Taxikář

(1001) Já mám takové podezření, že mi téměř všechny zásadní filmy Nového Hollywoodu nic neříkají, a Taxikář je jenom další hřebíček do rakve, který to potvrzuje. Sice mám o tom filmu nastudované první poslední a všechno jsem četla, přelomové tohle, syrové tamto, kariéru definující všechno, ale když se na něj dívám, tak prostě a jednoduše nechápu, o čem to je a co se tam děje. O hlavním hrdinovi nevím vůbec nic a on celým filmem projde kompletně nezměněný: nezmoudří, nezesílí, nevyléčí se, nenajde spojení se světem, nezblázní se, neumře. Nic. Postava Jodie Foster (i Cybill Shepherd, když jsme u toho) je tam tak málo, že velmi špatně rozumím tomu, proč je tak často dávána do souvislosti s reputací filmu. Je to sice ona, jejíž život kvůli filmu projde největší změnou, ale tadá, je to mimo plátno a někdo to odříká v nespolehlivě emocionálně neprůhledném dopise. Nechápu tento film. (27.11.2017)

Zdá se mi, že je tento snímek velmi často a velmi moc nadhodnocován a nevím proč. Ponurost, špína, deprese, náladovost, smysl života a podobné prvky v tomto filmu obsažené nejsou nijak geniálně zasažené a určitě se najdou lepší snímky. Tento film mi nepřijde tak výjimečný jako ostatním a některé scény a někdy celé sekvence jsou velmi nudné a bezmyšlenkovité. Možná je to o svobodě, ale já sovu svobodu urychlit přehrávání tohoto snímku využíval častěji než bych si přál a to jistě nebyl úmysl. Nemohu dát lépe než za 3* i přes svůj obdiv k Robertu De Nirovi. (02.08.2004)

Pan Taxikář je zřejmě filmem, který ocením nejspíš daleko později než ve svých pětadvaceti. Je totiž obrovskou reakcí na dnešní společnost, kterou nejde uhlídat. Jen je možné proti ní bojovat, ale jej jen otázkou, zdali se následně změní společnost nebo ten člověk, který se proti ní snaží bojovat. Robert De Niro v tomto filmu dal jasně najevo, že je jednoduší, když se změní on, než samotná společnost. S tím ale lvytvořil naprosto neuvěřitelnou scénu u závěru filmu, ze které mi bylo opravdu hodně zle. Ještě horší ale byly důsledky, které se nedaly přehlídnout. Martin Scorsese tak sice natočil hodně dobrý film, ale já jsem přes samotný příběh nedokázal přejít. A to byl největší kámen úrazu. Jinak se jedná o naprosto skvělou filmařinu, které se horko těžko něco vyrovná. (10.06.2014)

Scorseseho první prvoligový zářez, který náleží dodnes mezi jeho nejslavnější. Mistr se opět pustil do toho, co mu jde nejlépe, a ponořil hlavního hrdinu a až po bradu do špinavých, prostitutkami a malými gangstery prolezlých zákoutí New Yorku, kde nějaké etické zákony absolutně neplatí. Jako vždy excelentní De Niro se zhostil své role skvěle a jeho pomalý vnitřní přerod patří k tomu nejlepšímu, co Taxikáře zdobí a jeho příběh zvýrazňuje. Scorsese velmi zručně manipuluje s divákem, hodinu a půl si ho vlastně jen připravuje a snaží se o ztotožnení s hlavním hrdinou, které je směrem k závěrečným minutám hodně podstatné a pro celkový dojem rozhodující. Atmosféru také značně utužuje výborná a tajemná Herrmannova hudba, jejíž tóny zní skoro na každém kroku. Jen je škoda, že celému vyprávění nebyl dodán trochu plynulejší a surovější odstín, protože takhle působí to krvavé finále vzhledem k celému příběhu přeci jen poněkud kontrastně a absurdně-) Taxikář je další působivý film od reřisérské legendy, ale znovu si ho asi jen tak npustím. 80% (08.02.2013)

Dvadsať rokov som čakal, až budem môcť jeden z najslávnejších Scorseseho filmov vidieť na plátne vo festivalovej atmosfére. Stalo sa, navyše z čerstvo reštaurovanej kópie, uvedenej samotným reštaurátorom. A nič. Taxikár je maximálne tak hodnotným svedectvom doby, miesta a nálady New Yorku 70. rokov, čo mu dodáva historický význam (podobné kvality som nedávno ocenil v Lumitovom Serpicovi). Výborná je tiež nápaditá a kreatívna kamera a temná Herrmannova hudba. Scenáristicky, v zaobchádzaní s hlavnou postavou je však snímka chladná, odmeraná, príliš skratkovitá a vo finále vyznieva až karikaturisticky absurdne. Akoby sa jednalo o dramaturgicky nezvládnutý zostrih kompaktnejšieho a epickejšieho diela. (07.07.2011)