Strážný anděl vrahů

Možná, že toto hodnocení a komentář budou vůči filmu sprosté, ale já to prostě vidím takhle. Film si sebou nese vážné poselství. Nese poselství všem, aby viděli jak to dnes vypadá v Kolumbii. Při narození přijde ke kolébce po sudičkách ještě zbrojíř a dá dítěti do rukou pistoli. Jenže toto poselství se naprosto míjí účinkem díky neskutečně tupému zpracování. Když začnu scénářem, tak mi bylo po půl hodině jasné, jak to dopadne. Režisérovo zpracování je na facku. Tolik NUDY v jednom filmu jsem už dlouho nezažil. Film je bez jakéhokoliv emočního náboje. Každá scéna mě nechala naprosto chladným. Jak ty úsměvné (vyhození hi-fi věže z okna), tak i ty ne zrovna úsměvné (jedna mrtvola vedle druhé). Připadal jsem si, jako by mě někdo posadil před televizi a nechal mě sledovat sled obrázků a zakázal mi přitom, abych se pousmál, zatnul zuby nebo pěst. Nechápu kam tímto režisér mířil. Častěji jsem sledoval hodinky než film. Po dvou vteřinách mě praštil do očí obraz filmu. Toto snesu ve TV filmech, které vysílá ČT v neděli večer. Použití digitální kamery přidává většině filmů na auteticitě, ale tady film sráží k zemi ještě víc. Když už tedy takhle, tak proč se film nenesl v dokumentárním stylu. Proč se za každou cenu snaží o filmovou nestrannost. Ty rádoby cool natočené přestřelky mi jenom nechutně zvedly žluč. Tento film je dost těžce o tom, jak se k němu divák postaví. Jedni jej mohou vnímat jako "něco jiného". Rozhodně netvrdím, že je film špatný, ale pro takovýto vypravěčský styl já prostě nemám pochopení. (15.02.2005)

Dosti kontroverzní film. Možná ne umělecky dokonalá, leč lidsky silná a kritická výpověď o společnosti plné marnosti a násilí, vyplývajících z bídy a nedostaku víry, smysluplnosti žití a naděje. Podivný kolotoč všednodeního duševního i fyzického boje o přežití v pravém smyslu slova, ale i láska, byť tabuizovaná a pro většinu nemorální. Láska jako věc LIDSKÉ potřeby, třebaže i z bídy prodávaná. Tohle je zase jeden z těch filmů pro dospělé, které nelze hodnotit jen z hlediska naší povrchně vnímané (ne)zkušenosti. Film, působící svou syrovostí na emoce a vzbuzující odpor a opovržení. Ale právě proto, že je bez příkras opravdový. Protože i takový je NÁŠ SVĚT! Nebo snad nečtete tisk, nemáte dost povědomí o bídě a násilí ve světě, který nemá to štěstí naší západoevropské blahobytné sociální zaprděnosti? Tehle film totiž ukazuje >jen jeden< příběh (z Kolumbie), je to jen jeden z příběhů, který se možná nikdy nestal a možná právě teď se někde na tomhle světě odehrává... Ano, v tomhle filmu chybí ta naše oblíbená pseudoumělecká klišé, tenhle film nepotřebuje pokryteckou a falešnou dávku emocí, tenhle film se obejde bez mnohomluvných >přesvědčivých< hereckých výkonů, strhujících záběrů kamer a milionů dolarů za produkci. Takže klidně říkám - ano, tenhle film je >odpad< pro povrchní hlupáky, nevidící přes své komplexy dál než do nejbližšího multikina, kam samozřejmě takováto díla nepatří. Čest potom těm, co tenhle film nepřijali, ale aspoň se poctivě zamysleli, než hodnotili. A nakonec zůstala možnost vysokého hodnocení pro ty, co najdou v sobě sílu vcítit se do >ošklivého< , leč (bohužel pro milióny lidí) opravdového světa, ve kterém díky shodě náhod - nebo chcete-li osudu - zatím(!) MY nemusíme žít... - - - P.S. Jen tak pro zajímavost - na IMDb 7.0/10 (1.112 hlasů) (29.05.2006)

