Věk nevinnosti

„Dala jsi mi poprvé nahlédnout do pravého života a potom jsi mi řekla, abych žil dál v tom falešném.“ Život v lepší společnosti má jasně nalajnovaná pravidla a neměnné rituály. Jenže právě ta striktní rovnováha je kolikrát na škodu. Zásady, rádoby dokonalost, přetvářka. Tradice ctí i naivní a slepě oddaná Winona Ryder a její snoubenec právník Daniel Day-Lewis. V duchu sešněrované morálky směřují ke schvalovanému sňatku. Jenže přípravy „rozšlápne“ přítomnost emancipované hraběnky Michelle Pfeiffer, která je na rozdíl od dětsky čisté snoubenky velmi ženská. Výsledek není jen o milostném trojúhelníku (místy zvláštním, to si přiznejme), stěžejní je tu i sama doba a její detailní popis. Martin Scorsese (evidentně přístupný každému žánru) vstoupil na půdu obrazově pestrého kostýmního filmu. Mnohé si dělá po svém, přesto bych uvítal méně „mučivých“ momentů (délkou i uchopením) a prostě do toho víc šlápnout. Za mě je to příliš precizní a příliš „hlídané“, přál bych si větší tah na branku, víc vzrušení a rafinovanosti. Herecky samozřejmě velmi dobré. Čtyři hvězdy dát ale prostě nechci. (30.03.2022)

Film, ktorého najväčšou devízou je postupné smerovanie k naozaj perfektnému zakončeniu. Jedná sa o herecký koncert, kde si všetko kradne pre seba výborný Day-Lewis. Ostatní ale vôbec nezaostávajú. Scorsese je všestranný režisér, čo dokazuje aj týmto filmom. Nebojí sa výziev a musím povedať, že jeho prevedenie na poli rôznych žánrov sú vždy plné nápadov a krásnych scén. Len bohužiaľ ( a týka sa to asi len mňa) sú filmy ktorých žánre moc nemusím. Kostýmová dráma je jeden z nich a väčšinou ho dokážem akceptovať len keď tam hrá Keira Knightley. Film má naozaj výborný koniec a jedná sa určite o niečo, čo kebyže vidím v období kedy nasávam informácie z rôznych žánrov a stále sa učím, čo je to film a čo všetko sa dá s ním robiť, tak by som nedokázal zakryť nadšenie. Po tom všetkom čo som ale už videl mi pohľad do smotánky prelomu storočí prišiel pramálo zaujímavý alebo aktuálny. A podobný problém som mal aj s Little Women. Dobré je to, ale nemám potrebu sa k tomu vracať. (21.03.2020)

Je mi jasný, proč se o tomhle filmu ve filmografii Martina Scorseseho moc nemluví. Věk nevinnosti je totiž po příběhové stránce neskutečná nuda, kterou zachraňuje snad jenom on tím, jak ho natočil. Třeba to vyprávění Michelle Pfeiffer bylo to nejzajímavější na celém filmu. Jenže ani on a ani ona nezachrání celkový příběh. Stačí si do toho roku představit, že koukáte na film ne z New Yorku, ale z anglického venkova a musí Vám bejt všecko jasný. Tenhle film měl na to, aby mi způsobil obrazovou lobotomii mozku. (30.11.2014)

Pokud máte rádi Scorseseho režii (která umí být i v kostýmním historickém dramatu výrazná) a dokážete ocenit herecké výkony Daniela-Day Lewise a Michelle Pfeiffer, budete určitě spokojeni. Věk nevinnosti totiž není žádnou vrcholnou scorseseovkou, ale spíše pomalu plynoucím příběhem z “lepší společnosti“ o překračování dobových společenských konvencí. Dobová atmosféra New Yorku druhé poloviny 19. století je samozřejmě výborná, ale to už tak nějak od Martina Scorseseho čekáme. I navzdory celkem lineárnímu příběhu se pořád ale jedná o velmi koukatelnou záležitost a to zejména kvůli hereckým výkonům, dobovým kulisám a povedenému soundtracku. (07.01.2019)

Na povrchu nablýskaný nádherný svět jemných mravů. A pod ním peklo. Drtička, která jemně a s úsměvem semele všechno a všechny. V tom je hlavní klad filmu. V dokonalém odhalení a vykreslení společnosti, děsivé hlavně tím, jak spoutává a znásilňuje veškeré emoce i rozum. Působivá v tom, jakým se každá z hlavních postav stane obětí nepsaných společenských pravidel i svých vlastních citů. Scorsese bezchybně inscenuje každý obraz, každou scénu, herci dávají svým rolím maximum. Dokonalé kulisy a kostýmy, zdánlivě prostá přesto zajímavá a netuctově podaná zápletka. A přece to nestačilo k zahnání pocitu, že je to všechno poněkud zdlouhavé a občas protahované až na hranici nudy. Samozřejmě, že jsem držel palce Ellen, A samozřejmě věděl jak to dopadne. (08.12.2014)