Rukojmí

Na Willisovku dosť opomínaný film. Podľa mňa výborný príbeh, na rozdiel od 'Pascí' temný a nevtipkujúci. Aj keď možno niekomu niektoré okamihy pripomínajú síce scény z iných filmov, človek si to počas strhujúceho a napínavého deja vôbec neuvedomí. Koniec je trošku prehnaný, to uznám, ale bez neho by som dal za päť! A záporák je ozaj hustý, mráz po chrbte nechýbal aj keď to možno nebol zámer. 85%. (07.05.2006)

Nemuzu si pomoct, ale tenhle thriller se mi moc moc libil. Jednak proto, ze Willis je tam skvelej, a taky proto, ze to neni klasicky americky happy end (prvni sok byl, ze tam nechali zabit v podstate nevinneho mladyho kluka). Ma to spad, ma to energii a ten film proste od zacatku do konce jede, nenudite se. (30.12.2005)

"Nič nové na svete, dáme si repete." Tak onehdá spieval Ivan Krajíček a to ani netušil, ako sa jeho slová raz budú hodiť. Na Hostage ako riť na šerbel. Aj cez otrasný začiatok, nevýrazného Willisa nakoniec dávam plný počet. Aj keď si myslím, že to je na čisté 4*. Ale za to, ako milo ma to prekvapilo, za démonického Fostera a za Siriho, ktorého "rutina" ma dokázala stopercentne zaraziť do kresla, neváham. Verím, že jeho hviezdička raz poriadne zabliká. A v brzkej dobe to repete naozaj dám. (14.10.2005)

Pěkný triller s Brusem Willisem, coby bývalým vyjednavačem SWAT týmu Jeffem Talleyem, který se po nepovedené akci stane šerifem na předměstí L.A. Když tři výtržníci přepadnou bohatou rodinku v jejich domě, musí se Jeff vypořádat nejen s výtržníky, ale i větší organizací, pro kterou je předadený otec rodiny bankéřem, který pere jejich peníze. Jeff už nemá za úkol zachránit jen cizí rodinu, ale i svojí. Ve filmu není vidět nic, co by nebylo jinde, ale zas Willis jede svůj standard a je na co se koukat. Filmek jede svým klidným tempem až do finále. Akčních scén je tam míň, ale jako celek film funguje dobře. Za mě 70% :) (17.12.2012)

Film, jehož hlavním problémem je, že nemá absolutně žádné pojetí o tom, jak by měl ve výsledku vypadat. Nadprůměrná variace na starého poldu, který něco posral, se již od své druhé čtvrtiny propadá do neuvěřitelně standardizované rutiny, která si naložila víc, než zvládla. Potenciál zůstává absolutně nevyužit a pokud někomu ještě po X letech připadají zajímavé honičky policie s partou mladíků, o šabloně škoda mluvit, dětské výkřiky do tmy a něco navíc, může se solidně bavit. Bohužel/naštěstí jsem už takových věcí, i za svůj relativně krátký život, dost přesycen... (02.08.2005)