365 dní: Ten den

Je pravda, že je opäť na čo pozerať. Takže ak máte radi film plný sexu a erotických scénok obohatené popovým soundtrackom, tak toto je presne film pre vás. Inak... neviem čo moc na tomto filme vyzdvihnúť. Úprimne je asi jednoduchšie si z neho robiť srandu než ho chváliť. "365 Dni: Ten Dzień" je pokračovanie veľkej filmovej klasiky poľskej kinematografie "365 Dni". A úprimne, je to v jadre asi ešte horšie, než naposledy. Absolútne ustrelený príbeh, začína to v úplne inom bode než posledný film skončil, takže už sa len dozvieme ako to dopadlo... a potom asi prvých 40 minút len budete sledovať jednu sexuálnu scénku za druhou. A okrem toho svadbu s "Ave Maria". Úprimne, s tým, že Massimo je mafián som sa rozhodol trošku pozmeniť soundtrack a miesto toho som išiel so starým dobrým "Diablo" od 666. A dokonca to tam pasovalo. A postupne som si aj pri tých sex scénkach menil soundtrack. To už bol taký challenge. Dať do každej scénky inú skladbu, ktorá hovorí o sexe. Aby sa proste s tým film nepáral. Takže ak chcete mať môj soundtrack, dajte si do toho skladby ako "Help Me Dr. Dick" , "Satisfaction" , "Freeek" alebo "Closer". Úprimne to robí celý film oveľa vtipnejší. Keď sa do toho ale dostane reálny príbeh, tak poznáte, že dokopy to ide skrz klišé do nových konfliktov a do ľúbostného trojuholníku a podobne. Vlastne nič nové. Dokopy mám pocit, že tento film vznikol aj len z toho titulu, aby mohla Anna Maria Sieklucka mať dostatok sexu a ešte si za to nechať zaplatiť a dať na film. Neviem čo viac ani povedať. V podstate to spĺňa do bodky všetko čo od toho divácka základňa chce vo všetkom. A podľa toho to aj patrične ocením. Hodnotenie: F (28.04.2022)

Slunce. Pláže. Černé obleky. Bazény. Uhrančivé oči. Melancholické písně. Rychlá auta... Bohužel ani opulentní výprava a herci bez zábran nestačí, když není o čem hrát. Film tak spíš připomíná dvouhodinový bezeslovný videoklip a reklamu na výrobce slunečních brýlí :) P.S. Žánr mi nevadí a jednička byla celkem ucházející, tomuhle dílu však chybělo cokoliv, čím by zaujal. (29.04.2022)

Ok takže, první díl mě minul a viděl jsem ho jenom v podobně videorecenzí, avšak druhej jsem si nenechal ujít. Narozdíl od porna vám druhý díl zabere 2 hodiny a má to horší děj než cokoliv s Jonášem Hříchem. Celej film se jebe ze strany na stranu a nemá to hlavu ani patu, scénáristi si tohle vytáhli z prdele protože potřebovali prachy na štětky a kvalitní piko vařené v sídlišti Chánov™.  Scénář by totiž měl tak 20 minut kdyby nebylo obskurních píčovin vhodných vydloubnutí očí jebnutých před hudbu a prezentovaným divákovi (v buisness plánu uvedeném jako čurákovi) jako děj. Musím uznat že mrdací scény jsou lepší než v Padesáti píčovínách každých 50 sekund ale furt to není něco geniálního. Zvrat(k)y jsem předvídal 10 minut od začátku "filmu" a konec byl předvídatelnější než nekrofil na hřbitově s lopatou. Massimo nebo jak se ten kokot píše neumí hrát jinej výraz tváře než nadrženej jak čokl, a když se o to pokusí tak vypadá jak kdyby mu někdo namazal psí hovno pod nos. Laura je taky postava typu : Taková nymfa že s tebou bude spát tak moc, že místo toho aby se ti postavil tak ti začne téct krev z nosu. Jo a poznámka pro ty co tímhle očistcem prošli : ZAHRADNIK CO MA MEXICKEJ NICKNAME LMAO A PÍGLUJE MU ŽENU XDXD. Takže all n all : "Film" jehož minutáž natahujou o 3 násobek záběry mrdání, ježdění autem nebo jiný sračky narvaný před hudbu. Paní se Stockholmským syndromem a její italská mrd machine dělají vpodstatě ty samé brikule ale je to ještě větší sračka, no nekup to. (30.04.2022)

