Reklama

Reklama

Havel

Trailer

Obsahy(1)

Co byste obětovali pro pravdu a lásku? Celovečerní film Havel přináší příběh jedné z nejvýraznějších osob naší historie Václava Havla z jeho disidentských dob, kdy ještě nebyl slavnou osobností. „Portrét státníka nečekejte,“ slibuje režisér Slávek Horák. Film se soustředí na Havlův bouřlivý osobní život, kterému dominuje boj za pravdu a správnou věc, pronásledování, věznění a také milostné vztahy, vlastní pochyby a humor. V centru všeho je pak neobvyklý a o to silnější vztah s manželkou Olgou.
Film Havel se odehrává mezi roky 1968 a 1989 a zachycuje dlouhou cestu a proměnu hlavního hrdiny od lehkovážného a úspěšného dramatika šedesátých let, přes bojovníka za lidská práva v letech sedmdesátých až po vůdčí osobnost sametové revoluce a celosvětovou ikonu. Dějiny jsou ale až v druhém plánu, film Havel nabízí především velký, vzrušující a málo známý příběh, jakých není ve světě mnoho. (Bontonfilm)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (433)

Stanislaus 

všechny recenze uživatele

Nejsem zrovna politický člověk a o našem prvním českém prezidentovi vím jen ty nejznámější věci, takže jsem přistupoval k Havlovi s hodně neposkvrněným štítem a s jistým očekáváním, které ve mně vzbudilo především herecké obsazení a až děsivě autentická podoba mezi Václavem Havlem a Viktorem Dvořákem. Jsem si vědom toho, že má osoba Havla hodně příznivců stejně jako odpůrců, a je-li tento životopisný snímek alespoň z půlky založený na pravdě, tak je pro mě Havel jako člověk jak morálně silný, tak i slabý. Trochu mě zarazila počáteční zkratkovitost snímku a (pro neznalce jako jsem třeba já) i jistá anonymita postav - Patočku a Landovského jsem si hned s Havlem nespojil, byť je Hofmann Landovskému velmi podobný. Divadelní metafory alá "svět a život je jedno velké a nekonečné drama" se mi na jednu stranu líbily, zároveň mě však rušila ta jejich (pochopitelná) teatrálnost. Co se hereckých výkonů týká, tak jsem byl vesměs spokojený: Bylo vidět, že si dal Dvořák na své roli záležet, přičemž mu přesvědčivě sekundovala Anna "Olga" Geislerová a Martin Hofmann, který se postaral o několik humorných scén. I přes skvělé obsazení a solidní námět jsem však postrádal jakoukoli silnější scénu, která by mě vysloveně uzemnila - snad jen závěrečná příprava na proslov k tomu měla nejblíž. V neposlední řadě musím zmínit slušnou hudební stránku a práci s kamerou (viz detaily). ()

Dadel 

všechny recenze uživatele

Velká Lucerna ze 3/4 plná, to jen pro škarohlídy, co mluví o propadáku. _________ Mnohem lépe zvládnuto než podobné životopisné filmy jako Masaryk, Milada nebo Toman, které všechny trpěly zmateným vyprávěním. Tady vždy víte, kdy právě jsme a co se zrovna děje. Snad jen postavy Bartošky nebo Seidlové mohly být lépe představeny. Ve zkratce sledujeme Havlův život od 1968 do 1989, práci v disentu, věznění, i osobní život, a film ho neukazuje jako nějakou modlu, ale jako obyčejného člověka se svými chybami. Viktor Dvořák v hlavní roli je velmi přesvědčivý, překvapivě i Aňa Geislerová jako Olga. Dále uvidíte i stále populárnějšího Martina Hoffmana. Ve filmu je překvapivě i dost humoru, hlavně ve scénách s estébáky a jejich směšným chováním a hláškami ("Subjekt zašel do objektu":)). Film končí, když Havel vstoupí na balkon na Václavském náměstí promlouvat k davu, což je až magické, a při titulcích vidíte skutečného Havla při setkáních s nejvýznamnějšími světovými politiky, a vy si uvědomíte, jak významnou osobnost jsme v něm měli a že svoboda, kterou jsme si vybojovali, rozhodně není samozřejmost a i 30 let po revoluci musíme bojovat proti těm, kdo nám ji chtějí vzít. ()

