Boxcar Bertha
Bertha z dobytčiaku
Režie:
Martin ScorseseKamera:
John M. StephensHrají:
Barbara Hershey, David Carradine, Barry Primus, Bernie Casey, John Carradine, Victor Argo, Martin Scorsese, Franklin D. Roosevelt, Harry Northup (více)VOD (2)
Obsahy(1)
V době hospodářské krize se mladá žena spolu s odborářským vůdcem dají na cestu zločinu.
Amerika byla ve 30. letech svobodnou zemí. Jen Bertha (Barbara Hershey) byla ještě o něco svobodnější. Skutečný příběh Berthy Thompsonové z Arkansasu, která si kvůli cestování v železničních vagónech pro dobytek vysloužila přezdívku Bertha z dobytčáku. Široké srdce mladé Berthy je navzdory nelehkému životu v době hospodářské krize 30. let plné krásných ideálů. Zamiluje se do Big Billa Shellyho (David Carradine) a společně chtějí bojovat proti nepravostem páchaným železniční společností. Jejich boj za spravedlnost se však náhle promění v otevřenou rebelii. Stane se z nich neporazitelná zločinecká dvojka, o níž kolují legendy po celém americkém Jihu. Jsou známí nejen vášnivou láskou, ale i násilnostmi. Nemilosrdně se vyrovnají s každým, kdo se jim při přepadávání a rabování postaví do cesty. Život na útěku však připraví řadu nástrah jejich lásce i osudu. Druhý celovečerní film Martina Scorseseho vznikl v nízkorozpočtové produkci nezávislého producenta Rogera Cormana, v jehož dílně dostali příležitost k debutu mnozí režiséři tzv. nového Hollywoodu. Snímek Bertha z dobytčáku je inspirovaná autobiografií Thompsonové nazvané "Sisters of the Road" a legendou o slavných milencích na cestě zločinu Bonnie Parkerové a Clydeu Barrowovi. Autentickým zachycením dobové atmosféry a postav se Scorsesemu podařilo obohatit příběh i o výrazný sociální rozměr. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (48)
Velká hospodářská deprese, stávky, odbory, železniční magnáti, kočující hobos, vlakové loupeže a nad tím vším temný stín J. Edgara Hoovera na mocenském vzestupu... Jsem přesvědčený o tom, že kdyby tenhle film Scorsese točil o pár let později byla by to epická freska, VELKÝ americký film ve stylu jeho pozdějších opusů. Takhle je Boxcar Bertha poměrně jednoduchým filmem s nedotaženým scénářem a množstvím technických nedostatků. Škoda, tenhle příběh by si zasloužil víc. ()
Na film Boxcar Bertha jsem se podíval s velkými obavami. Budu zklamaný? Opravdu je ten film tak špatný? Nyní musím říct, že jsem byl příjemně překvapený. Scorsese natočil prostinký snímek bez hvězdného obsazení, avšak ve své prostoduchosti je to právě film o naivním vidění světa prostřednictvím nadšených a pro lepší zítřky žijících levicově orientovaných čtyř mikroorganismů v celé své kráse. Tím mě film vtahoval do děje, Scorsese prostě dokázal nikterak zábavný scénář přeměnit v pilíř duchovně čistého příběhu. Tu dobrou partu budete těm čtyřem hlavním hrdinům věřit, budete s nimi sympatizovat, v závěru Vás bude určitě mrazit konec tohohle společenstva. Poutavá režie prokládaná záběry na osvětlenou krajinu, krásné využití hudby a zvuků lokomotivy, téměř civilně zahrané postavy - to vše činí z filmu Boxcar Bertha příjemnou podívanou i pastvu pro uši. Žádné veledílo, avšak pro mě roztomilý počin ze začátků tvorby velkého mistra. 100% ()
Střihač tohoto nízkorozpočtového snímku Buzz Feitshans měl slíben asi hodně malý honorář, nebo seděl na vosím hnízdě, protože byl opravdu otřesný a rychle zbrklý. Martin Scorsese možná natočil dobrý materiál, ale Buzz mu to celé zpackal. Později se už naštěstí věnoval jen produkci a snad si naučil aspoň svoje nehty oSTŘIHat. ()
Barry Primus hraje prim ve své životní roli. Pro mě možná lepší než mean streets, takže Scorsese ji ve svém druhém filmu prokazuje kvalitu a ukazuje směr žánru, který mu bude udávat cestu po většinu kariéry. ()
Skromný příběh čtyř lupičů, jejichž cesty se scházejí a rozcházejí jak na běžícím páse. Milá a nízkorozpočtová road train movie z dílny Martina Scorseseho s dobrým hereckým obsazením, jednoduchým příběhem a dost nezvyklým koncem. Svůj účel splnila, nic extra a ani nic špatnýho. ()
Při hlubším detailním pohledu je druhý celovečerní film Scorseseho mnohem víc než exploatační snímek vycházející z kultovního počinu Bonnie a Clyde, jenž odstartoval novou éru Nového Hollywoodu. Naopak po scénáristické stránce drsné, přesto obsahově, příběhově a obrazově působivý kontrastní snímek, který se cíleně sám osvobozuje od jiných kriminálních filmů a jako celek vytváří pocit podivně zajímavého filmu, ve kterém se Scorsese cíleně soustředí na náladu a celkovou atmosféru, přičemž násilí vykresluje nepříjemným, přesto odměřeným stylem, který formuje životaschopný film, jenž realizuje vlastní osobní vizi budoucího největšího režiséra kinematografie. ()
Na začiatku svojej kariéry Martin Scorsese ponúka prostý príbeh hŕstky ľudí zmietaných veľkou ekonomickou krízou. Bertha, odborár Big Bill Shelly, falošný hráč Rake a černoch Morton cestujú v dobytčích vagónoch a snažia sa len prežiť. Takýto život prináša množstvo úskalí a dobrodružstiev. Polícia sa s tulákmi či odborármi ako Shelly nemazná, tak sa z nich najprv stávajú väzni, utečenci a nakoniec zločinci. Scorsese z toho nerobí drámu, nestavia na napätie či vizuálne efekty, ale jednoducho rozpráva príbeh bez prikras, dramatického strihu či bombastickej hudby. Priemerná produkcia tak zráža dobrý príbeh a celkom dobré herecké výkony. 65% ()