Půlnoční kovboj

Film o tom, ako sa sny zrážajú s tvrdou realitou, o podivnom priateľstve idealistického "kovboja" Voighta kráčajúceho do vysnívaného New Yorku, ktorý končí ako skrachovaný gigolo, a ťažko chorého, krívajúceho zlodeja a podvodníka Hoffmana. Expresívny trip skutočným a snovým veľkomestom, na ktorý sa miestami ťažko díva. (23.12.2013)

Není divu, že tento snímek obdržel hned 3 Oscary.. je až s podivem, že Dustin Hoffman si neodnesl sošku za ztvárnění kulhavého a tuberkulózou prolezlého vandráka (ovšem John Wayne si ji zasloužil..), neboť pro mě zde vedle Strašáků a Absolventa plus snad ještě Rainmana podal svůj nejlepší výkon, ačkoliv vybírat v jeho filmografii nejlepší herecké představení je úkol velmi těžký (vzpomeňme třeba Motýlka, Malého velkého muže, atd.). Jon Voight tu vdechl život také velmi zajímavé postavě. Nad tím vším však stojí vynikající soundtrack a především poutavý příběh o přátelství a životě demonstrovaného bez nějakých zvláštních příkras. Snímku rovněž nelze upřít atmosféra chudoby, zaplivaného prostředí a New Yorku tehdejších let. (02.06.2013)

Filmy o lúzeroch, outsideroch a tých, čo sú v prdeli a na dne, mám veľmi rád, pretože pri ich sledovaní zabúdam na sračky všedných dní a pomáhajú mi prežiť v tomto svetskom bordeli. Hned' sa mi bude i ľahšie chodiť do práce a znášať prítomnosť odporných držiek svojich mamonárskych kolegov a im podobných zmrdov! (15.03.2013)

Jsem rád, že se skrz Českou televizi poslední dobou dostanu ke starým americkým filmům oceněným tehdejším oskarovým sousoším. Dostal jsem se třeba i k tomuto naprosto úžasnému dramatu, na kterém například svojí kvalitou vůbec nepoznáte jeho stáří. Nevím, čím začít, abych Vám dal najevo, že tenhle film je opravdová špica. Snad abych začal tím střihem. Je na něm hrozně znát ona preciznost a pracnost. Pracnost v tom smyslu, že díky střihu a záběrům na tehdejší New York máte šílený pocit zmaru, smutku a beznaděje. Takhle depresivní New York je možná právě to, co Vás na americké kinematografii tak přitahuje. Jiné filmy v podobném duchu jako je například Taxikář nebo koneckonců Nolanova trilogie o Batmanovi (kde jde spíš o pseoudo New York) těží z podobné atmosféry. A ne jinak je to zde. No a pak je třeba zmínit samotný námět. Jon Voight hraje šíleně naivního kluka, který má pocit, že mu patří svět. Teda do té doby než v New Yorku narazí a navíc potká somráka ze somráků nejpovolanějšího – Dustina Hoffmana. V tu ránu se tu rodí další z řady geniálních hereckých výkonů. Tohle totiž není o výkonu, který by byl „jenom“ v hlavě, tady Dustin fyzicky neskutečně trpí. Zároveň se film proměňuje a vzniká silný příběh o přátelství. Prostě pěti hvězda jak vyšitá. A navíc film vypovídající o tehdejší popkultuře květinových dětí především tou neskutečnou scénou v bytě nějaké té místní Yoko Ono. Já byl v šoku. Kde může, tam Vás tento kousek překvapí. Hlavně svojí filmařinou. (30.10.2019)

O životě vyvrhelů na okraji společnosti jsem se zatím dovídal jen přes výpisky ze středoškolských učebnic. Chyba! Toto špínou prolezlé drama, které se snaží podávat zklamané iluze, dezorientaci, beznaděj, ale i přátelství na plochém území jednoho města, zaručeně není příjemné, ale pravdivé a fascinující. Zároveň dává obraz společnosti 60.let ve velkoměstech jako směsku hloupých, zklamaných lidí, všudypřítomných freaků, bezdomovců a homosexuálů. Ti už mají své místo zajištěné a stále hloubeji se propadají do své nicoty jako ústřední hrdinové. V jednu chvíli velice dojemný snímek, v druhou směska bizarních výjevů a pohledů do nitra té špíny, která dokáže být sakra odpudivá a depresivní. Palce nahoru za Voighta a Hoffmana. (26.10.2008)