Ježíš Nazaretský

Dovolím si parafrázovat PALINA: Věrné a citlivé zpracování tradiční představy o Ježíšově životě. Nikoli však celého, co Ježíš dělal do svých 30. se nedozvíte, ale to je celkem pochopitelné. I když jsou postavy a příběh opět jen oživlé legendy z biblického scénáře, má pro mě toto zpracování oproti statickým a přepazetizovaným biblickým spektáklům 50. a 60. let přeci jen životnější podobu. Žádné čáry máry, žádný hlas z nebes, ale skrz velkolepou výpravu a přesto civilnějším způsobem převyprávěná novozákonní historie, v co největší dějové komplexnosti. Proto i ta opodstatněná délka. Přestože mi tento film nic nového nepřinesl a ničím zvláštním neobohatil, jde o pietní obraz Ježíšova příběhu určený především nejširší křesťanské obci a jako takovému mu určitě nechci upírat jeho místo ve filmové historii. (09.12.2006)

Zatím nejlepší zpracování o Ježíšově životě co jsem viděl. Jsou v něm skoro všechny scény z evangelií a ještě nějaké navíc. Hlavně zdůrazněná linie se Zelóty a Barabášem byla velmi zajímavá. Pochválím rovněž herecké výkony - samozřejmě samotný Ježíš je ztvárněn skvěle, ale rovněž například Petr nebo Jidáš jsou úžasně herecky ztvárnění (ani nemusí mluvit, stačí jak se dívají). Pro každého věřícího i nevěřícího MUST SEE :-) (04.02.2012)

Kdo je Křesťan, musí si tenhle snímek užívat, protože je to asi jedna z nejlepších a nejvěrnějších adaptací Ježíšova příběhu v tom smyslu, že zde v podstatě není nic, co by bylo jakkoli kontroverzní. Stane se, co se má stát, což mi prostě přišlo strašně samoúčelné a snímek mě dokázal více ohromit úchvatným obsazením. (18.04.2017)

Velmi zdařilá a důstojná adaptace novozákonních evangelií. Zeffirelliho přístup k textům není úzkoprsý – přidává, mění a mísí různé události, aby vytvořil dramatický oblouk, což se mu daří. Štědrý televizní rozpočet dal vzniknout solidním kulisám, kostýmům a statisti nejsou lidé s dokonale bílými zuby a krásnou pletí jako např. v Bibli./// Hvězdné obsazení u známých postav bývá někdy rušivé, zde se herci jako Cardinale, Bancroft či Plummer zcela vnořili do svých rolí a potlačili svou hvězdnou auru. Powell je coby Ježíš fenomenální a vyzařuje z něj obrovské charisma, které tato postava nepochybně vyžaduje. Caviezela z Gibsonových jatek nechává daleko za sebou. Je to bez debat nejpřesvědčivější filmový Ježíš a potenciálně zrádné scény, kterými jsou zázraky nebo opakující se alegorické promluvy, které v jiných filmech někdy vyznívají komicky a nabubřele, zvládá bez zaváhání. Ač scénář využívá synoptiky i Janovo evangelium zároveň, vybírá si spíše odlidštěné popisy, a z Ježíše se stává individuum člověku příliš vzdálené. Trochu psychologizující Scorseseho pojetí by postavě prospělo./// Všechny čtyři části jsou kvalitativně vyrovnané, ovšem výsledný dojem lehce kazí to, že ani za více než 6 hodin stopáže nejsou důsledně vykresleny motivace jednotlivých postav. Nejvíce se to odráží v pojetí Jidáše, který se zde oproti evangeliím stává nikoliv zrádcem, ale zélóty přemluveným učedníkem k tomu, aby Ježíše zradil. Jidáš si to ovšem vykládá spíše v politické rovině, v níž je Ježíš chápán jako potenciální vůdce utlačovaných Izraelitů. Sám je ovšem zrazen, když zjišťuje, že Ježíš je rovnou obviněn a před synedriem nevyjeví svou moc tak, jak si to Jidáš naivně představoval. P.S. Neumím si ani představit, jak moc osekaná je dabovaná VHS z 90. let, která má 272 minut. Ta už ale stejně není téměř k sehnání a televize na ni práva nemá. Nesestřihaná verze vyšla na DVD pouze na Slovensku. [382minutová verze, originální znění] (21.03.2022)

Očekával jsem příliš a byl jsem zklamán. Tento snímek je standardním a v dobrém slova smyslu nerevolučním zpracováním Ježíšova života, ale přesto se mi tolik nelíbil. Převody evangelií na plátno jsou vždy ošemetnou záležitostí; neznám žádný, s nímž bych byl zcela spokojený - a i tento je jen velmi důstojným selháním. Alespoň pro mne. Sám Ježíš je již jako dítě ukázán jako modrooký andílek a též v dospělosti se mi zdá být příliš barvotiskový, odtažitý, spíše jako postava ze zbožného obrázku na záložce v breviáři než jako ten, který je zároveň pravý Bůh a pravý člověk. Jeho lidství je v průběhu filmu neustále ve stínu - namísto paradoxního boholidství tu máme jakési kompromisní nadlidství s pronikavým pohledem. To je má největší výhrada. Powellova interpretace hlavní postavy mě na několika místech až provokovala. Za další nedostatek považuji pojetí Jidáše jako idealistického intelektuála, který to vlastně myslel dobře. Též citáty z evangelií jsou někdy neúplné a nevhodně vytržené z kontextu (viz například scéna s bohatým mladíkem a následující výrok o velbloudu a uchu jehly). Z uměleckého hlediska nešťastné jsou některé vysvětlující dialogy. Zélót říkající zélótovi: "My jsme zélóti, chcem římskou vládu svrhnout násilím," je směšný. Podobné zmínky patří do encyklopedie spíše než do filmu. Mnohá místa snímku jsou však zdařilá a nápaditá a totéž platí i o některých postavách (Pilát, Jan Křtitel). Pro nejširší křesťanské publikum je Zeffirelliho zpracování jistě dobrou, korektní volbou ke zhlédnutí. (27.03.2007)