The Pale Horse
Agatha Christie: Plavý kôň
Režie:
Leonora LonsdaleScénář:
Sarah PhelpsHudba:
Anne NikitinHrají:
Rufus Sewell, Kaya Scodelario, Sheila Atim, Madeleine Bowyer, Georgina Campbell, Bertie Carvel, Kathy Kiera Clarke, Poppy Gilbert, Henry Lloyd-Hughes (více)VOD (1)
Epizody(2)
Obsahy(1)
Mark se stále nemůže vyrovnat se smrtí první ženy, přesto je už podruhé ženatý. A čeká ho nepříjemné překvapení. Policisté objevili u mrtvé ženy seznam lidí, kteří mají zemřít, a Markovo jméno zde figuruje také... (TV Prima)
Videa (1)
Recenze (30)
Předlohu jsem samozřejmě četl (a samozřejmě už je to fakt dlouho, takže samozřejmě nevím, k jakým změnám došlo), ale jde rozhodně o jednu z těch vůbec nejlepších a mnou nejoblíbenějších Agathiných knih. A rozhodně se taky jedná o nejlepší adaptaci od prvních a dosud nepřekonatelných Černoušků, kteří jsou stále naprosto fenomenální. Tahle verze Plavého koně se opravdu vydařila. Vynikající obsazení je samozřejmostí, atmosféra je vynikající a pohlcující, povedlo se jí fantasticky přenést i do této adaptace, takže jsem náramně spokojený. Nechybějí ani mimořádně krásné venkovské exteriéry a samozřejmě zápletka, která je prostě výborná. Navíc to má jen dvě hodiny, takže se to dá perfektně stihnout na hned a nestačí to nudit. Já jsem si užil každou minutu a musím říct, že tohle zpracování je skutečně mimořádně povedené. Za mě obrovská spokojenost. 95%. ()
V náznaku maličko démonické - alespoň zpočátku ... s pěknými a vcelku působivě snímanými exteriéry i interiéry ... nicméně poněkud prkenné - alespoň co se hlavního hrdiny dotýká ... přičemž druhý díl s ubíhajícími minutami ztrácí energii i atmosféru a takřka z posledních sil doklopýtá k závěru, který z mého pohledu není zcela jednoznačný (snad i úmyslně - ale třeba jsem jenom nedávala pozor). Nejsem si jistá, zdali by Agatha Christie měla zrovna z téhle adaptace radost. Slabší 3* ()
Jak už je bohužel v poslední době u adaptací Agathy Christie zvykem, snímku dominuje snaha o zachycení co největšího počtu věrných historických artefaktů a prostředí (tentokrát přelom padesátých a šedesátých let) - patrně se to daří, jenže já nechtěl dobový katalog, ale detektivní příběh, a ten zde není dokonce ani v druhém plánu. Místo toho sledujeme "mysteriózní něco" a rozhodně se nejedná o podnětný zážitek. Převažuje údiv a znechucení - oč lépe se s danou látkou vypořádali ve své netradiční sérii Vraždy podle Agathy francouzští tvůrci! ()
Neznám knihu, ale toto TV zpracování mi přišlo nepovedené. Ne po technické stránce. Vizualita 60. let byla parádní, hudba OK, Rufus Sewell fajn, ostatní spíš takový kompars, ale ten příběh byl ve filmovém zpracování chaotický, nudný a nezáživný. Nemělo to atmosféru, která by mě naplňovala očekáváním věcí příštích a celkového rozuzlení. Tak nějak mi to bylo jedno. A kdybych u Plavého koně usnul, tak nebudu litovat, že mi něco uteklo... ()
Smrt k životu patří, předtím je ale žádoucí, aby bytosti byly živé. Tím by se dal shrnout hlavní problém téhle neživotné adaptace a mrtvolných postav. Nové, naleštěné, křečovité a rádobyumělecké zpracování Plavého koně, který je sám o sobě tak temný, originální a překvapující, že každé další vylepšení je o jedno vylepšení navíc. Ze všeho nejhorší je ale toporný výkon koženého Marka, který vypadá jako by jel na koňských sedativech. Jeho mimika se omezuje na tupý výraz a tupý výraz s mrkáním. I když ono se to mezi ostatními vyšinutými postavami ztratí. A stejně ztracený je i čas s tímto pastelkami pomalovaným koníkem. Možná by Sarah Phelps už měla přesedlat na jiného autora. ()
Reklama