Wir Kinder vom Bahnhof Zoo
We Children from Bahnhof Zoo
Epizody(8)
-
Welpen (E01)
-
Weihnachten (E02)
-
Bowie (E03)
-
Briefe (E04)
-
4000 im Monat (E05)
-
Der letzte Druck (E06)
-
Wenn die Nacht kommt (E07)
-
Dämmerung (E08)
Obsahy(2)
Christiane, Stella, Babsi, Axel, Michi a Benno se setkávají ve vzrušujících klubech a na undergroundových večírcích v Berlíně. Jsou silní, odvážní a užívají si nevázaný život v tomto "ráji" – který se zpočátku zdá plný barev, výzev a vzrušení. Středobodem skupiny je Christiane, jejíž život se po zdrcujícím rozvodu rodičů zcela zhroutí. Uteče z domova a brzy se ocitne ve spárech omamného podsvětí. Zatímco se přátelé navzájem sbližují a neustále vyhledávají další vzrušení, balancují mezi intenzivními pocity euforie a temnou, nebezpečnou depresí. A jak se jejich vztahy prohlubují a rozpadají, jejich individuální traumata je stahují ke dnu, z něhož se některým z nich už nikdy nepodaří odrazit. (HBO Europe)
(více)Recenze (59)
8/8 Nová seriálová adaptace nechvalně proslulého protidrogového manifestu My děti ze stanice Zoo znovu oživila po 40 letech vzpomínku na první filmové zpracování i na celospolečenský šok, který se s odstupem času dostal i do Československa. Během 70. let se rapidně zvýšila úmrtnost dětských narkomanů v Západním Berlíně. Ta čísla se za pouhou dekádu zvedla z cca 50 na 750 a v novinách šokovaly titulky, že těmto narkomanům, zlodějům a prostitutům často nebylo ani 15 let. Ta zpráva sama o sobě má v sobě tak silný apel, že je nutné na ni nezapomínat. Ale právě proto, že je primárně určena nevzdělaným mladistvým, je nutné aktualizovat adaptaci do takové podoby, aby s nimi dostatečně transparentně komunikovala a nebyla polopatická a černobíle edukativní. Tým kolem režiséra Philippa Kadelbacha se rozhodl pro několik kompromisů. Noční život spojený s diskotékou Sound skutečně nevypadá jako v 70. letech a hlavní herci jsou vybráni z mnohem starších interpretů, než byly jejich předobrazy. Pro našince jsou problematické i nedostatečně maskované pražské lokace a celá pražská linka. Rodiče hlavní "hrdinky" Christiane F. vypadají jako její sourozenci (jistě, rodiče skutečně dvanáctileté holky mohou být sotva třicátníci, zvlášť tehdy, ale naše Christiane F. vypadá podstatně starší, proto casting tak výrazně ruší). Nicméně předpokládané klady, které se nabízejí už z pouhého rozhodnutí, že poměrně stručná kniha o rozsahu pouhých 300 stran bude zpracována v osmi téměř hodinových epizodách, jsou dodrženy. Skutečně je dostatek času na vykreslení prostředí, fází závislosti, i jednotlivých osudů přátel Christiane F. Život a smrt Axela a Babsi láme srdce i bez příkras. Ve filmovém přepisu prakticky nezbyl prostor na dospělé postavy, na školu, na odvykací centra, ani na policii. Zdálo se, že mladiství narkomani žíjí a umírají navzdory realitě, ale oni nutně reagovali na své rodiny, školy a instituce, které jim znesnadňovali život na ulici. První díly byly tedy vysloveně rozpačité, ale jako celek nová minisérie vyprávějící o dětech ze stanice Zoo obstála. Více o vztahu Wir Kinder vom Bahnhof Zoo (1978) a Wir Kinder aus Bullerbü (Alla vi barn i Bullerbyn, 1947) píšu v zajímavosti pod filmovou adaptací. ()
