Kate

Přiznám se, že pro Mary Elizabeth mám vcelku slabost už takovejch patnáct let. Možná víc. Odpustím jí spoustu věcí. Myslím, že před těmi patnácti lety promeškala ohromnou příležitost stát se hvězdou typu Scarlett Johansson. A zatímco Scarlett se v tomhle věku nejspíš pomalu loučí s akční kariérou, Mary Elizabeth se snaží znovu začít. Gemini Man, Birds of Prey a nyní Kate v hlavní roli. Tahle role měla přijít před deseti lety. Pravdou je, že před deseti lety by tenhle film ale nejspíš ani nevznikl. Zaprvé před deseti lety ještě nebyl John Wick, a zadruhé před deseti lety by tuhle roli slízla některá z hollywoodštějších hvězd. Kate je totiž Jane Wick v mnoha ohledech.  Charakterově: místy až příliš "tough", drsná, ale pořád je v podání MEW velmi charismatická. Fyzicky je zároveň MEW podle mě hodně uvěřitelná a šikovná kaskadérka taky dost pomůže, když už Mary nemůže. Produkčně: jeden z režisérů Johna Wicka je producentem tohohle filmu, a očividně se mu tyhle neo-noirový akčňáky s hlavníma hrdinkama, který jsou schopný vymlátit celý město, líběj (viz Atomic Blonde). Stylizačně: audiovizuálně by Kate klidně mohla být součástí Wick Universa. David Leitch je zároveň jistotou kvalitní práce stunt teamu a akčních scén. (Škoda jen, že zrovna v akčních scénách má režisér občas až moc divnejch nápadů.)  Podobně jako Atomic Blonde si divák s Kate nemůže utvořit pouto, protože postava je prostě ploše napsaná. Zatímco Keanu jako John Wick má s divákem pouto v podobě pohřbu a štěněte, Kate s divákem nepojí nic. Proto tudíž Kate na spoustu lidí bude působit jako další laciná kopie femme fatales typu Nevěsta, Nikita, atd. Takovejch postaviček jsme totiž měli v poslední době strašně moc (že jo, Jolt!). Přitom je to škoda, vizuálně má film celou sérii nápaditých scén, videoherních platformních rubaček (viz někdy v úvodu pobíhání po střechách), docela solidní akci a díky Netflixu si Kate může dovolit být i míň mainstream, protože film se nemusí prosazovat v amerických kinech.  Potenciál tu byl ale imho imho zahozen plochým scénářem a podle mého by na režisérské stolici měl sedět někdo trošičku jiný. Byť, jak říkám, vizuálně má film spoustu nápadů.  ______ Jo, a až Netflix bude chtít dělat něco C(k)yberpunkovýho, doufám, že se obrátí právě na Davida Leitche. (11.09.2021)

Po všech stránkách zcela zapomenutelná akční podívaná, která zaujme pouze několika skvěle nasnímanými sekvencemi a atraktivními lokacemi Tokia. Bohužel ale nedostaneme žádnou další přidanou hodnotu, pročež tyto dva atributy ani zdaleka nestačí ani na alespoň průměrnou podívanou. Ve finále tedy dostaneme snímek, na který si za pár měsíců vzpomene vážně jen málokdo. A to je vzhledem k sympaticky se snažící Mary Elizabeth Winstead vážně velká škoda. Tak snad příště! (Netflix) „Death is the time for beginnings.” (13.09.2021)

Za mě fajn akční jednohubka, Mary Elizabeth Winstead je má oblíbená herečka a tady ta role jí sedla. Film je po akční stránce kvalitní a i ten příběh není tak špatný (až na ten překombinovaný konec), ale spíše mi úplně nesedl styl, jakým to bylo natočeno (např. na začátku filmu ta honička, to moc reálné nebylo, spíše jak z počítačové hry). (17.11.2021)

Někdo rád vdolky, někdo divoký holky, ale je fakt, že tahle je divoká až moc – headshoty se tady nešetří, stejně tak propíchnutými bulvami a hrtany. Opět je to asi jenom můj problém, ale nějak nedávám ty rachitický holky, který si dávaj k večeři deset ozbrojenejch chlapů, zvlášť když jsou v posledním stádiu jako Litviněnko na jednotce JIP. No nic, další pásová strong female odškrtnuta, Netflix opět na půl plynu. Ale Mary Elizabeth Winstead posílám pusu na čelíčko, je to sympaťačka. (25.10.2021)

Mary Elizabeth Winstead v Japonsku nedává na odiv svoje vnady, aby se asijským kolegům nerozšířily zorničky do evropských parametrů, nýbrž svůj plochý hrudníček dostává do akčních a značně brutálních poloh. Je to holka na zabíjení, která skončila po jedné nezdařené akci s jedem v těle. A nyní ji zbývá jen nějakých 24 hodin, než účinky polonia dosáhnou svého vrcholu. A musí se v nočních ulicích i budovách utkat s japonskou mafií, nepřímo ochránit neteř vlivného mafiána a nepostavit si proti sobě svého zaměstnavatele. Slovutný David Leitch je jedním z producentů filmu. A je to znát. Po zběžném přečtení scénáře jistě naznal, že není z nejoriginálnějších a je samé klišé. S otravou v těle už bojoval třeba Dennis Quaid a (ženských) nájemných zabijáků jsou filmy plné, takže prim dostala akce, skvěle natočená akce, která je brutálně pojatá. A hlavní hrdinka je postupem času (po)řádně fyzicky zdecimovaná. Režijně má film na svědomí Cedric Nicolas-Troyan, o němž od jeho debutu Lovec: Zimní válka nebylo více slyšet. Je fakt, že takového režiséra si musel všimnout Netflix, který využil jeho vytříbeného vizuálního cítění a akční zdatnosti, takže film by se v kinech vůbec neztratil. Akcí film překypuje, k mání jsou přestřelky s krvavými průstřely a kontaktní bitky, které nejsou po choreografické stránce nikterak rozmáchlé. Sympatická ženská hrdinka dává vale umolousaným mužským hrdinům a přináší pořádnou akční nálož, kde estrogen nahrazuje větší porce testosteronu. 10/10 (25.09.2021)