365 dní

Pořád se tam jenom prcoce. Příběh o ženské se stockholmským syndromem sice na první dobrou zní zajímavě, ale to by nesměl bejt tak kokotsky natočen. Vyvinul někdo, kdo se na tomhle velehovně podílel, alespoň minimální snahu napsat dialog, který by obsahoval více než tři slova? I strkání si voskovek hluboko do nosu zní jako větší zábava ve srovnání s touto bohapustou sračkou. (31.01.2023)

Jedna hvězdička z milosti za povedený soundtrack a prostředí. A jak by řekl klasik - to je všechno, přátelé. Už dlouho se mi nestalo, abych se vyloženě nutila nějaký film dokoukat do konce. Po cca 15 minutách jsem doslova cítila, jak mi u televize umírají mozkové buňky. Tady bylo zkrátka špatně úplně všechno. Od pitomého a naprosto neuvěřitelného děje, přes scénář, kameru, až po herce, co přehrávali, co mohli a dialogy, ze kterých vám šly oči do oblouku... ani jako pornofilm by 365 dní neobstálo. Tady bylo prostě špatně úplně všechno. (30.11.2021)

Tohle si komentář ani nezaslouží, ale budiž... Po mnoho let vznikalo spoustu adaptací, které se opíraly o silné předlohy. Přeci je, když už někdo napíše knihu, postavy jsou promyšlené a od základu vybudované, takže napsat scénář je už brnkačka, ne? No a pak je tu film 365 dní, který ukazují, že i podle předlohy lze natočit totální koňské lejno. Nevím, zda je tady vina přímo na straně knihy, ale nehodlám to v tomto případě zjišťovat. Co ale vím, že sledujeme dvě naprosto nerelisticky napsané postavy, kterým by divák měl z nějakého záhadného důvodu asi fandit, aby si k sobě našly cestu. Přestože scénář sám naznačuje nějaké možnosti, jak by toto hledání si cesty mohlo proběhnout, nestane se tak. Místo toho se Laura vrhá do náruče svému únosci asi v polovině stopáže po událostech, kde si nejste jisti, zda k Massimovi opravdu začíná něco cítit, nebo se cítí jen provinile. Nadcházející sexuální scény, přestože jsou žhavé a dobře natočené, mohou v nejednom divákovi vyvolat pocit, že tohle není úplně v pořádku. Nechápání celého jejich vztahu vychází do velké míry i z dialogů, které jsou nepřirozené, plytké a působící jako z nějaké fan fikce. Massimo je prostě mafinán, má okolo sebe rodinu, vlastní kluby, na všechno má lidi, atd. Všechny jeho věty a chvástání se působí prostě tak genericky, že by takhle nekreativní snad nebyla ani AI. Přidejte k tomu náhodné hudební předěly, které jsou místy přerušeny jen na pronesení dvou vět, a občasný text písní naprosto nesouvisející s dějem na obrazovce a voila, máte bizarní výtvor, oproti kterému Padesát odstínů šedi působi sakra dobře. (27.04.2024)

Podobný námět jsem už viděl...byl ve Slunce, seno, erotika a tady je to taky eroťák 🙂🔥. Jasně musí tam být nezbytný narativ, že frajer je bohatý, i když je trochu kokot. Defacto je to Freudovská klasika, že čím více se žena vzpírá muži, tak tím více chce aby se ji později zmocnil jako divoké zvíře 🤷🤗💐. Já bych jen k tomu dodal, že Ital na to potřebuje jachty, blbosti za desetitisíce eur, kérky, pózy atd., zatím co český 🧸si vystačí s humorným dialogem a řízkem s bramborovým salátem... není nad poctivého českého jézéďáka 🇨🇿😂. 46%. (06.08.2022)

Sice jejich vztah vyhasínal a přítel měl v žebříčku hodnot výš práci a kamarády, každopádně o to, že se nedobrovolně ocitne v domě sicilského mafiána, rozhodně nestála. Laura se stala obětí únosu. Hodně úsměvného. Protože když kulka proletěla srdcem jeho otce a zranila i našeho urostlého makaróna, viděl její obraz. A následující roky ještě mnohokrát. Nyní po pěti letech ji spatřil na letišti a usmyslel si, že bude jeho. Unese ji, ale neudělá nic bez jejího svolení. „Jen“ ji bude 365 dní držet v luxusní vile se služebnictvem, dokud se do něho nezamiluje. Pokud se její city nerozjedou, bude volná. Nekecám. Italsko-polský recept na lásku. Zatímco její postava ještě možná trochu funguje, i když se z únosu velmi rychle oklepe (nejprve na něj ječí, pak ho provokuje, a nakonec nohy přeci jen roztáhne), on je jak z úplně jiné planety. Tváří se ultradrsně, chová se jak sexuální predátor, producíruje se před ní nahej a pronáší věty typu „pořádně se dívej, o co přicházíš“, zatímco ho nějaká lepá děva orálně uspokojuje. Prostě paráda. Živočišný Ital netrestá a nebere si do ruky bičík, ovšem spojitost s 50 odstíny je patrná. Pokud ji někdo nevidí, ať se raději vrátí ke stavebnicím. I tady posloužil román, který cílí na ženy ve středním věku. Odpočinkové čtivo volí lehké porno/erotiku (to je do značné míry subjektivní) obalenou tuctovou romantikou. Líbivé songy, luxus, exotika. Sex se tváří energicky a tak, jak ho žádná divačka nezažila (ale teď už určitě zažije), naše Laura i změní barvu vlasů, asi abychom měli pocit, že těch nahotinek tam pobíhá víc. Nepobíhá. Klišé se kupí, druhá polovina už vůbec nebaví, atmosféra erotického dusna nefunguje, chemie bylo víc mezi Babičkou a Barunkou. Funguje akorát vizuální stránka, která je slušná. Snad bude pokračování (á la v tunelu se všechno odehrálo jinak). Nemůžu se dočkat. (17.06.2020)