Příběhy duchů

Tak, abych pravdu řekl tak tedy nic moc. Nejstrašidelnější část celého díla byly úvodní titulky, které se opravdu povedly a to bohužel mluví samo za sebe. První povídka mě spíše nudila, s druhou to už bylo lepší, především závěr byl povedenej. No třetí povídka o vesnici ve které se obyvatelé změnili v požírající cosi je ze všech nejlepší a opravdu se povedla, především po vizuální stránce a i atmosféra ušla, i když to trošku kazí ten závěr. No a závěrečná je takový průměr. Celkem nic moc zážitek tedy, ale zkouknout se to dá a na zkrácení dlouhé chvíle to je dostačující. (07.02.2021)

1.) Pečovatelka se stará o starou babku, která tvrdí, že se někde v bytě skrývá její syn. Prostředí je sice solidní, ale v pokud nepočítám jedno zazvonění u dveří, za kterými nikdo není a samovolně se zavírající lednici, vesměs se tu nic neděje. No a když už to začne být alespoň trochu zajímavé, přijde konec. 20% 2.) Chlapeček s divným kukučem žárlí na chůvino nenarozené dítě a brzy přijde na to, že by mohl s potratem trochu pomoct. Děti bývají nejděsivějšími monstry a proto zamrzí, že kluk nedostal do ruky nápaditější nástroje. Vše tak musí napravovat psycho závěr, který se povedl a tahá druhou povídku alespoň na průměr. 50% 3.) Dvě děti a jeden dospělý uprostřed vesnice, které vládnou její zmutovaní obyvatelé. Nic převratného, ale nenudí to a masky jsou jakž takž snesitelné. Je škoda, že do toho tvůrci nešlápli trochu víc a trochu dřív. Samotný konec je sice pitomý, ale snaha o rádoby originální závěry je v rámci žánru trend, takže mě to ani nenaštvalo. 50% 4.) Holka si vezme za manžela chlapíka, který má neobvykle blízký vztah s babičkou. A tak je k tomu všemu mrtvá. Lehká duchařina, která nemá čím zaujmout, ačkoliv podobně jako první příběh má potenciál. Vydržet se u toho dalo především díky hezké Indce v hlavní roli. Jinak kde nic, tu nic. 30% Celkově 40% (18.10.2020)

4 poviedky. Prvá (2/5) o mladej pestúnke, ktorá sa musí starať o ochrnutú starenu v jej desivom príbytku, vyzerá spočiatku nádejne, ale žiaľ, skončila skôr, ako stihla vystrašiť či aspoň nejakým spôsobom zaujať. Druhá (3/5) síce spočiatku trochu nudí, ale tá šialená transformačná koncovka jej napravila reputáciu. Hnusný fagan žiarli na nenarodené dieťa a jeho priania sa podivným spôsobom plnia. Popisuje sa to ťažko, dej ani veľmi nedrží pokope, no napriek všetkému zaujme viac ako predošlá. Tretia (4/5) je najlepšia: Opustená osada, kde prežili len dve malé deti, a s hlavným hrdinom musia čeliť zmutovaným kanibalom. Jediný príbeh, ktorý nie je duchársky, síce s debilným rozuzlením, ale celkovo bavil. V poslednej (3/5) mladá žena až po svadbe zistí, že s jej novou rodinou nie je niečo v poriadku. Manžel totiž komunikuje so zosnulou babičkou. Priemer. Ani jeden segment nepoteší natoľko, že by pri ňom divák radosťou tlieskal, takže sa k tomu sotva ešte niekedy vrátim. Zlé to ale nebolo. (01.01.2020)

144 minut je opravdu dost. Sice se jedná o jednotlivé povídky, takže to jakž takž utíkalo, jelikož jsem si mohla říkat, že ta další povídka bude třeba zajímavější, strašidelnější a lepší... ale naopak. Nejlepší mi snad přišla ta první, tam aspoň ta stařena vypadala děsivě. Ale tu poslední povídku bych spláchla někam úplně pryč, jelikož to byla taková blbost, jak herecky, scenáristicky, atmosfericky, všelijak... že se to nedá ani popsat. (20.01.2020)

Snímek „Příběhy duchů“ je za mě jeden z nejlepších indických horor, jaké jsem viděl. Ano ve srovnání s jinou produkcí to nemusí být ono, není to převratné ani objevné, ale je to místy hodně své, je vidět, že si jdou tvůrci vlastní, velmi specifickou cestou. A funguje to, je to ono. V takovém provedení bych indických hororů snesl mnohem více. Nevyrovnanost jednotlivých povídek nevadí. (13.11.2020)