Eurosong: Příběh skupiny Fire Saga

Průměrně vystavěná hudební komedie, která je až po okraj napěchovaná rytmickou muzikou a bláznivými gagy. Eurovision Song Contest: The Story of Fire Saga rovněž zaujme i nádhernými lokacemi, jenž celému snímku dodávají atraktivní a neotřelý punc. Je tedy vážně velká škoda, že scénář tyto atributy a zajímavě znějící nosnou premisu využívá tak nějak napůl. Ve finále tedy dostaneme neuvěřitelně nataženou hudební záležitost se šíleným Willem Ferrellem a nádhernou Rachel McAdams, jejíž potenciál bohužel dalece přesahuje schopnosti tvůrců. Škoda. (Netflix) „The elves went too far!“ (01.07.2020)

David Dobkin je režisér, který umí pobavit, ale není úplnou komediální jistotou. Eurovision Song Contest: The Story of Fire Saga je divný film, s velice divnými postavami a častokrát i podivným humorem. Naštěstí však dokáže pobavit a třeba hudební čísla, jsou vyloženě skvělá. Škoda jen zbytečně přetažené délky a minima humoru. Jít cestou bláznivé komedie a skrouhnout to o půl hoďky a mohla to být možná i komedie roku. (16.08.2020)

Od srdce jsem se zasmála. Tak předně ten svetr, který má dítě před obrazovkou v úvodu, ten jsem měla taky. Stejný. Příběh není nic, co by nás výrazně obohatilo, ale jelikož si autoři dokázali udělat prču z přehlídky bizáru, nad níž mi každý rok vyletí obočí až na oběžnou dráhu, kdy cokoli normálního okamžitě zapadne v záplavě dech beroucích kreatur a projevů, s radostí hlásím, že tahle crazy komedie mě bavila. Střelené, jednoduché, ferrellovské, však zjemněné příjemnou Rachel, která filmu dodala solidní šmrnc. Mít to devadesát minut, líbilo by se to asi více lidem, nekonečné to skutečně bylo, ale neláteřím. Sice to nebylo tak blbé, až je to dobré, ale na páteční rozjívený večer s touhou po nenáročné zábavě nadsazuji na čtyři od pasu. (04.07.2020)

Bavil som sa síce menej ako na iných strelených Ferrellových komédiách, no zato sa nemôžem ubrániť pocitu, že celý príbeh nesie so sebou aj odkaz. Tiež nebolo na zahodenie, ako si autori dokázali urobiť srandu z podobných speváckych súťaží. Len to mohlo byť trocha satiricky tvrdšie a samozrejme aj bláznivejšie. Podobne ako tomu bolo pri Ľadovo ostrí (2007). Lepší priemer. 65/100 (01.07.2020)

Lidi, kteří čekají zesměšnění a pozurážení Eurovize, budou zklamaní. (A někteří lidi cítí zjevně skutečně ostrou potřebu zaplnit svět kusem další negativity za každou cenu, i kdyby šlo o šíření hejtů na stupidní pěveckou soutěž. Jako by vynaložení energie na natočení celovečerního filmu o tom, že Eurovize je trapná, nebylo to nejtrapnější, čím by mohl dospělý člověk trávit čas.) Tenhle film je spíš poctou všemu směšnému, roztomilému i naivně optimistickému, co ta soutěž obnáší. Jde o film, který se velmi nebere vážně, a odpovídá tomu každá volba - vše je extrémním klišé a šablonou, jako Eurovize samotná, ale přesto má člověk pocit, že v tom je nějaké to srdce. Je to v důsledku absurdní film o absurdní soutěži, kde americký štáb žasne nad evropskými bizáry, ale já s ničím z toho neměl problém. Eurovize krásně demonstruje rozdíl v tom, kdy "neber to vážně" je omluva na všechny nedostatky, a kdy "neber to vážně" je záměrná volba naivních motivů. Snadno se dají porovnat špatně napsané a natočené české komedie, kde nic nedává smysl, a cílený optimizmus Eurovize, aby byl ten rozdíl patrný. Jasně - mohlo by mi vadit, že námět k hlubší reflexi evropské identity nebyl naplněn způsobem, aby vznikla hodnotná satira, ale opravdu má smysl to chtít od Willa Farrella? To cheesy finále dokonale funguje. Ten film tak moc chápe, co se děje, že dokonce použije Hoppípollu, aniž by to působilo nezáměrně směšně. (26.06.2020)