365 dní: Ten den

Část druhá. Přítelkyně je velká milovnice trilogie 50 odstínů (šedi, temnoty a dál fakt nevím), kterou já pohrdám. Když se mě snažila přesvědčit, že to není až tak hrozné, za příklad mi uvedla 365 dní, které se 50 odstínúm v lecčems podobají, ale zde se i dle jejího názoru skutečně jedná o absolutní filmové dno. Neuváženě jsem se nechal přesvědčit, že se s ní na těch 365 dní, včetně sequelů, podívám, s tím, že pak ty Odstíny šedi možná i docením. Už v tu chvíli jsem cítil průser. Mýsily se ve mně pocity strachu a nervozity, asi jako u čerstvě zmobilizovaného kluka, kterého právě posílají na válečnou frontu. Věděl jsem, že mě čeká leccos, ale nevěděl jsem, jestli to přežiju a budu schopen se potom vrátit k normálnímu životu. Inu... Se šrámy na duši i těle jsem přece jen přežil. A můžu se tak s Vámi nyní podělit o svůj zážitek, který mě bude ještě mnoho následujících let strašit v nočních můrách. Den druhý (Rozpoutané peklo): Bláhově jsem se domníval, že to nejhorší mám již za sebou. Nepřítel v podobě sadistických tvůrců mě však velmi rychle vyvedl z omylu. Tvůrcům samotným zřejmě došlo, že závěr jedničky je natolik stupidní, že ho nebudou ve dvojce téměř vůbec řešit a budou se tvářit, že se nestal. Po tomto úvodním útoku na mou snahu držet krok s příběhem a najít v něm nějaký byť sebemenší smysl, nastává ze strany nepřítele další vlna ofenzivy, tentokrát ve formě bombardování změtí k příběhu nic neříkajících scén, ve kterých postavy plácají blbosti nebo raději vůbec nemluví, a to za doprovodu neskutečně otravných, sterilních popových songů, které se vám zavrtávají do hlavy jako rezavé šrouby při mučení v zajateckém táboře a vy netoužíte po ničem jiném, než najít něco ostrého, pustit si žilou a čekat na chladné a vysvobozující objetí milosrdné smrti, neboť pokud to neuděláte, skončíte při nejlepším jako na košili si slintající mrzák. Téměř celou dobu stopáže se neděje nic zajímavého a scény, které jsem popsal výše, se pravidelně střídají s další salvou pornografických scén, které diváka chvílemi opravdu matou a nutí přemýšlet, zda se ještě dívá na Netflix či na Pornhub, ačkoliv jsou to právě erotické scény, které alespoň nesou nějaké známky profesionální filmařiny (byť mládeži nepřístupné). A aby toho nebylo málo, rozhodl se nepřítel použít nekonveční zbraně nejvyššího kalibru a shodil na mě zhruba v půlce stopáže jadernou bombu ve formě zvratu, který hravě strká do kapsy i závěr jedničky (SPOILER: Zlé dvojče. Doopravdy. Zlé dvojče!) A já už se jen modlím, ať mé utrpení konečně dojde svému konci. 1/10 (22.12.2022)

Je pravda, že je opäť na čo pozerať. Takže ak máte radi film plný sexu a erotických scénok obohatené popovým soundtrackom, tak toto je presne film pre vás. Inak... neviem čo moc na tomto filme vyzdvihnúť. Úprimne je asi jednoduchšie si z neho robiť srandu než ho chváliť. "365 Dni: Ten Dzień" je pokračovanie veľkej filmovej klasiky poľskej kinematografie "365 Dni". A úprimne, je to v jadre asi ešte horšie, než naposledy. Absolútne ustrelený príbeh, začína to v úplne inom bode než posledný film skončil, takže už sa len dozvieme ako to dopadlo... a potom asi prvých 40 minút len budete sledovať jednu sexuálnu scénku za druhou. A okrem toho svadbu s "Ave Maria". Úprimne, s tým, že Massimo je mafián som sa rozhodol trošku pozmeniť soundtrack a miesto toho som išiel so starým dobrým "Diablo" od 666. A dokonca to tam pasovalo. A postupne som si aj pri tých sex scénkach menil soundtrack. To už bol taký challenge. Dať do každej scénky inú skladbu, ktorá hovorí o sexe. Aby sa proste s tým film nepáral. Takže ak chcete mať môj soundtrack, dajte si do toho skladby ako "Help Me Dr. Dick" , "Satisfaction" , "Freeek" alebo "Closer". Úprimne to robí celý film oveľa vtipnejší. Keď sa do toho ale dostane reálny príbeh, tak poznáte, že dokopy to ide skrz klišé do nových konfliktov a do ľúbostného trojuholníku a podobne. Vlastne nič nové. Dokopy mám pocit, že tento film vznikol aj len z toho titulu, aby mohla Anna Maria Sieklucka mať dostatok sexu a ešte si za to nechať zaplatiť a dať na film. Neviem čo viac ani povedať. V podstate to spĺňa do bodky všetko čo od toho divácka základňa chce vo všetkom. A podľa toho to aj patrične ocením. Hodnotenie: F (28.04.2022)

První díl mě svým zvráceným způsobem vlastně celkem bavil a přišel mi jako lepší a odvážnější verze Padesáti odstínů, které byly úplně k hovnu. Dvojka sice přesně ví, že diváci chtějí tolik sexuálních scén, kolik to jen jde, ale čeho je moc, toho je příliš. A v druhé půlce se to zvrtne už do úplné parodie a to ještě čekám, že trojka vůbec na TEN konec nenaváže (stejně jako mi bylo připomenuto, že dvojka nenavazuje na jedničku). Snad jen ten Simone Susinna mě tu bavil. Do černé nepůjdu, na druhou stranu čistý průměr a přestřelená míra rajcovnosti. (30.04.2022)

Až vám bude někdo tvrdit, že Rocky IV je jenom nekonečná montáž, tak se prosím jenom trochu nenápadně usmějte, bez jediného slova zapněte na Hellflixu 365 Days sequel a tiše odejděte z místnosti. Rozhodně se na film nedívejte bez studijních důvodů, protože toto je "filmové" peklo. Prvních 14 minut obsahuje asi 4 věty dialogů, 3 intimní scény a zhruba 56 minut podmanivého soundtracku, který vás má naladit na jízdu vašeho života. Já rozhodně nezapomenu. Mimochodem film obsahuje tolik licencované hudby, že budete přemýšlet, jestli tohle produkoval Netflix nebo Spotify.   10 % (05.05.2022)

Pokračování polské erotické hitovky Netflixu je nepřekvapující - něco, co je jako jen zfilmovaná lyrická změť sexuálních fantazií nějaké Polky, která o tom napsala romám , který nemá hlavu ani patu.  Od první do poslední minuty sex, ikdyž paradoxně tam není ani moc nahoty, ale vystajlovaný sexualizovaný životní styl horních deseti včetně sexy aut, vil a slunečních brýlí. Nedivím se, že tomu tady sázejí odpad, ale pro mne to je geniální bejkárna, protože, aby tomu všichni dali ostentativně odpad, tak to zkoukli od začátku do konce. Já těmhle filmům budu dávat odpad, až tady natočíme aspoň první český erotický film, který má hlavu a patu ( ... fuj teď jsem si vzpoměl na Bouru v žánrovém omylu Playgirls ) (06.05.2022)