Reklama

Big Bear 

všechny recenze uživatele

,, Subjekt zašel do objektu! '' --- Film Havel přichází do podivné doby. Do doby jakési opožděné porevoluční kocoviny. Opomenu tu část lidí, kteří vzpomínají na dobu před listopadem jako na supr éru téhle republiky... Vždyť měl každý práci, nikde žádný bezdomovec a že nebyly pomeranče, To se dalo přežít... Tak tyhle případy dávám úplně stranou. Ta kocovina některých z nás je z té pomalu se plížící nesvobody, z cenzury, z rozdělení společnosti podobně jako tomu bylo tenkrát když se lid dělil na ty správné a na třídní nepřátele. K nadávkám již před lety přibyla nová - Havloid. Premiérem země je estébák podporovaný komunistickou stranou... Prezidentem na Hradě je zombie s podivným ansámblem, který jí tahá za vodící lanka. Nevěřil bych, že tohle řeknu, ale než Myloš Zemanů, to už i Gusta Husák měl větší prezidentské charisma... Jakkoliv to zní neuvěřitelně, tak to prostě je. Tak daleko jsme to za těch 31 let dotáhli. A myslím, že to ještě není zdaleka konec. A do tohohle společenského guláše přichází film - Václav Havel ležící spící. Havel je pro mně osobně ikonou. Jeho život ale dělím na dvě zásadní fáze. Na tu, ve které jsem si jej vážil víc - to byla ta spisovatelská - disidentská a pak na tu prezidentskou se špeky jako bylo humanitární bombardování Kosova atd... První prezidentské období ještě ok, ale pak si myslím, že se s ním začalo něco dít a začal se lidem vzdalovat. Nejvíce mne štve, ten způsob jakým byla převzata moc od komunistů, jimž za to byla zřejmě slíbena jakási doba hájení... Přesto když zemřel, šel jsem se k jeho ostatkům poklonit do Svatovítské katedrály. Film bohudíky mapuje tu první etapu spisovatele a dramatika, který chce jen psát... Ukazuje Havla jako normálního člověka, chybujícího, nerozhodného, leckdy i vystrašeného. Rozhodně to není nic pro nikoho, kdo se v tom období alespoň trochu neorientuje. Jmen tam totiž moc nepadá a tak se člověk musí snažit v tvářích soudobých herců hledat tváře originálů jež hrají. Dvořák si byl s Havlem až neuvěřitelně podobný a to nejen vizuálně, ale i z hlediska gest. V řeči trochu zaostával byť se snažil ráčkovat co to šlo. S Geislerovou jsem měl problém, je nasazována moc často a Olze podobná moc nebyla. Kdo se povedl byl Hofmann. Jeho parádní projev se protl s takovou tou Landovského přirozeností a suverenitou a i vizuálně mu byl díky nosu a kníru velmi podobný. Jana Patočku znám jen z fotografií a to vždy bez vousů, proto volba Bartošky s bělostným plnovousem ve stylu Anděl Páně byla dost zvláštní. Kdo byl vizuálně úplně mimo byl Jastraban alias Dubček a to jak v šedesátkách, tak v listopadu 1989. Film začíná okupací v roce 1968 a posléze jde přes Chartu a VONS skrze sedmdesátá léta až k slavnému vystoupení na balkóně Melatrichu před zaplněným Václavákem v roce 1989. Z hlediska reálií skvěle mapuje tu dusnou atmosféru totalitního státu. Soudruzi v té době pochopili, že když někoho ubijí k smrti jak v létech padesátých, moc jim to neprospěje. A i když to občas nezvládli jako u Wonky, nebo Patočky, preferovali pomalé deptání člověka psychologicky. To film celkem věrně zachycuje sic v náznacích, ale mně to stačilo. Stejně zajímavý byl střet světů disentu a to mezi inteligencí a undergroundem. Filozofové a spisovatelé versus vlasaté a chlupaté máničky řvoucí podivné texty na koncertech stejně podivným individuím...:-). Naštěstí byl nepřítel společný oběma skupinám. Příjemná ve filmu byla i Maláskova hudba, jen mne vytáčí že když je nějaký film jako ze šedesátých let, pustí tam filmaři skoro vždy Get down from the tree od Matadors. Do prkna v šedesátejch byla taková kupa super písniček a ve filmech je vždycka jen tahle... Co řící závěrem? Po různých recenzích jsem si nebyl jist zda na film jít. Teď jsem ale rád, že jsem premiéru v Říčanech viděl. Mimochodem kino bylo plné. Sám jsem si vzpomněl na některé okamžiky z té doby, bydlel jsem tehdy v Revoluční na Praze 1 a lecos se nám dělo přímo pod okny našeho bytu . A tak si říkám, že recenze zřejmě psali mlaďoši, co možná Havla ani nezažili a neumí si pospojovat film se skutečnou dobou o níž vypráví a o které také vědí prd, protože na youtube čumí na jiné věci. Dávám za 4 podpisy Charty 77. * * * * () (méně) (více)

