Taxikář

Pan Taxikář je zřejmě filmem, který ocením nejspíš daleko později než ve svých pětadvaceti. Je totiž obrovskou reakcí na dnešní společnost, kterou nejde uhlídat. Jen je možné proti ní bojovat, ale jej jen otázkou, zdali se následně změní společnost nebo ten člověk, který se proti ní snaží bojovat. Robert De Niro v tomto filmu dal jasně najevo, že je jednoduší, když se změní on, než samotná společnost. S tím ale lvytvořil naprosto neuvěřitelnou scénu u závěru filmu, ze které mi bylo opravdu hodně zle. Ještě horší ale byly důsledky, které se nedaly přehlídnout. Martin Scorsese tak sice natočil hodně dobrý film, ale já jsem přes samotný příběh nedokázal přejít. A to byl největší kámen úrazu. Jinak se jedná o naprosto skvělou filmařinu, které se horko těžko něco vyrovná. (10.06.2014)

De Niro zvládol svoju úlohu neskutočne. Až keď mi začal liezť na nervy, uvedomil som si, že samotný snímok na mňa zaberá presne tak, ako má. Lenže bohužiaľ De Niro nemôže utiahnuť všetko. Obzvlášť, keď mi scenár v druhej polovici prišiel, akoby ho niekto spísal na kolene v mestskej hromadnej. To snáď ani nemohli myslieť vážne ... (17.05.2017)

"Jsem osamělý muž." Scorseseho, Schraderova a De Nirova společná filmová psychoterapie dokáže i po letech silně znepokojit. Travis, zavřený ve svém taxíku, ve své mysli, ve svém světě s vlastními, pevně danými pravidly, postupně ztrácí kontakt s okolním světem. Proti pocitu izolovanosti nejprve bojuje snahou o začlenění mezi ostatní. Mezi ty, kteří mají ideály, zajímají se o politiku a kulturu. Marně. Znovu padá do své samoty, do pro něj ubíjející (a pro diváka hypnotizující) monotónnosti. Rozhodne se proto odhodit masku a od dívání přejít k radikálnímu činu, kterého je jako jediná postava filmu schopen (znaky psychické lability těžko skrývá Scorseseho žárlivý manžel, je ovšem zřejmé, že ten jenom kecá a ničeho víc se nezmůže). Hudba, krvavé efekty, kamera, vracející se zas a znovu k Travisovi, jehož hledisko je určující a především herecký výkon De Nira, ponořeného v roli do posledního chlupu na těle, dělají z Taxikáře film, který není jen o konkrétní době a konkrétním stavu mysli. Mne například zneklidnil tím, že jsem se s protagonistou do jisté míry dokázal ztotožnit. 85% Zajímavý komentář: Melies, Angerr, Radek99, jahol, Faidra, plagjoklas (22.07.2005)

Kultovní dílo Martina Scorseseho s fešným mladým De Nirem. Musím ale říct, že jsem asi čekala větší psycho. I když na druhou stranu, onen zdánlivě nenápadný přerod ze slušného člověka, který poctivě dělá své zaměstnání, do nelítostného mstitele, který po zásluze trestá "odpad společnosti", byl ztvárněn skvěle. Mladičká Jodie Foster ztvárnila postavu dětské prostitutky naprosto famózně a je až s podivem jak vyzrále ve své roli působila. Stejný dojem jsem měla třeba z Natalie Portman v Leonovi či Christianu Baleovi v Říši slunce. Kromě toho mi přijde, že všichni tito, včetně Jodie, vypadají od těchto svých dětských rolí pořád stejně:) Už tehdy měli v těch svých dětských obličejích vrytou jakousi dospělou vážnost a serióznost, která jim zůstala dodnes. A navíc, pokud se rozhodnete podívat na Taxikáře, uvidíte Harveyho Keitela s dlouhými vlasy:) Závěr filmu, kdy Travis Bickle koná spravedlnost v "doupěti špíny", je síla. Když se podívám na naše městečko, které kdysi vzkvétalo a co se z něho stalo teď, zcela chápu Travisův postoj. Na každém kroku za*raní notorici, ožralci, feťáci, kriminálníci a cizáci. Trosky zdegenerované chlastem a drogama se válí po lavečkách a pořvávají a pokřikují, na koho se jim zamane. A těmto špínám a sketám se každý měsíc vyplácejí sociální dávky. Na takové "lidi" poctivý občan pracuje. Člověk už se pomalu bojí vyjít i za dne sám ven. Někdy cítím tak šílený vztek, agresi a odpor, že mám pocit, že bych to všechno nejradši... ale to zná zřejmě každý, kdo v podobném městě žije. (18.10.2015)

9 / 10 Scorsese ako podľa encyklopédie - žiadne zbytočné efekty, žiadne presladené scénky, len obyčajný ľudia a ich 'obyčajné' problémy. De Niro je skvelý, Cybill Shepherd, známa hlavne z Mesačného svitu, taktiež, mladučká Judie Foster vás neraz prinúti pokorne skloniť hlavu a Scorsese je ako nasratý manžel perfektným spestrením. Najväčším problémom celého filmu je jeho vychýrená povesť a z toho plynúce až príliš veľké očakávania. Áno, priznávam, žiadnej šokujúcej pointy sa nedočkáte, ale na to tu predsa máme Shyamalana, nie? Tak nachvílu zabudnime, že pozeráme film, a prijmime Scorseseho temný svet za svoj. Nebudete mať aj vy chuť zbaviť sa všetkej tej špiny? Aspoň pár ľudí? Nie? Tak to sa vám divým. Ja teda áno a Travisa som úplne pochopil. PS: Dúfam, že ma teraz nepovažujete za nejakého psychopata. V skutočnosti som veľmi mierumilovná bytosť. Vážne! Neveríš? Chceš päsťáka?! (21.02.2005)