Lesní jahody

Tak tento Bergman ma bavil. Pekný čierno-biely vizuál, strašidelné, temné snové sekvencie a potešil ma ja fakt, že hlavnou postavou nieje žena, ale teraz režisér vsadil na mužskú postavu a výber bol vynikajúci, lebo V.Sjöström hral geniálne. Po tých ženských melancholických drámach, príjemná zmena. Film má aj jemnú iróniu, začiatok mi prišiel veľmi zaujímavý a pôsobivý, potom už strácal trocha na poetickosti, ale stále ma bavil a to je hlavné. (26.07.2015)

3,5*/5...Fenomenálny surrealizmus v úvodnom sne, geniálny výkon hlavného "hrdinu", pekné spracovanie ťažkej existenciálnej témy... Dobre sa na to pozerá, len emočne som ostal chladný...Btw teraz som sa dozvedel, že Maestro Bergman dnes zomrel, nech mu je zem ľahká, zanechal po sebe kusisko poctivej filmárčiny. R.I.P. (30.07.2007)

Tenhle starý pan profesor se mi moc líbil, jeho cesta je v daném okamžiku mnohem důležitější než její cíl, sny a rozjímání nad životem, mezilidskými vztahy (ta hospodyně byla báječná), vzpomínky na dětství, mládí, na rodiče jej dovedou přesně tam, kde by měl být.. Velice příjemné filmové pohlazení s výborným Victorem Sjöströmem.. (09.04.2021)

Z reality do sna...tam a zase zpět aneb Profesorova životní cesta. Ze spořádaného, pedantsky upraveného pokoje, do poblázněného, neuspořádaného světa, kde se každý může svěřit s čímkoli, jede pan Borg pro své ocenění, pracovní i lidské. Skutečně bych si přál, aby lidé v mém okolí se mnou mluvili jako v Bergmanových filmech. To je ale jen malý sen, nic neznamená. Nebo ano? Klasicky precizní, nicméně v mých očích má tento severský filmový psycholog a filozof ve sbírce silnější kousky. (06.07.2018)

Pokud bychom Lesní jahody brali jako road movie, pak v nich není důležitý cíl cesty, ani cesta samotná, jde o události, které se v průbehu ní a v průběhu celého filmu stávají postavám, resp. hlavní postavě Dr. Borga, a které postupně pečlivě vykreslují jeho charakter, sebeuvědomění a vlastní reakci na toto sebeuvědomění. Dr. Borg si uvědomí svou samotu a staří a přtom film není tragický, projde očekávanou proměnou k vlídnosti a přitom film nepůsobí naivně, ani křečovitě a zachovává si svou hloubku - Bergmanova precizní režie a práce s charaktery je pozoruhodná a přitom minimalistická a samozřejmá, až spozorovatelná téměř není. Jakkoliv film působí reálně a lidsky, pro mě je zůstává především nudný, dějově málo zajímavý a chladný (podtrhnout). 5/10 (25.06.2009)