O chloupek

Zajímavý počin studia Netflix, kterému rozhodně musím přiznat moc hezkou animaci a docela zajímavý příběh i námět. Pravda, kvalitám filmů např. od studia Ghibli se nevyrovná, ale i tak mi je to v mnoha ohledech připomnělo, což já za sebe rozhodně beru jako pozitivum. Postavy jsou sympatické, ale chybělo jim právě to "něco", co by mě přinutilo si k nim vytvořit silnější vztah. To "něco" právě umí vytvořit právě filmy Ghibli a je asi dost těžké se tomu vyrovnat. Nicméně film je to opravdu hezký, hudební doprovod se, myslím si, také povedl. Je potřeba myslet na to, že je to film hlavně pro dětské diváky, takže obsahuje dost naivních prvků i zápletek, ale to se dá odpustit, zejména když se zakoukáte do těch krásných očí ústřední kočičí postavy jménem Taro :) (23.06.2020)

Japonci majú pre mačičky slabosť a tento animák to len potvrdzuje. Výhodou je celkom originálny príbeh so silnou dávkou rodinného fantasy a behom deja rozvinuté charaktery postáv. Aj keď mi vadil prílišný dôraz na romantiku, ešte k tomu u detí zakladnej školy (niečo na spôsob amerických detských komédií) či pojašenosť hlavnej postavy, ale postupne sa to 'vytriaslo' do znesiteľnej podoby. (27.12.2022)

Před osmnácti lety, natočili velmi podobný film. Neko no ongaeši (Království koček). Stejně potrhlá hlavní představitelka, proměna člověka v kočku, sice za jiných okolností, ale přesto to nedokážu vidět, jako původní film. Když se asi z 60% něco překrývá, prostě to tak je. Přesto se mi to líbilo a kdyby zůstal konec vyloženě japonský, tak by mi to tolik nevadilo. Toho sentimentu tam ale bylo moc. Od Netflixu bych čekal víc. Anime je to o něco horší než jeho předchůdce. Včetně nesmrtelné písničky Kaze ni naru. (25.11.2020)

Originálny nápad, ktorého potenciál bohužiaľ nie je dostatočne využitý. Ak by sa podobného námetu ujal niekto ako Mamoru Hosoda alebo Makoto Shinkai (ktorý už mimochodom na konte pár snímkov s mačkami má), mohlo by sa jednať o veľmi príjemnú záležitosť. Nanešťastie sa to dostalo do rúk menšieho štúdia Colorido (jedná sa o jeho druhý celovečerný film) a hoc to mohlo dopadnúť výrazne horšie, nie je to úplne uspokojivý zážitok. Film je síce vizuálne pekne natočený (krásne reálie, zaujímavo vykreslený mačací svet) a je v ňom občasná roztomilosť a hravosť, ale romantická línia je veľmi slabá, komediálna stránka má bližšie k trápnosti než vtipnosti a hlavnej hrdinke som nevedel prísť na chuť. Jej hyperaktivita, energia, neodbytnosť a tvrdohlavosť mi po celú prvú polovicu filmu narúšala zážitok filmu a nedokázal som si ho tak poriadne užiť. Jej vysnenému chlapcovi sa síce nedivím, že ju v škole ignoroval (keby po mne niekto vrieskal na celú chodbu, obťažoval a bezdôvodne po mne skákal, tiež by som sa v jeho situácii zachoval rovnako), ale občas, najmä v jednej určitej scéne, mi tiež liezol na nervy. A tak jediné scény, ktoré som si počas prvej hodiny užíval boli, keď mala hlavná hrdinka mačaciu podobu, kedy to bolo milé a roztomilé. Odkedy sa film začne sústrediť na linku ďalšej mačacej postavy sa to našťastie zlepší a začne to baviť aj mňa. Nanešťastie je však hudba priemerná (nie je tu žiadna výraznejšia pieseň či krajšia melódia) a nenájde sa tu ani jeden silnejší emocionálnejší moment, čo je pri takýchto typoch filmov celkom problém. Aj keď sa tu sem tam mihne nejaká milá scéna, dve najpodstatnejšie stránky (romantická línia a dramaturgia) tu vôbec nefungujú a väčšinu času som sa nudil, takže tomu tretiu hviezdu nemôžem a nechcem dať. Sklamanie. (25.06.2020)

Achjo. A whisker away je anime s úžasným potenciálem. Námět i zpracování jsem první polovinu absolutně žrala. Sice souhlasím s ostatními, že postavy nebyly nijak extra sympatické, ale přesto jsem jim fandila a Miyo jsem dokonce odpustila ten její weird stalking, asi pro tu roztomilou ztřeštěnost a vlastně fakt hrozně pure motivaci k jejímu chování. Co mě ovšem zarazilo úplně nejvíc, bylo to vyvrcholení, které vlastně tak nějak nebylo. Film celou dobu přirozeně eskaloval a stavěl si schody k něčemu, co mohlo být docela epické (i když asi tak trošku vykradené ze Spirited away), jenže pak to prostě doeskalovalo a spadlo a nějak dopadlo. Takže nakonec jsou z toho takové slabší tři, což mě fakt mrzí. Čekala jsem tsunami emocí, která mě chytí za srdce a rozpláče mě, a nakonec se mě to sotva dotklo. Škoda. Zůstal mi celkem příjemný pocit, protože animace i hudba byly fajn, ale to je tak všechno. (29.03.2021)