Koně se také střílejí

Od Sydney Pollacka ako režiséra, herca, producenta som už videl všeličo, ale niečo takto pesimistické, depresívne a bezvýchodiskové teda ešte rozhodne nie. Je len veľmi málo filmov, po ktorých by som sa cítil tak neskutočne zle. Toto som veru nečakal, vedel som, že idem do niečoho silného a emotívne vyhraneného, ale že to bude až v takejto miere, to ma veru nenapadlo ani len vo sne. Pollack tu rozoberá nielen témy ako sú túžba po peniazoch, sláve... a to najmä v časoch, keď je peňazí ešte menej ako inokedy (hospodárska kríza), ale aj také témy, ktoré priamo súvisia so životom ako takým, v tomto svete plnom pretvárky, bezcitnosti a bezohľadnosti. Ľudia sú v honbe za bohatstvom a slávou schopní všetkého, v tomto prípade či už ako účastníci tanečného maratónu alebo ako jeho usporiadatelia. Vývoj postáv a zmenu charakterov od nevinných začiatkov až do absolútne šialeného maxima pokrivenosti tu Pollack zvládol majstrovsky a šokujúco presne. A to je dôvod na ešte väčší smútok a depresiu. To všetko tu je zastúpené v doprovode postupne ale neúprosne sa zhusťujúcej atmosféry, ktorá ku koncu už nemilosrdne tlačí na srdce diváka. Aspoň na to moje určite. Posledná veta filmu je zároveň i jeho názov, a ten do celkovej pointy nielenže krásne zapadá, ale svojou jednoduchosťou, no zároveň i priamočiarou nekompromisnosťou s veľkým myšlienkovým presahom, ma v náväznosti na filmový odkaz totálne duševne prevalcoval. Jedno je isté, nad filmom budem ešte veľmi dlho premýšľať. Odporúčam divákom, ktorí vo filme vyhľadávajú predovšetkým duševný pokrm a nevadí im obrovská dávka pesimizmu a depresie. (17.03.2016)

Četla jsem knížku a adaptace je skvělá - nikde nic nechybí ani nepřebývá a před lety šlo o jeden z mých největších filmových zážitků. Nevím proč, ale to kouzlo se někam vytratilo a i když se mi to líbilo, trochu se mi začalo zdát, že člověk s takovým cynickým smyslem pro humor jako projevila Gloria v opravdu skvělém podání Jane Fonda, by možná i v tomhle marasmu mohl nějaký smysl života najít . Ale jinak, ztracená sebeúcta je moc zlá věc, horší než zlomená noha koně. (09.06.2010)

Zajímavý, svým způsobem dystopický námět převedl Sydney Pollack s až znepokojivou nezúčastněností. Svět venku v podstatě neexistuje, vše rámuje pouze prostředí nelidské soutěže, které samo ztělesňuje kritizovanou náturu společnosti - unavení lidé plahočící se za stereotypními povinnostmi, trpící hlady v krizí zmítané době a sloužící nabubřelé a senzacechtivé buržoazní elitě. Hůře uchopitelný než většina tehdejších hollywoodských produkcí, směřuje film k jednostranné depresi a neposkytuje žádná vodítka, která by mohla strnulého diváka duševně osvobodit. Škoda jen, že přes všechny filmařské klady tak činí stále až příliš uhlazeně a nepřekvapivě - místy tomu zkrátka schází silnější autorství a citelnější dílčí konflikty, které by svět s vnitřně rozkládanými osobnostmi průběžně lépe vyhrotily. Vyznění je však velmi silné a lví podíl má také Jane Fonda, která už přesvědčivěji možná nikdy nezahrála. Silný film do nepohody. 85% (23.09.2020)

Kdo by si byl pomyslel, že film odehrávající se téměř celý v jediné budově bude mít tak neuvěřitelně intenzivní dopad. Taneční maraton, ve kterém jde nejen o výhru 1500 dolarů, ale hlavně o život. Bezchybná režie a perfektní herecké výkony zaručují nádherný zážitek. Všechny ty Hříšné tance, Let's Dance, Street Dance a jim podobné kýče se mohou jít zahrabat. (03.06.2010)

Horace McCoy předpověděl, že vznikne veřejný prostor pro každýho troubu instantně zbohatnout na úkor naprosté ztráty hrdosti a Sydney Pollack zase naznačil, jak to bude přibližně vypadat. O lidech, kteří raději přijmou pravidla hry, ve které nemají šanci zvítězit, než aby se je pokusili změnit. Sadistický horor, kde jsou na vině všichni. (24.08.2020)