Má země: Nový věk

Až na výtečného Hyuka Janga a hudbu která mi moc líbila mne tato korejská verze tří mušketýrů zcela minula. Kostýmní seriály, kde ženy bojují s pomocí informací a muži  zbraněmi (a nikdy jim nedocházejí šípy) jsou zpravidla skvělé. Historickou kvalitu tohoto seriálu neumím posoudit.  Zde mne velmi rušil především a) threshold 120 mrtvol a více v každém dílu,  b) nepřehlednost intrik v kombinaci s délkou seriálu a c) v podstatě i představitel hlavní role.  Musela jsem ale ocenit řemeslo v rámci daného žánru - osobní souboje byly skvělé a uvěřitelné, krev stříkala a kapala ve správnou dobu a správným směrem, výborná volba exteriérů atd. a  tak nakonec ani lehce ošizená výprava nebyla vůbec poznat. (04.10.2021)

Mám tyhle seriály ráda. Na vlastním příběhu přibližují skutečné dějiny. V tomhle případě získání trůnu budoucím králem Taejongem, který dal Joseonu jednoho z největších panovníků. V závěru mi pak připomněl osamělost Wang-soa ve Scarlet Heart. .Ale on byl v podstatě osamělý každý král... Seriál je plný zvratů a intrik. Romantika je kupodivu dost zatlačená do pozadí, ale vůbec to není na škodu, protože ta doba je romantická možná pro nás. Pro její aktéry už tak ne. Jang Hyuk podává (jak jinak) skvělý výkon. Jeho herectví mi bere dech jak obrazně, tak ve chvílích, kdy začne zvyšovat hlas, i doslova. Ta role byla napsaná snad pro něho. Stejně dobrý je i Woo Do-hwan, kterému jsem věřila každou emoci a hodně dlouho se v něm nevyznala. Nejslabším článkem je bohužel Yang Se-jong. V seriálech ze současnosti ho mám ráda, ale do té kruté minulosti se mi se svou tváří Mirka Dušína nehodil. Bohužel jsem mu ve chvílích, kdy měl být krutý a nelítostný, nevěřila. Nevím, jestli to chtěl režisér nebo kdo, ale jeho váhání a věčně uslzené oči mě opravdu iritovaly. Vlastně jsem dala hvězdu dolů právě kvůli němu, protože jinak by to byla plná palba. Titulky (28.02.2020)

Tak toto bol pre mňa veľmi tvrdý oriešok. Od počiatku som sa zamilovala do Do-hwana, hral neuveriteľne dobre a tá jeho postava bola tak rozpoltená, že sa nedalo mu proste držať palce. Priznám sa, že do polovice, ma to vôbec nechytalo, prehrýzala som sa tým doslova s utrpením a len kvôli Do-hwanovi ale potom sa to nejako zlomilo, dej naberal na intenzite a plne vynahradil mierne rozčarovanie zo začiatku. Skutočne mi je ľúto tej slabej romantickej línie, asi to tak malo byť, ale mne duši romantickej to málo a ešte aj strašne tragické, trhalo srdce. Seo Hwi bol síce milučný, ale totálny klaďas, ktorý to mal od začiatku jasné, mne sa hold viac páčia tí zlí rozpoltení chlapci ako bol Nam Seon Ho. Celkovo je toto dielo vyobrazením tragickosti dejín, ich ukrutnosti a bezvýchodnosti, čo sú prívlastky, ktoré skutočne nemám rada. Inak impozantný zážitok. (13.04.2020)

Na herce Do-hwan Wooa se odteď zaměřim, to co předvedl se svojí postavovu Nam Sun-hoa... všimla jsem si ho už v seriálu Král: Věčný panovník, ale tady měl daleko víc možností jak vyniknout a patřičně toho využil. Vlastně to hlavně on mě držel u tohohle seriálu, kor v první polovině série. Hyeok Jang taktéž předvedl působivý výkon. Postava Se-jong Yanga mě, především v první polovině, moc nebavila a postava Seolhyun mi byla vyloženě protivná. Tu jejich lovestory jsem vůbec neprožívala, takže za mě jedině dobře, že jí tam bylo méně a mohlo tam toho být ještě míň. Příběh jako takový sem tam pokulhával, ale herecké výkony to celé vytahují o level výš. (21.07.2020)

Moja krajina je dokonale natočený príbeh o bratstve (neochvejnom pute priateľstva) a hľadaní prijatia, zmyslu a seba samého. Je plný silných hereckých výkonov, ktoré určite vtiahnu diváka na emociálnu púť postáv a to všetko je okrášlené žalosť evokujúcim soundtrackom, ktorý stavia do popredia epickú zborovú kompozíciu. Toto ma vždy dostane. Nádherné. Akonáhle sa dokážete zbaviť pocitu, že samotná hudba je z úplne inej doby a žánru (viem, že veľa ľudí má s tým dosť problém a nemusí osloviť každého), tak práve ona vám pomôže pozdvihnúť zážitok z pozerania, a to niekedy až do závratných výšok. Príbeh plynie rýchlo, ale spôsobom, ktorý stále umožňuje ponoriť sa hlbšie do jadra postáv. „Milostný trojuholník“ je tu skôr ako postskriptová myšlienka dotvárajúca dej a pre mňa nie je vôbec tak dôležitý a potrebný, ako úžasná linka priateľstva hlavných predstaviteľov. Neviem, ako to Kórejci robia, ale spôsob, akým dokážu zachytiť vnútornú bolesť človeka, vygradovať dej plný nepredvídateľných zvratov a v pravých okamihoch povedať tak silné vety z ktorých mrazí, je strhujúci a unikátny. Hlavný hrdina, ktorého osud je skutočne krutý a život sa s ním nemazná, zahral svoj part tak presvedčivo, že mu z tváre sála výraz zlomeného človeka, čo nesie na svojich pleciach priam bolesť celého sveta. Môj obdiv. (10.10.2022)