Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Osada Havranů je úvodním dílem dobrodružné romantické trilogie o lidech z pravěku, kterou podle děl Eduarda Štorcha natočil režisér Jan Schmidt. Každý z filmů je zcela samostatným a uzavřeným příběhem, i když všechny jsou spojeny některými postavami a samozřejmě také dobou – časem před pěti tisíci let. Příběh Havranpírka (L. Hradílek), mladého hrdiny z doby kamenné, je obestřen tajemstvím – přinesla jej totiž rozvodněná řeka. Z vln ho vylovil mladý lovec Sokol (J. Bartoška) a za svého ho přijala osada Havranů. Osudy chlapce od jeho dětství přes touhu stát se lovcem, přes četná zklamání, která ho mezi dospělými čekají, až k založení nového rodu – to je dějová nit spojující jednotlivé díly. (Česká televize)

(více)

Recenze (78)

Faramir 

všechny recenze uživatele

Taky film podle románu, který jsem velmi dobře znal, a protože jsem jej viděl v době, kdy mi bylo jen o pár let míň než představiteli titulní role, považoval jsem jej za zdařilý převod. Dnes bych možná při hodnocení zohlednil i to co píše distributor v obsahu, ale kvůli milosrdnému času za 4*. (Mimochodem nezdá se vám, že některé obsahy od distributorů mají skoro za cíl diváka odradit?) ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Ale jo, kdybych vedl dětský tábor s pravěkou tématikou, tak bych ho taky pojal podobně. Akorát by se tam víc zpívalo a chodilo na procházky a umývat by se museli i kluci. Čímž chci říct, že tahle volná trilogie je co se historie asi stejně přesná, jako Emmerichův vysmívaný monster movie 10,000 BC. Na rozdíl od něho má ale Osada Havranů ambice vzdělávat a povyprávět o dané době, čili by měla splňovat přísnější měřítka. Takže šup hvězdičku dolů. Tu druhou seberu za scénář, protože i když má první díl volné triologie jen hodinu a kousek, tak občas nudí. ()

Reklama

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Dobrodružný film inspirující se podle mě nejlepší knihou Eduarda Štorcha (přeci jen v Lovcích mamutů se již Štorch několikrát opakoval) dopadl v porovnání s knižní předlohou velice špatně. Sice je to film určený mládeži, ale tohle je až moc dětinské. Ty děcka tu knihu znají, tak vědí, jak to bylo se zloději dobytka a Veveřice a především se zrádcem rodu. Tak proč to tajit ve filmu. Sice ti zloději byli zabiti z dálky do zad vystřelenými šípy, ale to je bohužel málo. Stejně jako celá tahle filmová adaptace, která je opravdu oproti knižní předloze hodně slabá. [2574. hodnocení, 67. komentář, 63%] ()

laepus 

všechny recenze uživatele

S knihou se to nedá srovnat - kniha má spád a pořád se v ní něco děje. Tady úplně chybí ten hlavní závěr knihy (zřejmě bude ve druhém dílu filmu, ale jelikož mě tenhle spíš zklamal, nevím, jestli ho vůbec někdy zkouknu), děj je poloprázdný, pořád někdo jen tak chodí lesem, hraje u toho divná muzika (a to Liška byl parádní skladatel - tady se to ale moc nehodí) a víceméně žádná pořádná akce (opět ve srovnání s knihou) - je tady i dost dějových změn a celkově je to až zbytečně ponuré. Každopádně tři hvězdy klidně dám, protože to působí docela věrohodně a to je hlavní u historických filmů. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Spíše než film pojednávající o životě v pravěku, jeví se mi tento (troj)počin jako nikdy nekončící hra trampů nebo ještě spíše pionýrů na táboře na to, co všechno mohlo se odehráti v době kamenné (až bronzové). Máme tu zkoušku odvahy (v druhém díle), letní lásky, všudypřítomný duch kolektivizmu, rychlokvašenou mytologii (aby se děckám na táboře ta hra líbila) a náčelník Velký Havran taky vypadá a jedná jak pravý táborový vedoucí. Ve srovnání s Bojem o oheň ani v těch nejtěžších chvílích kmene Havranů nelze pocítit ani to, co zažívá člověk při čtení suše popisné knihy o pravěku. Dýchl na mě duch pomíjivého nadšení pro věc, spontánního, ale mělkého, které zanechá v člověku stopu jak noha na pláži za odlivu... počkáte si šest hodin a.... ()

Galerie (5)

Zajímavosti (13)

  • Vopred bolo rozhodnuté, že aj keď vtedajší obyvatelia vyzerali dosť odlišne od nás, hereckým predstaviteľom nebudú vytvárané zložité masky ako v hollywoodskej Planéte opíc (1968). (Raccoon.city)
  • Prvé verzie scenára vznikali v rokoch 1970 až 1972, ale až verzia z roku 1976 bola realizovaná, nakoľko Jan Schmidt oslovil Pavla Juráčka a ponúkol mu 10 000 Kčs, aby sa scenára ujal. (Raccoon.city)
  • Dialógy sa pri postsynchrónoch ešte menili, slová sa pridávali, niekde naopak odstraňovali, vety získavali iný rytmus. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama