mám najradšej predsa len skôr Znamenia, než Šiesty zmysel, tie mi prídu vyzretejšie. Plusom ale určite je vynikajúco tiesnivá kamera, pochmúrna atmosféra a temná výprava. Viac v mojej recenzii na Studna.net: http://www.studna.net/reviews/499/ Kino Považan 2000 (2x) (24.10.2004)

Psycholog Malcom Crowe sotva promluví se svojí ženou. Jsou si cizí. A jednou potká malýho kluka. A jak to celý skončí? TO NEVÍM!!... Věříte, že jsou lidi, kteří neznaj Šestej smysl? To já už ho viděl ...., a i když nejlíp funguje ,,poprvý", tak stejně při některejch scénách ani nedejchám (když jsou tam, když se zlobí, když se ochladí). Co nedejchám! Běhá mně dědek Mráz po zádech, a není to jen takový to šimrání vzadu za krkem. Film skončí a je mi mnohem lépe... Dobrou noc MALCOME! Už musím jít a doufám, že za vámi dlouho nepřijdu... (02.09.2005)

Špičkový "duchařský" film v pořádně velkém provedení. Willis opravdu zaperlil, Osment (i když je mi krajně nesympatický) skutečně hraje na Oscara, škoda jen, že Shyamalan si svým prvním filmem nasadil tak vysokou laťku, že už ji nepřekonal. A mimochodem, James Newton Howard zase zaválel. Jeho soundtrack je jedním slovem úžasný. A teď ten problém - Šestý Smysl je výborný jen pokud ho vidíte poprvé. Potom už je to totiž jen lekačka bez stylu, kterým srší třeba Halloween. A stejné je to i s celým Shyamalanem - svým prvním filmem mě dokázal oblbnout, těmi dalšími, hrajícími si na kdovíjakskvělouapřevratnou záležitost už ne. (10.02.2003)

Taky jsem se nechal napálit a rád to přiznávám. Vzhledem k ohlasu jsem hodně očekával a byl jsem dlouho zklamaný. Dobrá duchařská historka, dobře zahraná, dobře natočená. Dobrá. To je ovšem za tři. Nicméně jsem vydržel a odměnou mi byla pointa, která všemu dala nový smysl a která - v tom je ta genialita - byla tolikrát na dosah ruky! Celou dobu kolem ní chodíme, celou dobu jsme jí přímo fackováni po obličeji a stejně nás to nenapadne. Nebo aspoň mě. ;-) Nad tak mistrovskou ukázkou manipulace s divákem by jistě zaplesal i Alfred Hitchcock (doufám, že mu to v pekle promítli). A ještě něco: pokud máte tyhle šokující pointy rádi, doporučuji přečíst si povídky mého oblíbeného Roalda Dahla, ty jsou často založeny právě na tomhle principu. 100 % (25.02.2005)

Jsem opravdu rád, že jsem si nějakou náhodou nevyzradil pointu. Ta totiž tenhle jinak komorní, jednoduchý, strašidelný a atmosférický thriller vyzdvihuje ještě o dobré dva stupně výš a v porovnání se závěrem náhle většina děje vypadá až příliš obyčejně. A přitom to samozřejmě není pravda. Protože právě pointa z příběhu dělá ještě něco víc zajimavého a víc vrstevnatého, a taky se díky ní dá na film dívat znovu a znovu. V rámci šokujících závěrů něco nevídaného a nejlepší na tom je, že až pak si uvědomíte, jak výborně promyšlené to Shyamalan od začátku měl. Pak bych ještě zmínil výkon Osmenta, který opravdu hraje jak o život. a jeho smysl bych opravdu nechtěl mít. Thriller klasicky zapadá do konceptu dalších režisérových děl, rozjíždí se vlastně celou stopáž a nikdy nedosáhne nějakých extrémů, přitom ale diváka drží stále v křesle a vytahuje pomalu jedno odhalení za druhým. Přesně staví jen na tom, co už bylo vysvětleno a prohlášeno, na tom je skvěle vidět cit Shyamalana pro rozvíjení tajemna a napjatosti. No a jak jsem napsal, konec pak vše staví na hlavu. Kromě závěru je ještě perfektní poslední scéna s Colem a pak řešení a vyřešení toho mezipřípadu (další podobnost s Vyvoleným - tam se to vyvíjelo úplně přesně stejně) vcelku tedy brilantní film (09.02.2011)