Služka

"Čo by ženy robily bez chlapov…Veď vy byste si bez nás poradili“ Lesbická linka mi příběhově přišla trošku uměle naroubovaná, ale poradil jsem si s tím, a celkově se si tento film dost líbil. Užíval jsem si hlavně vizuál s velmi zajímavou a nápaditou kameru (viz třeba záběry točené skrz škvíru ve dveřích nebo skrz okno, po které stékají kapky deště). Díky výborným lokacím jsem si užil atmosféru staré doby (zvláště Prahy). A nemohl jsem se nabažit libozvučné hudby. V neposlední řadě bych pak zmínil scenáristicky zajímavý nápad zarámovat příběh drobnými reáliemi ze života Milana Rastislava Štefánika. (15.10.2023)

Chápu, že vzhledem k tomu, kolik se na Slovensku točí filmů, je zázrak najít někoho, jako je paní režisérka Solčanská, která je schopna vyprodukovat větší množství filmů, ale je třeba si přiznat, že ona prostě není dobrá režisérka a ještě se jí nepodařilo natočit aspoň nadprůměrný film. Ani Služka z její tvorby nijak nevybočuje. Postupem času vše sklouzne k poměrně lacinné červené knihovně, která nemá nic moc co nabídnout, kromě všudypřítomné sázky na ženskou kartu a místy přehnaně nereálný dobový feminismus. Přitom z námětu šlo vytřískat velmi zajímavé dobové drama. Neznám knihu, tak nevím, jak moc je jí film ovlivněn, ale je tu prostě cítit režijní ruka ženské režisérky a očekávám, že kniha na tom bude podobně. Podobně jako u jiných projektů paní režisérky, i tady umí prodat fajn vizuál, či v tomto případě i dobové kostýmy a interiéry, ale práce s gradací děje či napsáním zajímavých postav jí pořád nejde. (01.01.2024)

Slovenská režisérka Mariana Čengel Solčanská natočila zdařilé kostýmní historické drama o těžkém údělu žen v období rakousko-uherské monarchie, odehrávající se převážně během první světové války. Akorát mám neodbytný pocit, že pokud by se film více držel literární předlohy, celkově by působil věrohodněji. Ten lesbický vztah ústřední dvojice byl za daných okolností opravdu jen stěží uvěřitelný. Co si ovšem pochvalu zaslouží, to jsou herecké výkony téměř všech zúčastněných i vykreslení dobové atmosféry. Zdá se mi, že nejpřesvědčivěji se svých rolí zhostili Aňa Geislerová, Zuzana Mauréry, Karel Dobrý a konečně také Dana Droppová, která ztvárnila titulní postavu. (70%) (30.04.2024)

Možno keby to malo lepšieho zvukára, nemusel by som si polku dialógov v celom filme domýšľať, boha jeho! Lesbo romanca je dríst, lebo pokiaľ mladá kurva mala takéto chúťky už dávno, skúšala by to na každú a určite by sa chytili niektoré skôr, nie až blbá dedinčanka z slovenskej rite. Aristokratská rodina v Prahe bola super, ich život bol veľmi fajn, škoda len, že sa človek neskôr dozvie, že v knihe to bola Viedeň, čo by dáva zmysel. A celý dej je vlastne len balast okolo lgbt agitky snaha podsúvať, žej to v pohode a prirodzené. Výraz Mauréry v kúpeľni hovoril za všetko. Len za cecky. 1 z 5 (01.10.2023)

Slovensko-česká odpověď na Portrét dívky v plamenech, která mi paradoxně sedla mnohem více než oceňovaný francouzský předobraz. Nečekaně suverénně odvyprávěná feministická dobovka, kterou si bez brblání klidně dám někdy znovu, přestože tomuhle ranku filmů se jinak dost vyhýbám. 70 % (07.01.2024)