Aljaška v plamenech

Ne,že bych si obsah filmu nějak výrazně uchovala v paměti, ale dobře si pamatuju, jak jsem to jako mladší milovala a věčně se dovolovala rodičů,jestli smím zůstat vzhůru do noci,abych to viděla.Seagal ještě v nejlepších letech a nejlepší formě,správný akčňák..:) Myslím,že Aljaška potěší každého jeho fanouška. (28.11.2011)

Steven je tu ještě v dobré formě, ale v Aljašce prostě nic nefunguje tak jak má: pověst a historie hlavního hrdiny, drsňácké řeči a dialogy obecně, zpomalené záběry, mystická, duchovní stránka, Michael Caine jako záporák. Možná až ten fylozofický závěr - částečně. Nepomatuji si, kdy kdy jsem se u Seagalovky tak nudil. 50% (21.05.2012)

Teď jsem se ale nasrala. Seagal je v tomhle a většině filmů ze stejné doby perfektní, ve své době nemá podobně jako Arnold nebo Sly konkurenci. Jeho charisma a schopnosti bojového umění jsou ohromné a všecko jen ne propadák. Všichni jmenovaní borci se škrábali nahoru pěkně po strmé skále a úspěch si tvrdě vydřeli, proto nechápu tu všeobecnou averzi vůči němu konkrétně. Já jsem ho tady žrala s každým gestem, pohledem, krokem a slovem a když přišla na řadu akce v jeho stylu, tak to bylo něco! On je i ve skutečnosti velký ekolog, budhista, uznávaný mistr aikido a hlavně pracant. Každý z těch anonymů tady, co se kryjí za cizíma ikonkama i jménama a umí akorát jen nadávat, by se měli aspoň jednou zamyslet. A pak si tu někde přečtu reakci na jeho životopis, jé já jsem nevěděl, že je to takový a takový borec, aha no jo, tak už se mi líbí... Forrest: "Co dělá chlapa chlapem?" velký Mike: "Vím, ale bude mi to trvat dlouho." Někomu věčně. (04.02.2012)

John C. McGinley je boží. Podobný případ jako Bill Murray - stačí mi vidět ve filmu jeho tvář a hned je to lepší zážitek. Ale jinak mě film absolutně nebavil, a to i přes svou záslužnou myšlenku o nenažranosti ropných společností. Steven Seagal tímto filmem režijně debutoval (za kameru se ale postavil poprvé a naposledy:)) a asi si splnil sen, když natočil snímek s ekologickým tématem. Hrdinou je vlastně ekologicky/politicky uvědomělý Rambo! Seagalova režie není nijak špatná, ale zároveň ani nijak dobrá... Jeho neherectví není takovým problémem. Spíš jde o to, že ušlechtilá myšlenka se nerovná dobrý scénář. Který je skutečně naprosto nudný a mizerný. Na průměr tuhle záležitost nedostane ani Michael Caine. (08.10.2010)

Přesilovka proti muži se stoickým výrazem končí efektním zneškodněním posledního záporáka, který sebou bolestivě praští o podlahu. Steven Seagal (i producenti jeho filmů) pochopili, že není třeba experimentovat tam, kde stačí „pouze“ pokračovat v nastoupené cestě. A to je samozřejmě dobře. Příjemnou nostalgii nabízí i tenhle naivní, ekologicky koncipovaný projekt, který se sice vážným tématem experimentovat pokusil (navíc i tím, že Seagal poprvé a naposledy usedl na režijní křeslo), ale pořád jsou to příjemná devadesátá léta a látka, která se dá bez větší újmy přežít. Vážně ale škoda ekologického spasitelství i odklonu od toho, že divák víc než kecy a výbuchy přivítá právě u Seagala lámání končetin a dobře mířené údery. (22.06.2013)