Tenkrát poprvé

Oddechový teenage high school seriál. Hodně politicky korektní obsah, žádné velké kontroverze, rovnoměrné zastoupení etnických i sexuálních menšin. Jednoduchý příběh a trochu naivní scénář. A také sympatické postavy, dobrý humor, feel good atmosféra. Krátké, třicetiminutové díly dělají z Never Have I Ever koukatelnou věc. Ale Sex Education je někde jinde. (14.08.2022)

Ukázka toho, že i tak jednoduchá a klasická zápletka může stále ještě bavit a fungovat, a to i po tom, co jsme tohle známé klišé o školním hezounovi a nevýrazné chytré studentce viděli nesčetněkrát v mnoha podobách. Devi je většinu času opravdu na proplesknutí jak ze strany rodiny, tak ze strany kamarádek a spolužáků, nicméně stále si dokáže zachovat jakousi sympatii, díky které nutně potřebujeme vidět, co ještě přijde a trochu ji i fandíme. Celou dobu se točíme kolem klasických dramat, které najdeme v každém filmu a seriálu z prostředí střední školy, ale tady si s ním poradili zase úplně jiným způsobem a po svém, s jiným stylem humoru a jistou nadsázkou, která to celé zaobalila do takové zvláštní bubliny. Ale i přes tu lehkost doprovázející i závažnější témata, než jsou vztahy a sex, to dokázalo nakonec dojmout. Téměř jsem se nemohla odtrhnout a zhltla to za dva večery. Nejvíc ze všeho se mi ale líbil originální styl vyprávění z pohledu Johna McEnroea, to byla prostě pecka. Kdyby se další sezóna vydala stejným směrem, bylo by to fantastické. (01.07.2020)

Když porovnám s žánrově podobným Netflix seriálem Daybreak, tak ho Tenkrát poprvé jasně předčí. Čekal jsem málo a dostal mnoho a to mě vždycky potěší. Bylo to poutavé, zábavné, kulturně zajímavé a středoškolské problémy zpracovány způsobem, který na mě nekřičí z každé druhé scény trapnost!!! No a vypravěč John McEnroe byl prostě nelepší. Jeho trefné hlášky mě dokázali nejednou rozesmát. Seriál můžu doporučit i lidem jako jsem já, kteří tento žánr nesledují a nevyhledávají. (06.05.2020)

Průměrná podívaná. Občas nuda. Je to celé předvídatelné, žádné překvapení se nekoná. Co mě ale vadilo nejvíc byla, když to řeknu slušně primitivita postav. (Takhle by se vážně někdy někdo choval ? Nebo to bylo celé v nadsázce a jen jsem to nepochopila?) Nechci tenhle seriál úplně odsuzovat, myslím, že nejsem cílovka....a koukat se na to dá, bohužel to je tak všechno. (10.07.2020)

Školní komedie, které jsem viděl, bych napočítal na prstech jedné ruky a stejně bych si nevzpomněl na jejich jména, a snad proto jsem si Never have I ever užil s nadšením hormonálního puboše, který myslí na svůj první sexuální styk s Paxtonem. Tento seriál v sobě kombinuje nadsázku s "opravdovými" strastmi středoškolského života, jízlivou parodii s mistrným začleněním dnes tak přirozených a přesto kritizovaných prvků jako je inkluze nebo LGBT+ a drsný fat-shaming s roztomilých pojetím seriálu. UN jako United nations či spíše Unfuckable nerds je zlaté, pokousání kojotem super a narativ vedený zdánlivě náhodným sportovcem či jinou veřejně známou hvězdou je k nezaplacení. Kromě toho je cholerická hlavní postava hraná sympatickou Indkou, jejíž jméno nevykouzlím ani po pěti plasťáčcích babiččina punče, byla prostě skvělá a za její mírně přinasralý adolescentní pohled by se mělo platit zlatem (či aspoň dvěma kravama). I druhá série je pekelně dobrá, děj s nepopulární šprtkou brouzdající se výsluním se zde pohybuje na tvrdé hraně a vznětlivá hlavní hrdinka je mi stále tvrdě sympatická. Bohužel se obávám, že se možné další série budou více klonit k žánru těžké soap opery, což by mně imponující školácké srandě mohlo ubrat. Ostatně i The Big Bang Theory začínalo s nešukatelnými nerdy a končilo svatbami. A já nechci svatbu, já se chci bavit. (08.11.2021)