Requiem pro panenku

Přišlo mi to jako první vystoupení velkého sportovního talentu na olympiádě... ve výjimečných chvilkách žasnu, jak dá na frak i nedostižné světové špičce, ale nezkušenost se bohužel nakonec v některých okamžicích nutně drasticky projeví a talent končí tak, jako talent - na hodně viditelných místech, ale až za zády nejlepších. Zejména první dvě třetiny podmalované Soukopovou hudbou mě k mýmu úžasu dostaly a vzaly skorem tak, jako Formanova genialita na stejné téma (ve filmu schází sice nedosažitelný Jack Nicholson, ale skupinka českých vychovatelek v čele s Evou Holubovou vás zcela nechá zapomenout na Sestru a dívky z ústavu se přimejmenším vyrovnají Indiánovi a jeho sboru a místy ho dokonce svou opravdovostí, naprosto postrádající byť jen stopu holywoodského klišé, předčí). V závěru si ale Filip Renč již ukusuje příliš velké sousto a s pokusem o přechod od syrové dokumentaristické realističnosti k hollywoodské rozmáchlosti a nedejbože nadčasové symboličnosti ukazuje, na co má a na co ne, díry v logice děje narůstají, koncepce scénáře se chvilkami rozpadá a samotnému Renčovi je evidentně lépe v povzdálí za kamerou než před ní. Hodně dlouhou dobu mé hodnocení přeskakovalo mezi 3/5 a 4/5 a až samotný závěr, který do filmu narouboval ... něco mezi nostalgií a sentimentalitou a připomněl další neuvěřitelně špatnou, hrubě schématickou postavu ředitele ústavu, jej definitivně srazil na nižší úroveň. Málokterý film, který si pamatuji z poslední doby, v kvalitě takhle kolísal... 80% filmu je sice za 5/5, ale těch pár procent, které jsou regulérním odpadem, jej zabíjí. 3/5. (06.07.2008)

Perfektní film Fildy Renče, který jsem si zase po hodně dlouhé době pustil – hned po Pátku 13 (9 díl) a můžu říct, že mě u tohoto skvostu mrazilo mnohem víc, než u tomu bylo u druhého případu. Naprostá šílenost a přesto tak dokonalá. Po psychické stránce to byl vážně „terror“ a to i díky až neuvěřitelným hereckým výkonům – hlavně co se Barbory Hrzánové týkalo. Anna Geislerová taky super a smekám klobouk před tím, co všechno musela podstoupit. Dokážu si představit, jak to muselo zamávat s tehdejšími kritiky, protože tady bylo k vidění tolik věcí, které do té doby měly být pro většinu lidí TABU. Co na tom, že ve skutečnosti tomu bylo jinak - jen ty vychovatelky (skutečné) už měly pěkně posraný život… (20.04.2018)

Hledám správná slova... Jsem nezatížena skutečnými událostmi a ani na film nehodlám pohlížet jako na ovlivněný reálným předobrazem. Líbil se mi podobným způsobem jako třeba Orwellův román 1984 nebo film Dogville - lidi jsou svině. Z dnešního pohledu (2008) mi film už přijde jako "klasický", asi že už jsem viděla hodně podobných snímků, které třeba vznikly až poté, ale dostaly se ke mně dřív. Proto mě nepřekvapily ani herecké výkony zejména "fašistických soudružek", neboť dneska je jasné, že jsou to skvělé herečky. Renč se možná trochu přecenil (v herecké poloze), ale když mlčel a jenom koukal, byl krásně démonický (ale ne tak jako v Nesmrtelné tetě). Pro vyvažující efekt mi chyběla nějaká výrazně kladná postava - protože hlavní hrdinka to rozhodně nebyla (ač donucena, byla to vlastně vražedkyně, a nemocná nebyla, čili plně odpovědná za své činy). (14.05.2008)

Renčovi poslúžila na natočenie jeho debutu smutná skutočná udalosť z dôb komunizmu, ktorá náhodou trochu (alebo skôr viac) pripomína námet Preletu nad kukučím hniezdom iného českého rodáka, Miloša Formana. Týmto dielom sa určite Renč inšpiroval a rovnako ako Forman v ňom kritizuje inštitúcie bez vonkajšej kontroly, kde je akýkoľvek odpor a túžba po osobnej slobode iba bojom s veternými mlynmi. Kvôli natočeniu tejto alegórie (nielen) na komunizmus Forman absolvoval vzdialenosť niekoľko tisíc kilometrov, Renč zase vzdialenosť časovú a to niekoľko rokov a pád režimu. Diváci, ktorých film nezaujme, sa môžu kochať pohľadom na lolitku Geislerovú a mrchu milfku Valentovú. (02.11.2012)

V bonusoch na DVD sa ozývajú hlasy naznačujúce, že Filip Renč sa od skutočných udalostí odrazil naozaj len VEĽMI VOĽNE a že chyby sa v 80. rokoch diali ako u pacientky (= hrdinky filmu), ktorá pravdepodobne až taká nevinná nebola, tak u zamestnancov liečebne (ktorí sú podaní až príliš diabolsky, jednorozmerne). Na druhej strane, nakrúcal Renč dokument alebo pôsobivú, vysiľujúcu a údernú psychologická drámu (miestami skôr triler a niekedy dokonca takmer až horor)? Na vyčerpávajúcej atmosfére ma nemalý podiel smutná jesenno-zimná výprava otlčenej, starej budovy uprostred ničoho a výkon Anny Geislerovej. (18.01.2006)