To čo postrácala prvá časť, čiastočne obsahuje tá druhá. (Pomerne veľkým nedostatkom je nedostatočné spracovanie, vyhodnotenie a interpretácia udalostí, ktorými skončila prvá časť.) Emocionálne (nemyslím na sex) sa jedná o malý krok dopredu, ale z hľadiska scenáru a vedenia príbehu to opäť zápasí s veľkými nedostatkami. P.S.: Vášnivé scény však (opäť) nemajú chybu. Osobné hodnotenie: 62% (**) (03.09.2022)

Část druhá. Přítelkyně je velká milovnice trilogie 50 odstínů (šedi, temnoty a dál fakt nevím), kterou já pohrdám. Když se mě snažila přesvědčit, že to není až tak hrozné, za příklad mi uvedla 365 dní, které se 50 odstínúm v lecčems podobají, ale zde se i dle jejího názoru skutečně jedná o absolutní filmové dno. Neuváženě jsem se nechal přesvědčit, že se s ní na těch 365 dní, včetně sequelů, podívám, s tím, že pak ty Odstíny šedi možná i docením. Už v tu chvíli jsem cítil průser. Mýsily se ve mně pocity strachu a nervozity, asi jako u čerstvě zmobilizovaného kluka, kterého právě posílají na válečnou frontu. Věděl jsem, že mě čeká leccos, ale nevěděl jsem, jestli to přežiju a budu schopen se potom vrátit k normálnímu životu. Inu... Se šrámy na duši i těle jsem přece jen přežil. A můžu se tak s Vámi nyní podělit o svůj zážitek, který mě bude ještě mnoho následujících let strašit v nočních můrách. Den druhý (Rozpoutané peklo): Bláhově jsem se domníval, že to nejhorší mám již za sebou. Nepřítel v podobě sadistických tvůrců mě však velmi rychle vyvedl z omylu. Tvůrcům samotným zřejmě došlo, že závěr jedničky je natolik stupidní, že ho nebudou ve dvojce téměř vůbec řešit a budou se tvářit, že se nestal. Po tomto úvodním útoku na mou snahu držet krok s příběhem a najít v něm nějaký byť sebemenší smysl, nastává ze strany nepřítele další vlna ofenzivy, tentokrát ve formě bombardování změtí k příběhu nic neříkajících scén, ve kterých postavy plácají blbosti nebo raději vůbec nemluví, a to za doprovodu neskutečně otravných, sterilních popových songů, které se vám zavrtávají do hlavy jako rezavé šrouby při mučení v zajateckém táboře a vy netoužíte po ničem jiném, než najít něco ostrého, pustit si žilou a čekat na chladné a vysvobozující objetí milosrdné smrti, neboť pokud to neuděláte, skončíte při nejlepším jako na košili si slintající mrzák. Téměř celou dobu stopáže se neděje nic zajímavého a scény, které jsem popsal výše, se pravidelně střídají s další salvou pornografických scén, které diváka chvílemi opravdu matou a nutí přemýšlet, zda se ještě dívá na Netflix či na Pornhub, ačkoliv jsou to právě erotické scény, které alespoň nesou nějaké známky profesionální filmařiny (byť mládeži nepřístupné). A aby toho nebylo málo, rozhodl se nepřítel použít nekonveční zbraně nejvyššího kalibru a shodil na mě zhruba v půlce stopáže jadernou bombu ve formě zvratu, který hravě strká do kapsy i závěr jedničky (SPOILER: Zlé dvojče. Doopravdy. Zlé dvojče!) A já už se jen modlím, ať mé utrpení konečně dojde svému konci. 1/10 (22.12.2022)