Prvok, Šampón, Tečka a Karel

Muži na tahu za ideály z dob studií, jenže „nebýt sráč“ nyní naráží na dříve neznámý limit zodpovědnosti k blízkým i k sobě.. Kombinace třeskutého, sexismem uleptaného humoru Kolečkova typu a dramatu ve stylu Soukromých pastí, kterému k životnosti bolestně schází plastičnost ženských postav. Nějak extra mi nesedla, teda kromě Lenky Filipové kašmírované zepelíny.. (30.08.2021)

Nějak těm novým českým komedií začínám přicházet na chuť. Ne že by to bylo nějak zvlášť vtipné, ale i tak jsem se u toho dobře bavil. Parta kamarádů prožívá krizi středního věku a snaží se s tím něco dělat. Vymyslí několik šílených výzev, které musí každý z nich splnit. Většinou se díky tomu dostanou do trapných situací, ale někdy to má i své klady. Trochu to zamíchá i s jejich vztahy a každý se někam posune. Je to neskutečně nadupané, co se týče vedlejších rolí. "Nečum mi na péro!" :D (13.02.2022)

Nevybavuji si, že by byl nějaký český film tak hvězdně obsazen, že by i ty nejmenší role sehráli naši přední herci. Ústřední kvarteto navíc nemohlo být zvoleno lépe. Tenhle fakt zdobí snímek nejvíce. Knihu, jako všechny ostatní od Patrika Hartla jsem samozřejmě četl, ale uplynula již dlouhá doba, tak jsem si pamatoval pouze útržky. Když si filmovou adaptaci vzal do rukou sám autor, nepředpokládám, že by to mohlo dopadnout nějakým excesem či fiaskem. Mně film sedl do nálady a považuji jej za hořkosladkou realitu mnoha lidí. (21.12.2021)

Sestava užvaněných a věčně nespokojených chlapíků, kteří by rádi, aby jim všechno a všechny spadly do klína na straně jedné. Na té druhé smutná sestava žen, které si dovolují po mužích občas něco chtít. A když vizuálně nebo očekáváním od života náhodou vybočují z řady, dobrovolně čekají v koutě nebo se rovnou doprošují. Patrik Hartl si možná píše a točí erotické nebo životní touhy a cíle, ale výsledek je tak nepříjemně toxický, že se mu raději budu vyhýbat obloukem. Autorova masová oblíbenost v balíku předložených skoro-hodnot je pro mě slušně děsivá, ale v rámci agresivních dvacátých let bohužel i mnohé vysvětlující. (06.08.2023)

Jeden bude živit brzy šestičlennou rodinu, druhý u večeře poslouchá od vlastní matky stále stejné otázky, další může mít kteroukoliv si zachce a v práci točí televizní sračky, poslední neumí upřímně mluvit o svých pocitech, což zatraceně štve jeho manželku. O životní krizi se dá vyprávět poutavě i s nadhledem, obávám se, že nejen kvůli charakterům jako vystřiženým z učebnice se to spisovateli Patriku Hartlovi nepovedlo. O ženách se raději vyjadřovat nebudu, respektive jsou tu jen za jakési rekvizity, které ochotně roztahují nohy. Čtyři samostatné příběhy u sebe drží (vždy) sázka kamarádů z gymnázia, tudíž začneme holými zadky a vlastně se nikam moc neposuneme. Sázka je sázka, nikdo nechce být sráč, ale pokud nutně potřebuju novou práci, asi prostě neshodím před ředitelkou mateřské školy držící v ruce můj curriculum vitae všechny svršky. Zřejmě si mají dokázat, že stále ještě mají odvahu NĚCO udělat, ovšem reálně to neodhalí takřka nic. A vlastně v onom mile jednoduchém světě dokráčíme až do finále, přičemž na komediálním poli nepředvedeme (výjimkou je Hynek Čermák, kterému se u opačného pohlaví nedaří – i když vlastně daří) skoro nic. Potíž je totiž v tom, že jediné překážky a komplikace si pánové vytvářejí sami. Pokud nějakou, tak pochvalu si kromě (ale na to jsme už zvyklí) technické stránky zaslouží skvělé obsazení, protože chemie mezi hrdiny funguje slušně. A pak jsou tu všechny ty (místy zbytečné) epizodky, díky kterým se tu nicméně mohlo objevit skutečně obrovské množství roliček slavných tváří. Ovšem to přeci jaro nedělá… (17.01.2022)