KOMENTÁR OBSAHUJE STOPOVÉ PRVKY SPOILEROV!!! Nezvyknem pridávať komentár predtým ako pozriem celý seriál, prípadne sériu, ale tentokrát mám pocit že by to mohlo pomôcť. Komentárov nie je príliš veľa, čísla seriálu nie sú príliš dobré. Treba sa preniesť cez úvodnné 3, pomerne nezáživné epizódy. Predstavovanie jednotlivých postáv, vývoj vzťahov medzi nimi môžu niekomu pripadať príliš nudné, podobne niekomu štýl rojkov sedemdesiatych nesadne (niekto ho naopak žerie, AHS 1984, Stranger Things, a pod.). Keď sa však Christine dostane k tomu ako s Bennom majú šancu zarobiť si 4.000 mariek mesačne alebo keď sa Gunther konečne trochu viac odviažne tento seriál svojou kvalitou (práve týchto momentoch) predči aj pôvodný film My deti zo stanice ZOO (knihu som nečítal). Ešte stále to nie je povedzme Perniková veža či najmä Requiem za sen od Arranofského ale tento seriál dokonale vystihuje osud jednej stratenej generácie bez budúcnosti a zobrazuje svet "feťákov" v celej svojej kráse a naivite. Ale najmä závislosti. A "Koktavec" je koniec koncov najlepším kúskom...rešpekt pred týmto remakom v podaní Phillippa Kaderbacha ale opakujem, úvod je neskutočne nudný a pomalý, ale v preskočiť ho by znamenalo že sa neskôr v deji zrejme trochu budete strácať. ()
Do čehos tu duši dal? Technicky vzato není vždycky úplně fér srovnávat předlohu s adaptací, protože tím člověk tak trochu ubírá právo/šanci? adaptace býti svým vlastním dílem. Protože ale momentálně nechci vypisovat všech milion důvodů, proč mi tento seriál přišel špatný/+závadný, tak raději popíšu jednu věc, která mi na knižní předloze přišla skvělá, a které se seriál obloukem vyhnul. V knížce (a z tohoto úhlu pohledu určitě není náhodou, že její autoři jsou novináři) se totiž všechno nenápadně a nevyhnutelně vztahuje k tomu "proč" a "jak". Christiane v úvodních kapitolách knihy popisuje zdánlivě náhodné zkušenosti jako že děcka správce sídliště pronásledoval za to, že chodily po trávě, protože se to prostě nesmělo, že její otec se styděl za to, že je lůzr, a tak nutil svou ženu a dcery před svými kamarády říkat, že jsou to jeho sestra a neteře a ony mu musely říkat strýčku, a nebo že chodila pomáhat do stájí a za odměnu mohla jezdit na koni po nezastavěných částech předměstí, které si potom postupně zabrali developeři, takže se mohlo jezdit jenom po speciální "koňostezce", která vedla hned vedle kolejí, takže se po ní koně báli jezdit. Všechny tyto události pomáhají ilustrovat formování/deformování Christianiny dospívající psychiky i její fyzické vytlačení z prostoru, kde by mohla být sama sebou, takže nakonec nemá jinou šanci než hledat přijetí, porozumění a lidskou blízkost v partě cizích lidí/kamarádů, a parta zase nemá jiný prostor, kde trávit smysluplně(ji) svůj volný čas, než diskotéku, kde křesťanští sociální pracovníci kouří hašiš a kde být cool znamená zapomenout na chvíli na ten marast doma. Seriál tohle buďto nepochopil, nebo odmítl, a proto dostaneme random scény jako Christianina otce extrahujího sperma ze svého psa a nebo všechny z party potkávající se předem na ulici, aby se potom už jakože znali, i když to na tom vůbec není to důležité. Takže tak. A stejně se ještě vyjádřím k těm drogám. Ponechám stranou, jestli je glorifikují nebo ne, i když to s tím souvisí. Zobrazení užívání je totiž velmi zmatené, nesouvislé, nerealistické a naivní. (Usuzuji podle toho, jak byl individuální vývoj narkomanie popsaný v knize.) Hrdinové jsou závislí, jenom když se to filmařům hodí, něco jako motivace hmatatelně neexistuje, jejich postupující závislost se neprojevuje na jejich chování, kontinuita mezi jednotlivými sekvencemi nulová... Seriál například, jestli jsem to správně pochopila, zobrazuje Christiane, jak se léčí se žloutenkou, v době, kdy si ještě