Loki

Loki patří k nejzábavnjěším postavám marvelovského universa a tady to jen potvrzuje. O to větší škoda je, jak to nakonec dopadlo. Ne že by se jednalo o nějakou tragédii. Má to spoustu fajn momentů, Hiddleston si to užívá a navrch to má i zápletku, u které se přemýšlelo. Nicméně musím se přidat k hlasům, které kritizují seriálový formát. Jako film by to fungovalo mnohem lépe a možná by to patřilo k tomu nejlepšímu, co Marvel kdy pustil do světa. Ale třeba to s další řadou půjde nahoru. Do té doby platí, že méně je někdy více. 65% (17.07.2021)

Naservírujte dyslektickým kokotům časové smyčky a paralelní světy od Dyznyho, a oni (furt ti samí), ač u tématicky podobných běžných vě-fa s naplno zapojenou míchou hystericky aplikují své wykydpedické znalosti časoprostoru, hledají v hovně nestrávené zbytky, kurví rejtynk dštíce síru, kolik tam našli „vjedeckích chip“, si tady budou slintavě cumlat palce a blahoslaveně ožužlávat leporela, bo přece Mrvel. Úsměvné. Musím ovšem připustit kapku antagonistické pocity, neboť, i když se jedná o zacyklený, sterilní popkornový kokotismus a je to vesměs nuda k posrání, po které by si Ódin patrně vypíchl i druhé oko, protože mu z Ásgardu udělali Assgard, jde rozhodně o dosud asi nejméně toxický i rakovinotvorný sériový zvratek plošně degenerativní provenience. Takže dva krásné rozškrábané puchýře. Jeden na Tfoubu Wilzna a druhý za to, že Loki není negr. Zatím. (04.08.2021)

Seriálovým odbočkám Marvel studia jsem se dlouho vyhýbal, ale nakonec jsem neodolal a chtěl jsem okusit "doplněk" marvelovského vesmíru. Bohužel Loki je pro mě jedna z méně zajímavých postav a přestože seriál v závěru zajímavým způsobem pracuje s rozehraným vesmírem, nebylo to natolik poutavé, abych tomu opravdu propadl. (23.12.2021)

Jedno je jisté. Nebyl jsem cílovka. Loki mě vlastně v žádné poloze moc nebavil. Zvláštní je to, že mě žádný díl vysloveně nenudil. Na druhou stranu sej se bavil jen tuším u předposledního. Svět i podstata toho, kde se Loki pohybuje je fajn. Jenže šachovnice nestačí. Figurky na ní, tedy postavy mě nechytli za srdce. Navíc nesnáším ty otevřený konce. No, uvidíme co mí dá druhá série. 65 procent (21.07.2022)

Lokiho nakonec potkal podobný osud jako jeho oběť z prvních Avengers, agenta Coulsona – zemřel ve filmu a vrátil se v seriálu. V první třetině se musí Loki, toho času ještě nenapravený padouch z bitvy o New York seznámit a smířit s budoucností, jež ho měla čekat, se svou současnou situací i s více ranami pro jeho pýchu, než mu kdy mohl udělit Thor s přáteli. Protivníkem i parťákem pro toto sebepoznávání mu je agent Mobius Owena Wilsona, jenž dobře zvládá jak zábavnější, tak především i vážné scény. Hraje přiměřeně své roli i seriálu, v němž se objevuje, místo aby jen recykloval rozjívenou polohu ze svých starších komedií, což je něco, co bohužel není samozřejmé a třeba o Julii Louis-Dreyfus v předchozím Falconovi se to říct nedá. Výborná scenáristická práce jen máloco nechává mít pouze jeden smysl, jednu funkci, a tak třeba těžítka z Kamenů nekonečna jsou stejně tak zábavným gagem, jako zlomovým momentem Lokiho uvědomění si vlastní malosti a malichernosti svého prvotního vzdoru agentuře. Stejně tak hádka s Mobiem o tom, jestli si má nebo nemá stoupnout pro dramatický efekt své řeči, je nejen povedeným vtipem, ale také skvělou praktickou ilustrací jejich debaty o svobodné vůli. Později se už seriál nevěnuje introspekci bývalého asgardského zlosyna tolik a ne tak explicitně, nechává jej ale alespoň opakovaně nahlížet do pokřivených zrcadel v podobě různých jeho dvojníků. Wilsona jako Lokiho protějšek následně zastíní vynikající Sophia di Martino jako Sylvie, která s Tomem Hiddlestonem bez potíží drží krok a jejich špičkování je na seriálu snad tím nejzábavnějším. Kdo by to byl čekal, že seriálový Loki bude v jádru vlastně love story. Je to právě jeden intenzivní pohled, co naše hrdiny nakonec (zprostředkovaně) zachrání na ničeném měsíci, je to právě zamilovanost, co jindy ovládajícího se iluzionistu přiměje k nejvýraznějším projevům emocí. A co na tom, že jde o jinou tvář jeho samotného, k sebestřednému bohu falše se taková narcistní láska perfektně hodí. Stejně jako jeho opilá a sotva funkční metafora o dýce. Hudební podkres zajišťuje skvělý soundtrack, jež v sobě snoubí všechny tváře seriálu. A tak kombinuje futuristické zvuky thereminu a syntezátorů, klasické orchestrální aranže s důrazem na smyčce, staré skandinávské nástroje a také zvuky tikotu hodin. Vizuálně zase využívá jak futuretro stylizaci pro agenturu TVA, tak fantaskní stylizaci cizích světů a trochu asgardské estetiky. Po Halloweenu ve WandaVision navíc Marvel znovu našel funkční způsob, jak použít staré komiksové kostýmy, jež by jinak na plátně byly směšné. A je přiléhavé, že „klasický Loki“ je skutečně starý i jako postava. Samotné finále pak doširoka rozkopává dveře do dalších příběhů v MCU, tyto důsledky na sebe ale strhávají pozornost na úkor katarzí pro Sylvii i ostatní. Ti se naštěstí vrátí v druhé řadě, která na sebe snad nenechá čekat dlouho. (17.07.2021)