Dopis pro krále

škoda že mi není 10. Pak by všechny ty laciný a šedesátkrát zažitý lekačky a zvraty dokázaly zafungovat. Takhle ale vidím jen tlupu dětí co bych jako lapka rozmázl palcátem a neřešil jejich koulovačku (bože!) Je vtipný to sledovat s přítelkyní na kterou to funguje, protože nemá nakoukáno. Já jen velmi znuděně předvídám každou další scénu a trpím i timingem a hereckýma výkonama, je to papírový až hanba. (11.01.2022)

Už přístupnost 7+ hovoří jasně, že se nejedná o temné fantasy plné krve a sexu. Nicméně zpracování je vtipné, hlavní hrdinové nenudí, i když mají často vzhledem k věku pochopitelné sebezpytování smyslu cesty i vlastní existence. Nechybí ani vývoj postav a změna motivací dle aktuálních informací. Plusové body má za naše hrady a krajinu zkombinovanou s Novým Zélandem. Mínus bych dala za uspěchaný závěr s Deus ex machina. Šest dílů bylo málo, anebo měli zkrátit cestu za králem. (03.01.2022)

Mladý klučina musí válčící zemí, kde jsem se moc neorientovala ve znesvářených stranách a jejich frakcích, donést jakési lejstro, které je ukázkovým MacGuffinem (ale to bych musela spoilerovat) na určený cíl. Při tom prožívá různá dobrodružství dobře známá z jiných béčkových fantasy. Až na jednu slušnou dějovou obrátku na konci tak seriál nenabízí nic k zapamatování, i když dějem vyloženě škemral o další řadu. (09.05.2024)

Letter for the King byl jeden z těch očekávanějších seriálů, které měl Netflix naservírovat během března. Knížku neznám, ale údajně jde o jednu z nejlepších nizozemských knížek pro mladé za poslední padesát let. A tak očekávám, že by to měla být taková slušná zábava pro celou rodinu. Je třeba si od začátku přiznat, že nejsem úplně cílová skupina a spíš než porovnat s Game of Thrones či Witcherem je tohle patří spíše do kategorie seriálů jako Merlin nebo Once Upon a Time. Snad ještě víc zaměřené na mladší publikum. A pokud něco takového přijmete, tak věřím, že vás čeká slušných šest epizod. Příběh mladého Tiuriho, který se snaží zavděčit nevlastnímu otci a následovat rodinnou tradici, se vlastně rozbíhá až v závěru první epizody. Není to sice kdovíjak originální a určitě vám bude připadat, že už jste tohle nebo tamto někde viděli. Na druhou stranu to má slušné efekty a za těch šest epizod uteče v rychlém tempu. Takže jestli hledáte rodinnou zábavu, tolik možností zase není a Dopis pro krále tak možná bude stát za zvážení. (22.04.2020)

Již s ohledem na rok vzniku předlohy je jasné, že toto není (a nemá být) zástupce novodobého přístupu k fantasy žánru. Ne, tohle je (a má být) černobílá pohádková naivní fantasy o partě děcek. Ano, je to do značné míry rytířská variace na Narnii (ne filmovou, ale tu seriálovou ze Studia Rosa) bez tradiční fantasy havěti a mluvící fauny. A ne, není na tom vůbec nic špatně. Pokud vám svého času sedly klasiky à la Willow, tak tohle je ze shodného ranku. V rámci necelých pěti hodin to nikdy neztrácí tempo (cenou za to je na hlavu postavená logika výskytu a přesouvání postav ve druhé polovině či finální díl, který působí jako sestříhaný ze dvou), děcka vesměs nejsou otravná, hlavní představitel je vyložený sympaťák, tvůrci se nebojí "lacině" využívat dechberoucích krás Nového Zélandu v exteriérech a tuzemských hradů v interiérech a... A vůbec, pokud chcete (až na jeden sympatický zvrat) přímočarou nenáročnou výpravnou dobrodružnou pohádku pro celou rodinu na jedno odpoledne, tak není třeba hledat dále. Pokud naopak hledáte "novou Hru o trůny/Zaklínače", tak hledejte dále. | S1: 4/5 | (24.03.2020)