nepíchala, ale jenom šňupala? Nebo ji spíš jednou ukážou, jak si to píchne, potom zase jenom šňupe, a stejně má nakonec žloutenku? Prostě to působí, jako by se tvůrci aktivně snažili být tak nekompetentní, jak to jenom jde. Dát si tu práci a aktualizovat příběh do současnosti, aby mohl vypadat tak, jak evidentně chtějí, aby vypadal, se jim nechtělo. O retro se ale taky zřejmě nesnaží a zároveň se ani nedopouštějí nějaké excesivní umělecké univerzálnosti, ve které by bylo jedno, kdy se to odehrává (např. Titus Julie Taymor, protože mě teď rychle další případ nenapadá). K tomu poslednímu formálnímu pojetí má seriál asi nejblíž, ale stejně této interpretaci tvůrci soustavně házejí klacky pod nohy. Přitom by jenom stačilo konkrétně nezmiňovat určité věci, aby se divák pořád podvědomě nedivil, jestli teda železná opona existuje nebo ne, a nesnažit se některé zásadní body svého příběhu tak silně vztahovat k předloze, která je v tomto případě stejně jen vzdálenou inspirací. V úvodu seriálu se nachází scéna, kdy postava Ley Drindy oznámí policii, že její jméno je Babsi, a tvůrci tuto skutečnost prezentují jako nějaký veliký plot twist, na který máme zírat s otevřenou pustou ("Takže to je ta, co v knize... spoiler a spoiler.) Ze strany autorů je to ale jenom bezvýznamný metapodvod, protože v rámci jejich světa její jméno nic neznamená ani pro ni, ani pro policii, ani pro diváka, který ji teprve poznal a zatím čeká, co se s ní stane. A takových hloupých berličkových opřeme-se-náhodně-o-předlohu rozhodnutí je v seriálů celá kupa a symbolicky jedním takovým také končí, protože součástí velkého finále jsou novináři, kteří s Christiane přicházejí udělat ten rozhovor, který ji udělá slavnou. Přitom tím autoři sami sebe shazují: sice se celou dobu snažili o vlastní nezávislý příběh, ale ani si za ním nejsou schopní stát a musí ještě jednou naposled v křeči vykřiknout "máme známou předlohu!", aby ještě rychle nahnali nějaké plusové body, kdyby se jejich vlastní výmysly, pardon, fikcionalizace někomu nelíbila. () (méně) (více)
Ubírám hvězdu, neb se to nedrží původního knižního příběhu. Na druhou stranu je tam pěkně hnusně ukázaný jaký je tento feťácký život, SPOILER kurvení, prodávání se úchylákům, nechat si naložit do řitě, švihání perverzáka, šlehat si na hajzlu, feťácký party, rvačky o fet, absťáky, krádeže, rozpad rodiny i osobní budoucnosti a jiné krásy feťáckého světa ()
,,MÁME NEJLEPŠÍ ŽIVOT NA SVĚTĚ!...“ Bohužel to nebude nic pro znalce předlohy. Byť je avizováno, že jde o „volné“ zpracování, je to uvolněný až moc. Nesedí věk dětí, jejich pocity, prostředí. Ti ostatní (nebo ti, kteří se od toho dokážou oprostit) uvidí pozvolně vyprávěnej příběh osamělejch duší, plnej nesplněnejch slibů, bílýho prášku, krádeží, prostituce a nešťastných rodičů. Dramaticky mně uspokojili hlavně poslední díly. A podotýkám, že nejsem znalec předlohy, ani filmu. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1978 sepsali novináři Kai Hermann a Horst Rieck, neznám. 2.) Kamarády nezajímá první pich, ale vpich. 3.) Když hledám děcko, jdu na nádraží. (Hovno strojvedoucí!) Když chci píchat, tak taky. /// Thx za titule „Jitka Dvořáková“. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Galerie (76)
Photo © Amazon Prime Video
Zajímavosti (1)
- Od léta 2019 do prosince 2019 se natáčelo v České republice, převážně v Praze. Jako lokace posloužily například Divadlo X10, stanice metra Smíchovské nádraží či Motorest Ohio Kersko. (DenisR)
Reklama