troufalka 

všechny recenze uživatele

Au au au ... Trochu jsem se obávala, aby to tvůrci nepřepískni a nestvořili nějaký heroický opus. Tak v tomto směru mohu být klidná, přepískni to přesně opačným směrem ... Vždycky tvrdím, že člověk žije sám svůj život pokud žije, po smrti se stává lidovou ústnou slovesností - buď hrdinou, pokud byl v oblibě nebo odpadem lidské společnosti, pokud v oblibě nebyl. Havel byl jaký byl, možná to nebyl žádný velký hrdina, ale taky to nebyl úplný posera. Když už nám ty životopisné filmy moc nejdou, což takhle točit dokumenty s citacemi z díla, s archivními záznamy a s výpovědí lidí, kteří dotyčného znali (ideálně z obou táborů). Nechci nic hodnotit ani rozebírat, prostě se to nepovedlo. ()

J.Connor 

všechny recenze uživatele

Není to zdaleka tak špatné, jak se mnohdy vypráví. U takto exponované osobnosti s jejími obsáhlými a košatými osudy bude vždy problematické pokusit se nějak komplexněji obsáhnout její život a vždy bude někomu "něco" chybět. Já spíše než mělkost a nedostatečnou obsáhlost vidím individuální příležitost k mnohému zamyšlení za předpokladu určitých základních vědomostí o tématu, kdy určité informace jsou blokovány i vědomě (jména dalších postav). Je asi na jednu stranu dobře, že tvůrci s ohledem na Havlovu osobnost a dílo přidali divadelní hravé prvky a netesali monumentální sochu typu Wajdova Walesy, ale na druhou stranu právě v těch monumentálních chvílích je Havel nejlepší (závěr je fakt působivej, ale já mám u všeho co se týče 17. listopadu zvýšenou dojímavost). Ano není to asi nějaké nezapomenutelné dílo kinematografie, ale ve finále fajn film, za který není třeba se nějak stydět. Bohužel ale jednu zásadní obsahovou vadu přeci jen má, a tou je nedostatečné vylíčení Havlových kvalit. Takto zůstává záhadou, proč se tahle trochu srandovní figurka vlastně stala vůdčí osobností, vidíme, že na něj ženský letí a všichni ho uznávají, ale vlastně kromě hrdinského přijmutí žaláře vůbec nevíme proč a filmová postava tak nepůsobí. Film o tako zásadní osobnosti českých moderních ději by jistě nějakých 15-20 minut navíc snesl, a do těch, prosím, propašovat více Havlových myšlenek, výroků, her / knih. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (22)

  • Scénář k filmu vznikal tři roky, řada dramatických momentů vychází z faktů, jiné už ale vznikly v autorské licenci. „Havel je hraný film, ne učebnice. Jak říkají všichni velcí vypravěči – ‚Nikdy nenechte stát fakta v cestě dobrému příběhu‘,“ zdůrazňuje režisér Horák, jenž je společně s Rudolfem Suchánkem i autorem scénáře. (Bontonfilm)
  • „Jedna z nejtěžších scén byla ta na balkoně Melantrichu. Václav Havel vstoupí na balkon, rozhlédne se po náměstí plném lidí, vymění si pohledy s Olgou a Lanďákem a pozdraví náměstí. Je to pár vteřin a neřekne se tam ani slovo. Co se týká soustředění a plnění nekončících požadavků režiséra a kameramanů, to byl jeden z nejtěžších momentů natáčení,“ prohlásil Viktor Dvořák. (Duoscop)
  • „Jsem odnaučený kuřák a číslo vykouřených cigaret během natáčení bude asi děsivé. Pamatuju si na dva dny, kdy se mi sešly silně kuřácké obrazy, a troufnu si říct, že jsem si za celý den zapálil kolem padesáti cigaret, možná i víc“ prohlásil představitel Havla Viktor Dvořák. (Duoscop)

Související novinky

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

Cenu filmových fanoušků si převzal Vít Klusák!

18.01.2021

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila kompletní seznam nominací pro 28. ročník výročních cen Český lev. Celkem 190 akademiků hlasovalo o 87 hraných, dokumentárních, animovaných a… (více)

Centrum Prahy ožije 27. MFF Praha - Febiofest

Centrum Prahy ožije 27. MFF Praha - Febiofest

12.09.2020

MFF Praha - Febiofest již 18.9. 2020 odstartuje 27. ročník. Mění své působiště a jeho novým domovem se stává Cinema City ve Slovanském domě. Promítat se bude také v Ponrepu, Edison FilmHub a nově v… (více)

46. ročník LFŠ odhaluje program

46. ročník LFŠ odhaluje program

11.07.2020

Od pátečního poledne 7. 8. až do středeční noci 12. 8. 2020 nabídne Letní filmová škola plnohodnotný program, vedle historických a současných filmů se dostane i na divadla, koncerty a další… (více)

Reklama

Reklama