Neviditelná

Čakal som dokument o neprijateľnom stave slovenského pôrodníctva, ktorý bude podložený faktami a ponúkne pohľad do jeho zákulisia. Z tohto som dostal strašne málo, väčšinu času to boli len výlevy hysteriek o tom, ako im zlí doktori nedovolili porodiť podľa vlastných predstáv (a jedna z nich to dokonca hnala až pred súd, kde pochopiteľne neuspela). Áno, naše pôrodníctvo je pozadu čo sa moderných prístupov týka (množstvo nastrihnutí ma úprimne šokovalo, hlavne v kontraste so severskými krajinami), je podfinancované a trpí nedostatkom ľudí (pochopiteľne aj tých kvalitných), no toto všetko platí o našom zdravotníctve ako o celku. Všetky objektívne problémy na ktoré poukazuje tento film sú o tom, že chýbajú peniaze - na lepšie vzdelanie, vybavenie a ľudí. Dokument sa tomuto ale venuje len okrajovo, prím hrá to, ako rodičky prežívajú pôrod. A tam bolo veľmi veľa vecí ku ktorým mám výhrady. Tam normálne kritizovali lekárov za to, že sa snažili o čo najbezpečnejší pôrod, ktorý neohrozí ani matku ani dieťa. Ale vystresovaná matka vie zjavne viac ako celé nemocničné oddelenie, ktoré by malo asi skákať ako ona povie. A keď sa tak nestane, tak má doživotné traumy. Pardon, ale toto neberiem. Keď sa niečo pokazí, tak na zodpovednosť budú braní doktori, nie ženská s pretlakom ezoteriky v hlave. Som za ľudský prístup a vyjdenie rodičke v maximálnej možnej miere v ústrety, no všetko má svoje hranice. A že sa ten ľudský prístup nedostáva v miere akej by mal? To už je prejavom toho, o čom som písal vyššie - málo peňazí = málo času na pôrody a málo personálu. 4+/10 (08.05.2022)

Možno niekomu ten dokument niečo dal a súhlasím, nech každá žena dostane tie najlepšie podmienky na pôrod, ale mudrovať tu o tom, ako sú lekári zaostalí, necitliví, ja fakt otváram hubu, čo tu za žvásty padli. Keby také ženy žili v staroveku, tak asi už ľudstvo neexistuje, zvláštne, že sme prežili, dokonca sme premnožení a rodíme s pomocou najlepších dostupných technológií, ktoré ešte ani pred desaťročím neboli dostupné. A tu si nejaké paničky zmyslia očierňovať pôrodníkov a vraj je tu neúcta k ženám. Mne príde, že v našej spoločnosti je veľká úcta aj k matkám, aj k tehotným. A keď niekto tvrdí, že zdravotnícky personál je na prd a v podstate nejakí mäsiari, tak nech si kľudne rodí doma alebo v rybníku. Alebo nech si to vyskúšajú trebárs v Afganistane. (09.12.2021)

Výborný dokument, extrémně potřebný. Reakce tady marhule je důkazem toho, jak potřebný takový dokument je. Je namířil nechutné chování k těhotným ženám, rodícím ženám a matkám, které u nás společnost produkuje. Ve filmu není ani ukázané to nejhorší, ale je to realita. Komu takový dokument neotevře oči, měl by držet alespoň ústa, protože nemá evidentně žádný respekt. Protože během prvních pěti minut, ty záběry z nemocnice - ne, to byly stáje; jsou vrcholem nevkusu, nerespektu, misogynity, šovinismu a potřeby dominance. Pokud to v někom neevokuje pocity volající po změně a neměl při tom pohledu pocit na zvracení, nebo alespoň nutkání se od toho odvrátit a utéct, je necitlivá bytost, která se nemá co vyjadřovat k cizím potřebám a už vůbec ne porodům. Ta realita je prostě odporná. (21.05.2021)

Dokument rozoberajúci ťažkú a morálne zložitú tému, ktorú by žiadna žena asi zažiť nechcela. Je ale ťažké sa vcítiť do rodiacej ženy, obzvlášť mne ako chlapovi, zároveň ale nie je ľahké sa vcítiť aj do roly toho pôrodníka, ktorého zväzuje zodpovednosť. Trošku mi prišiel tento snímok jednostranný a jemne tlačiaci na pílu, ale určite si zaslúži väčšiu mieru diskusie. Minimálne na to je dobrý. Každopádne až príliš detailné zábery pôrodov nemusia dať citlivé osoby. 65 % (18.08.2021)

Mám pocit, že marhoul viděla úplně jiný dokument než já. Nebo má jen své tunelové vidění, přes které nejede vlak a nechce vidět nic jiného než své zažíté názory, byť třeba založené na vlastní zkušenosti. A rozhodla se je prezentovat zrovna zde, i když s dokumentem skoro vůbec nesouvisí. Snad se tedy dokument nemine takto účinkem i u dalších diváků. V dokumentu nepadlo ani slovo o domácích porodech, naopak, jednalo se právě o ženy, které si zvolili rodit v porodnici, ať už z jakéhokoliv důvodu. Jen si zaslouží trochu důstojného a lidského zacházení, na které má snad právo úplně každý člověk, ať muž či žena, v každé životní situaci. Kdyby se chovala prodavačka v obchodě nebo číšník v restauraci takovým způsobem, jako se choval zdravotnický personál (a bohužel vlastně i manžel) k paní Pavlíkové, tak si to asi hned tak někdo nenechá líbit, ale jenom proto, že je to porodní asistentka, může se k vám chovat jako ke kusu hadru? To je přece směšné. Nepatřím k těm tzv. ezo-bio-acojávímcovšechno ženám, které neuznávají moderní modecínu včetně medikamentů, proto jsem byla z dokumentu velmi mile překvapena, že ani nic takového nepředkládá a nesnaží se vnutit, jen poukazuje na to, že spousta zásahů do integrity ženy v průběhu porodu jsou zbytečné, a to i z pohledu samotných lékařů, protože jinak by od nich přece neustupovali. A nebo jsou snad české a slovenské rodičky jiné než ty dánské, rakouské a americké? Nemyslím si. Dle diskuze s režisérkou v rámci festivalu Jeden svět, kde byl dokument uveden, má s dokumentem ještě velké plány, které by měly sloužit k osvětě nejen zdravotnického personálu, ale i dalších profesí a to včetně justice, protože to, co zaznělo v dokumentu jako odůvodnění soudu k zamítnutí žaloby paní Stelly je naprosto neskutečné. Za mě tedy velmi prospěšný počin, jakožto nástřel k tomu, aby se o podobných věcech více mluvilo a snad se dočkáme toho, že budoucí generace budou takové historky znát jen jako hrůzné příběhy historie. (18.05.2021)