Reklama

Reklama

Konformista

  • Itálie Il conformista (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

V roce 1969 přikročil Bernardo Bertolucci ke zfilmování románu Alberta Moravii „Konformista“, který transponoval v jedno z nejlepších děl italského filmu. Konformistický „hrdina“ si z rodinného prostředí a svých mladistvých prožitků odnesl rozporuplné komplexy, pocity viny kombinované se stavy výlučnosti. Usilovná snaha překonat takové vnitřní založení jej přivede k maximální přizpůsobivosti, k odhodlání zařadit se do běhu společenských událostí za každou cenu. Ocitáme se v Itálii třicátých let, jejíž vládnoucí ideologií je fašismus. (NFA)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (87)

genetique 

všechny recenze uživatele

Navzdory tomu, aká prázdnota film vypĺňa, je to celkom zaujímavý počin. Veľmi zaujímavá prázdnota, plná skvelých hereckých výkonov a odvážnych myšlienok, dialógov a režírovania. Myšlienky sú síce odvážne ale ich rozvitím to mohlo byť ešte ostrejšie. Z technického je zaujímavá najmä kamera. 65%. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Šel jsem po tématu a vůbec nečekal, jaké vizuální žrádlo mě čeká. Vidět v roce 1970 bayovské kamerové nájezdy bere dech. Práce se světlem i mizanscénou je sice místy šíleně scénická a manýristická, ale nad ruhou stranu fakt vynalézavá a dodává každé scéně na důležitosti. Souzním s pozicí filmu, ve které člověk bez idejí je přirozeným služebníkem zla a docela by mě zajímalo její další rozvinutí k současné éře pozdního kapitalismu, kdy se zase ideje komodifikují a vytváří se tak nová varianta konformismu. ()

Reklama

LiVentura 

všechny recenze uživatele

Geniálně vypsaný příběh muže, jemuž záleží hlavně na svém životu a k druhým chová až nenormálně chladné city... avšak jeho podstata je jiná..?! Když racionalita převládne nad myslí, pak poplatnost a zbabělost vybíhají na povrch osobnosti, i když v drásavě těžkých dobách jen dvou stran si člověk musí vybrat tu svou stranu a jsou jen právě dvě...! ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Kamera a farebnosť vťahujú do deja. To je obrovské pozitívum. Storaro sa hrá s farbami, s atmosférou a vytvára pôsobivé vizuálne dielo. Bertolucci ešte nie taký silný v rámci výpovednej hodnoty, ale rozhodne s ňou v niektorých scénach koketuje. Viacej ako o význam mi v tomto filme lahodili kompozičné a režijne nápady. Bohužiaľ téma si aj vďaka hlavnej postave Trintignanta, ktorý mi vždy prišiel nesympatický, nevyslúžila takú pozornosť, aby som sa nad morálnymi otázkami mohol zamyslieť. Je to jeden z tých filmov, ktoré vznikli z nutnosti vyjadrenia sa k problematike fašizmu ako takého. A majú aj formálnu a historickú hodnotu. Ale ako divák, ktorý prahne po príbehu by som sa k tomuto filmu už asi nevrátil. Bertolucci má lepšie filmy. Aj také čo sa venujú podobnej tématike. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Problémy se sedlinami totalitních režimů nejsou domovem jen ve střední a východní Evropě. I Západ si v tomto ohledu prožil své a je naší velkou chybou, že o tom víme tak málo. Téma fracouzské kolaborace zůstává jednou z nejpalčivějších forem špatného svědomí "civilizovaného" Evropana. Mandarinovitos hlavní postavy, prokazovaná Trintignanem, směle snese čecháčkovské dimenze jak nacistické, tak komunistické éry. Odpornou měkýššovitost, kterou Trintignantova postava páchne, si umím bez větších nesnází představit i v našich poměrech. Chorobopis zrady - zejména té vnitřní - je v tomto filmovém ztvárnění zachycen dokonale. Není co dodat, neboť kochat se dokonale ztvárněným hnusem je strašné samo o sobě. Smysl a směřování filmu nejlépe vystihuje jeho název. K této pregnantnosti není co dodat. ()

Galerie (93)

Zajímavosti (6)

  • Po premiéře filmu čekal Bertolucci před kinem na svého přítele režiséra Godarda a na jeho reakci na svůj film. Godard mu podal kus papíru a beze slova odešel. Na papíru byla kresba Mao Ce-tunga a pod ní věta: „Bojuj proti individualismu a kapitalismu.“ (raininface)
  • "Tento román Alberta Moraviu ma veľmi upútal, ale úloha, ktorú mi dal Bertolucci, sa mi príliš nepáčila. Moraviu som trochu poznal, lačnel po intenzívnom živote. Raz som s ním a s jeho priateľmi večeral. Moravia večeral každý deň dva razy, toto bola druhá večera. Keď sme odchádzali z Bertolucciho filmu, povedal nám, že je to lepšie ako jeho román." (Zdroj: Jean-Louis Trintignant: Pokojná vášeň: v rozhovoroch s André Asséom, 2002) (Rosamunde)
  • V Paříži při rozhovoru doktora Marcella Clericiho (Jean-Louis Trintignant) a profesora Quadriho (Enzo Tarascio) padne zmínka o slavném podobenství o vězních v jeskyni. Mýtus o jeskyni je v sedmé knize Platónovy „Ústavy“, která je věnovaná hlavně vědám a vzdělávání. (noelcoward73)

Související novinky

Reklama

Reklama