Píseň za chudého chlapce

Skutečná událost, snaha šokovat ďábly v černých suknech, kteří brutálně týrají a znásilňují bezbranné chlapce. Je to smutné. Člověk by takovým samozřejmě hnedka dal moc rád ochutnat trochu vlastní medicíny. Ale asi už jsem viděl příliš mnoho filmů se stejnou nebo podobnou tématikou. Z onoho filmového hlediska to na všech pět nevidím. Kluci jsou dobří, ale k dokonalosti tomu schází ještě něco extra, jako mají Sleepers (1999) nebo třeba Dog Pound (2010). (20.02.2012)

Filmy na túto tému mám celkom v obľube, väčšinou sú emocionálne silné a zážitok z nich stojí za to. Tu, aj napriek tomu, že ide o ešte tragickejší a smutnejší príbeh, než väčšina podobných, sa emócie príliš nedostavili. Postavy sú jasné vyrisované od začiatku - 1. sllizák, ktorý si myslí, že je šéfom koncentráku a nie cirkevného vzdelávacieho ústavu pre chlapcov, 2. vychovávateľ v sutane, ktorý rád pchá svoje nádobíčko do malých chlapcov, ale inak je vpodstate dobrák a 3. nový učiteľ, sympaťák na pohľadanie, ktorý dorovnáva svojou dobrotou zlo tých ostatných. A samozrejme chlapci, ktorí aj keď sú niektorí zlodeji a kadejaká iná sebranka, sú to veľmi milí a múdri mladíci. Pre mňa sú tu všetky postavy až príliš čiernobiele, extrémy na oboch stranách a moc som to tým postavám nežral. Aj keď je to podľa skutočnej udalosti, neverím, že sa tie postavy v skutočnosti správali tak, ako vo filme, pripadá mi to až príliš zjednodušené a brané po povrchu. Sadista rád mláti deti, to je uveriteľné, veď takých je plno, no nejaké aj zavraždiť a len tak, lebo ho to napadne bez nejakej príčiny... Svätá cirkev vždy bola všemocná a priam dokonalá v ututlávaní nielen morálnych, ale aj kriminálnych prehreškov svojich predstaviteľov, no chcel by som vedieť jeho zmýšľanie, keď sa rozhodol, že pošle chlapca na druhý svet. Však o nič nejde, zahladí sa to a všetko bude ako predtým? Už pri predošlom takmer zabití to bolo treba rázne riešiť, no tu vidíme len nejaké zasadnutie pri stole a nevieme, o čo šlo. Proste aj záporná postava musí mať svoju charizmu, táto nemá nič, len slizký ksicht, nedozviete sa jeho motiváciu ani zmýšľanie, nič. Okrem vykreslenia postáv sú ďalšou slabinou dialógy, ktoré sú príliš fádne a nefungujú ako by mali. Škoda, pri kvalitnejšom spracovaní to mohla byť 100ka ako vyšitá. (03.02.2019)

Píseň za chudého chlapce se mi nesmazatelně vryla do paměti a do srdce. Strhující, mrazivé a bolestné. Pocítila jsem při něm hanbu za to, co se tam dělo. A nejen v tomto zařízení. Všude, kde mohou tito lidé jednoduše využívat svého postavení a moci k ničení křehké dětské duše. Prožila jsem hluboké ponoření a ztotožnění s dějem a postavami. Film, při kterém jsem nenáviděla, milovala, plakala a přála si, abych se mohla přenést do děje a jakkoli jim pomoci. Třeba jen obejmout či pohladit. Těm klučíkům, kteří na tom temném místě, mezi chladnými zdmi mají jen jednoho přítele, kterým se stane Aidan Quinn. Člověk, který je snad jediným, který je bere jako lidské bytosti, a ne jako čísla v pořadníku. Učitel se díky svému přátelskému a lidskému přístupu stane trnem v oku určitým lidem. Nevidí v nich a nevnímá je jen jako problémové hochy a ztracence, ale chytré hochy, kteří jen nedostali šanci být lepšími. Ukáže jim, že i oni se jimi mohou stát. Hlavní zásada Bratra Johna a Maca je totiž zcela opačná. Ke svěřeným (podle vlastních Johnových slov) stvůrám, je třeba přistupovat s nejtvrdší možnou kázní. Hlavní vychovatelé v podání Iaina Glena a Marca Warrena (zde jsem si jeho výrazné tváře prvně všimla a zároveň tím objevila další britský talent) možná ke svým svěřencům i mají citový vztah, svou péči a starost však každý z nich projevuje svými vlastními, často drsnými a zvrácenými způsoby. V dětských hlavních rolích Liama Merciera a Patricka Delaneyho excelují mladí charizmatičtí herci, kteří své postavy ztvárnili neuvěřitelně vyspěle. Ukazují nám mladé klučičí tváře, příliš brzy však postupně poznamenávané krutostí a strachem, které tak přecházejí až do dospělých rysů. Už ani nedokáží být veselými a bezstarostnými. Jejich dětství skončilo dříve, než vůbec mohlo začít, díky pasti, do níž se dostali. Vzala jim jejich dětské sny, odvahu a nevinnost. Závěrečné scény filmu jsou smutným a ničivým završením celého příběhu. Autentická hudba Richarda Blackforda ještě více dodává snímku hluboké pocity, které jsem při její melodii zažila. Intenzivní slzivé chvíle, jejichž vrchol nastal na konci a při závěrečných titulcích. A vážím si jich. Filmů, které by mne takto a tolikrát donutily k slzám, mnoho není. O tom také tento film je. Ne, o šťastném, bezstarostném dětství s prozářenými dny. Ale o slzách, bolesti a naději. O tom, co s člověkem udělá svět a lidé v něm, kteří nás můžou svými činy připravit o vše, díky čemuž už nikdy nebudeme stejní jako předtím. Stále to budeme my, ale nějaká naše část bude pořád ztracena někde v dáli, daleko od nás, lapena na místě, odkud se nikdy nedostane... (27.08.2009)

Hmmmm. Ten film má něco do sebe. Zajímavý, odvážný, realistický, lehce ohraný (no a co) a celkem i drsný. Vynikající Aidan Quinn v roli ochránce jenž se chystá spasit celou školu a odpomoct od kokotskýho děkana. Možná by tomu prospěl dramatičtější konec, ale vzhledem k tomu, že film je pravděpodobně podle skutečných událostí, tak jako bych předchozí větu nenapsal. Dead Poets Society po Irsku s krapet zajímavějším zpracováním v krapet drsnější době. 4,5 hvězdy. (19.03.2011)

Film obsahuje veľa prvkov, takých, ktoré ešte dlho budú prenasledovať diváka, najmä zato, že všetky krutosti ako bitky, poníženia, sexuálne zneužitia nie sú napísané z fantázie človeka, ale samotným životom, čo však je najotriasajúcejšie je fakt, že toto všetko sa udialo pod zámienkou výchovy. Podobné filmy: Nebezpečné myšlienky , Padlé ženy, Výchovný tábor, Jak zabít kneze, Domov šedých motýľov (19.02.2011)