Asi se přiřadím k těm, kteří v tom filmu nenašli jediný moment, který by je donutil soucítit s hrdiny, kteří hledají životní lásku, mají homosexuální sklony, vyžívají se vraždění kvůli pár ostrým nadávkám. Hlavní hrdina, který je postarší pán a marně se snaží najít svou životní lásku, smysl svého života a svého milence si vydržuje, čímž jaksi potlačuje svou touhu po sebevraždě. Ne, to není téma, které by mě oslovila či bych jím byl fascinován. je stoprocentní pravdou, že režisér některé záběry viditelně neukočíroval a místy to vypadalo jako amatérský film. To, že to bylo natočené vizuálně jako telenovela je dalším faktem, proč je tento film pro mě čistým odpadem a ničím jiným. A to jsem se ještě nezmínil o pár opravdu nechutných milostných scénách (když mladý klučina líbá postaršího pána). Nemám nic proti homosexuálům - ale tohle - fuj! Mimoto hudební složka filmu vlastně neexistuje, nebo hudba není vůbec výrazná.. No, ukončil bych to tak, že tento film o "kolumbijském" životě je opravdu špatný... (21.02.2005)

4/10 Postarší pederastní spisovatel a lingvista se vrací do Limy, aby našel stíny svých nejlepších let. Podobně jako čachtická paní si za průvodce volí mladé příslušníky pouličních gangů, pro které je ve vyhrocenějších situacích od urážlivého gesta k chmatu po automatické zbrani opravdu jenom dílem prstokladu. S jejich pomocí se snaží proniknout do atmosféry města, co se od jeho odchodu vykoupalo v hustých potocích mladé krve ale časem začne zjišťovat, že této době už nerozumí a snaží se navázat trvalejší pouto. Zajímavé bylo vidět klasický favelový baráček taky zevnitř s jeho vybavením, nebo jak dokáží místní udělat legraci sami ze sebe, když svého skorosvatého Simona Bolívara nechají pokálet ptáčkem, umístní na skládku nápis Neházejte těla nebo zprostředkují televizní atentát na kolumbijského prezidenta. Toto jsou ale jenom odlehčující špičky ledovce, jinak je to film neveselý až hnusný, ale svou prvoplánovou odosobnělostí nedokáže diváka zvlášť oslovit. (08.12.2008)

Každý jen zobecnuje, vsichni se jenom divají na nejsvrchnejsí část filmu, kterou kdejaký vseumel pojmenovává „film o tom, jak to vypadá v Kolumbii“. Mnohým unikají konkrétní obrazy z filmu, postavy a tematika. Tím, že nekdo rekne „o tom, jak to vypadá v Kolumbii“ vyjadřuje, jak málo film pochopil. Můžeme tam totiž najít mnoho dalsích pribehu. napriklad ten o nenaplnené touze po lásce v pripade spisovatele Fernanda. Jeho cynismu, když si domu privede dalsího „milence?“. Pribeh o pomíjivosti lidského života, základních hodnotách zivota, kontrastu mezi názory dvou odlišných světů, na kterém je založen celý film, o naivních predstavách a zidealizované podobě lásky, .... a v neposlední řadě také o zobrazení kriminality mládeze :) I když o tom to asi fakt nebylo, ponevadz to bylo natočeno an motivy autobiografické knihy Fernanda Valleja, a myslím ze tím asi tuto situaci rozpitvávat, to by radsi napsal sociologickou studii ... Chybou filmu je možná nějaké to klišé (že nezabije psa?), ale celkově bylo zpracování na vysoké úrovni, syrovost podání tematu, skandálnost (“vsichni sme buzny“) A i to, co se z toho dá vzít nejvíc, fakt, že zabíjení je někde na denním pořádků a zabíjí i „děti“ nabádá k zamyšlení, a film proto má čím oslovit. (16.02.2005)